wz

Hemrovy skály - pozůstatek podmořské sopky u Prahy

Když někomu řeknu, že i na okraji Prahy bývaly kdysi sopky, nebude mi to věřit.

Pokud se totiž vrátíme do dávné minulosti naší země (teď mám na mysli jen Česko) - do prvohor, tak zjistíme, že sopečná činnost tehdy probíhala i na místech, kde bychom ji při prvním pohledu na krajinu vůbec netušili. Dnes jsou výmluvným svědectvím už jen zbytečky sopek - často osamělé skály, tvořené vulkanickými horninami, většinou čedičového složení. (Jsou i jiné, ale to až někdy příště.)

Aby byly odlišeny prvohorní čediče od známých třetihorních čedičů (bazaltů), používají geologové pro ně obecný název paleobazalt, starší název je diabas, pro mandlovcové čediče, obsahující dutinky s vykrystalizovanými nerosty, název melafyr. To jen pro vysvětlení pojmů, pokud na ně někde narazíte.

 

 

A jak to bylo u Prahy?

Tenkrát bylo naše území zalité mořem a v období siluru (přibližně před 430 miliony let) došlo k podmořské erupci. Napřed se vytvořila na dně dlouhá trhlina, z níž se vylévalo magma do moře a občas docházelo i k erupcím. Postupně se tak vytvořil táhlý hřeben podmořské sopky, dlouhé asi 5,5 km, široké asi 2 m. Vulkán dosahoval výšky 200 - 300 m a vyčníval i nad hladinu moře. Erupcemi se sopečné horniny dostaly místy i do okolních usazených hornin.

Moře časem ustoupilo, sopka byla obnažena, podléhala erozi a odnosu horniny po stovky milionů let. V současné době z ní zůstaly skály, které jsou už jen malým zbytkem jejího jižního svahu.

Diabasové skály, které dostaly název Hemrovy, se nacházejí mezi Butovicemi a Novou vsí (poblíž Prokopského údolí).

Hemrovy skály jsou velmi zajímavé i po stránce botanické, váže se k nim teplomilná stepní květena, která se uchytává ve štěrbinách skal a v sutích.

Roste zde například lomikámen trojprstý, česnek tuhý, pěchava vápnomilná, rozrazil časný, koniklec luční český, mochna písečná, bělozářka liliovitá, mateřídouška, vlnice chlupatá, hvězdovka Pouzarova a další.

V roce 1978 byly Hemrovy skály vyhlášeny jako přírodní rezervace, jejíž rozloha je přibližně 100 ha.

 

 

Obrázky z archivu autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka