wz

Krajina líbezná - Oparno

Pyšné vrcholky kopců Českého středohoří nabízejí k návštěvě řadu hradních zřícenin a vězte, že od jedné můžete spatřit i několik dalších. Oproti k nebi hrdě se tyčícím torzům starých hradů, jako jsou například Košťálov, Kamýk a Házmburk, je zřícenina gotického hradu Oparno už dávno schovaná za vzrostlými stromy a keři. Ale výhled mezi jejími rozervanými obvodovými zdmi je opět pohádkově líbezný.

 

 

Nevelký hrad byl založen koncem 13. či počátkem 14. století na skalnatém ostrohu nad obcí Oparno panem Smilem ze Vchynic. Vznikl na místě staršího opevnění nazývaného Hrádek při obchodní cestě spojující Prahu se Saskem, připomínaného již roku 1278. Jednalo se o typ ostrožného hradu s plášťovou zdí. Půdorys hradu je obdélníkový (46 x 15 metrů).
Jméno hradu Oparno se v historických pramenech objevuje poprvé roku 1356 jako přídomek pana Smila ze Vchynic, který byl předkem rodu Kinských. Z toho lze usoudit, že hrad nechali vybudovat rytíři ze Vchynic. Chátral již v době vlády Jiřího z Poděbrad (1420-1471), ačkoliv jej měli stále v držení páni ze Vchynic, a to až do počátku 16. století, kdy se jeho vlastníky stali páni z Vřesovic a Bořitové z Martinic.
Od roku 1520 byl hrad již zcela opuštěný a rovněž zpráva z roku 1536 hovoří o Oparně jako o pustém hradě. Od těch dob byl hrad ponechán svému osudu a dnes o něm mluvíme jen jako o zřícenině.

 

 

V současnosti na ostrohu naleznete pouze zbytky obvodových zdí, klenutý sklep, severní část vstupního paláce a obranné příkopy. Ruina je volně přístupná a je z ní přímý výhled na Milešovku; nad stromy ční vrcholek Lovoše a dole pod ostrohem v Opárenském údolí šumí voda v Milešovském potoce. Jste-li zde sami, zastavte své kroky, usedněte do voňavé trávy či na sluncem vyhřátý kámen - je tu božsky! Genius loci zde působí mimořádně silně...

I hrad Oparno má svoji pověst a to o rytíři - jinak pěkném ochmelkovi!
Když se rytíř vracel z lovu na hrad, měla manželka jeho nařízeno čekati jej se džbánkem plným pěnivého moku. Ji však velmi mrzelo, že tak pije a rozhodla se bláhová, že mu to pití zoškliví. A tak když ho viděla přijíždět k Oparnu, hodila tajně do džbánu žábu. Rytíř se s chutí napil a na otázku jak mu pivo chutnalo odpověděl: Jako bych spolkl nějaký chmelový list!
No a odvykání pití tím skončilo...

 

 

Kudy?  Tudy!

Turistických cest přivádějících nás až ke zřícenině hradu je několik. Pokud netoužíte spatřit jen hradní ruiny, ale rádi se projdete příjemným lesním údolím, nabízí se cesta od Malých Žernosek, kde se od železniční stanice vydáme po žluté turistické značce. Ta nás vede přes okraj obce až do Opárenského údolí, kde cesta již společně se zelenou značkou vede podél Milešovského potoka.
Od Císařského mlýna pokračujeme dále po zelené, mineme Morový kámen, za Černodolským mlýnem podejdeme železniční viadukt a krátce stoupáme až ke zřícenině (celkem cca 3 km).
Druhou možnou přístupovou cestou k opárenskému hradu je cesta po zelené od Lovosic, přes vrchol Lovoše a odtud po modré ku hradu. Tato trasa je vhodná pro zdatnější turisty, měří asi 7 km a je třeba překonat stoupání na vrch Lovoš.
Třetí možnou cestou je jízda motoráčkem z Lovosic přes romantické Opárenské údolí do zastávku Oparno. Odtud je to ku hradu pouze půl kilometru po zelené značce.

 

 

A konečně čtvrtá možnost je vhodná pro motoristy, kdy dojedete do obce Oparno až před pension Oráč. Zde zanecháte svůj vůz a pokračujete pěšky dolů po silnici až na náměstí s kapličkou. Zde se dáte vlevo k domu, který má ve výklenku svatého Floriánka. Na protější straně cesty uvidíte sloup s ukazatelem ke zřícenině. Cestičkou za domy dojdete až na kraj lesa, kudy probíhá modrá značka. Dáte se po ní vpravo a dojdete po pár metrech pod zříceninu. Tu je možno obejít dokola, ale kromě odpadků zde bohužel nic jiného nenajdete..
Cestička vpravo vede do středu ruiny, odkud se naskýtají krásné pohledy na vršky okolních vrchů. Bohužel teď uprostřed léta je vše čím dál tím víc zarostlé kopřivami a náletovým houštím. Ale to ve výhledu nepřekáží.

 

 

Když budete odtud chtít sejít do Opárenského údolí, tak u prudkého srázu narazíte u cestičky dolů na modrou značku, která vás dovede úbočím k železničnímu viaduktu. Cestou si můžete všimnout místní zvláštnosti. Na svahu hradního ostrohu jsou kmeny většiny stromů odchýleny od svislice, korunami do údolí. Je to způsobeno pomalým pohybem svrchní vrstvy zeminy. Hlouběji zapuštěné kořeny brání v pohybu celých stromům.
Na protější straně bočního údolí jsou na ploše  21 x 0,5 kilometru zbytky lomových jam na polotovary k výrobě žernovů (keltská těžba ve 2. až 1. století př. n.l., slovanská středověká těžba v 8. až 15. století n.l.).

 

 

Pokračujme však do Opárenského údolí. Po silnici podejdete výše zmíněný viadukt a po pár krocích jsme u Milešovského potoka a bývalého Černodolského mlýna. Dnes jsou zde ještě jeho velice zchátralé stavby, které se těší na rekonstrukci. A tak prozatím skýtá na zahradě alespoň posezení a príma občerstvení - klobásky, párečky, nanuky, vynikající žlutou limču a samozřejmě studené pivko!
Od Černodolského mlýna se vydáme do Opárenského údolí po modré značce vpravo, po proudu Milešovského potoka.
O zajímavostech tohoto líbezného údolí si můžete počíst v článku .Krajina líbezná - Opárenské údolí

 

 


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

VEZA