wz

Perucká zastavení

Čtvrtý ročník putování po Středohoří a jeho blízkém okolí zahájili Poutníci výletem do Peruce a na Krásnou (Čechovu) vyhlídku.

První zastavení bylo u Oldřichova dubu, který je snad nejstarším stromem v Čechách. Pověst vypravuje, že se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, s níž se pak oženil. V roce 1004 se jim narodil syn. V té době byl dub již vzrostlý. První zmínka o něm je v latinsky psané Kosmově kronice z počátku 12. století. Ve verších o tomto dubu píše ve své kronice Dalimil a zmiňuje se o něm i Václav Hájek z Libočan v kronice z roku 1541. Dub je asi 30 m vysoký, obvod kmene ve výši prsou je 750 cm a u paty dokonce 970 cm.

 

Oldřichův dub

Brhlík lesní

Šoupálek dlouhoprstý

 

Krásný jarní den, sluníčko a teplo nás zláká k posezení pod dubem. Obdivovali jsme majestát a vitalitu krále okolních stromů, který je svědkem naší dávné historie. Strom utrpěl nejednu ránu, jeho kmen je dutý, v místech, kde se rozvětvuje, prasklý a aby nedošlo k jeho úplnému rozlomení, je sevřený na dvou místech ocelovými obručemi. I přesto lse dub každé jaro zazelená a v této době raší a kvete současně. Jeho koruna jako by byla zahalena do jemného žlutozelenkavého závoje. Pozorujeme ptáčky čile se pohybující po jeho kmeni i větvích. Jsou to zejména brhlící a šoupálci, kteří mistrně šplhají po kmenech. Podle zpěvu poznáváme i další, kteří jsou v naší blízkosti - sýkorky, budníčky a samečky pěnkav. Zaposlouchali jsme se do koncertu jarních sonát, takové málokde uslyšíme.

Asi po hodině jsme se s královským dubem rozloučili a vydali se k zámku. Chtěli jsme navštívit Pamětní síň Emila Filly, který svými obrazy proslavil České středohoří právě z těchto končin. Ale ouha, síň byla z důvodu rekonstrukce uzavřena. Naše další cesta vedla po stopách Emila Filly na Krásnou vyhlídku, kde vytvořil nejeden panoramatický obraz.

 

Zámek v Peruci

Krásná vyhlídka

 

Vyšli jsme po modré značce. Cestou nás po pravé straně zaujalo ještě sytě zelené pole řepky. Les hýřil různými odstíny zelenavých barev rašících stromů a pochlubil se nám i pestrou květenou - sasanka hajní, fialky, jaterník podléška, prvosenka jarní. U cesty kvetl ještě podběl a na některých místech začínal žlutě kvést pryšec chvojka. Z ptačího zpěvu vynikal v blízkosti pole hlas strnada lučního, v lese se ozývali budníčci, pěnkavy a brhlíci.

 

Jaterník podléštka

Sasanka hajní

Pryšec chvojka

 

Sluníčko probudilo i první motýly a nebylo jich málo. Běláskové, žluťásci, babočka kopřivová i paví oko poletovali při kraji lesa. V lese jsme se setkali s užovkou, která vyrušena našimi kroky, zmizela v loňském listí.

 

Babočka kopřivová

Svatopluk Čech

 

Po chvíli chůze se před námi rozevřel nádherný pohled do krajiny. Kopečky Středohoří byly v oparu. Došli jsme k altánu - vlastní Krásné vyhlídce, kde jsme se posadili a kochali se pohledem i poslechem... Pozorovali jsme oblohu, která stále více "mléčněla" a pod touto vrstvou oblačnosti se tvořily ještě tmavě šedé roztrhané mraky. Kopce, které tvořily zpočátku téměř jednolitou modravou siluetu se rozčlenily do několika pásem podle vzdálenosti. Milešovka byla jen nepatrně zřetelná. Středohoří přišlo obdivovat více turistů. kdysi oslovilo i Svatopluka Čecha, jehož následující verše si tu můžeme přečíst:

Zas vidím, horstva věnec modrosmavý,
Jenž děcko své krásy obzor vil -
Zde Milešovka s nižších sester davy,
Tam Košťál strmý, lysý Radobýl.

Sedí se nám tu moc příjemně, ale čas je neúprosný. Před námi je návrat a příroda nám uchystala ještě jedno překvapení. Naši pozornost upoutal dravec velikosti káněte, který poletoval nad polem. Byl zvláštně vybarven - zespodu téměř bílý, jen okraje křídel černé. Co je to za druh? Můj atlas nabízí tyto možnosti - včelojed lesní, nebo některý druh motáka či orlík krátkoprstý. Která je ta správná? Otázka zatím zůstává bez odpovědi a my pevně věříme, že se s tímto zajímavým a patrně vzácným ptákem ještě setkáme, budeme mít příležitost si ho podrobněji prohlédnout a na otázku odpovědět.

 

Moták pilich

 

Dodatečně se mi podařilo zjistit, že ten neznámý dravec byl moták pilich.

Obrázky - archív autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka