wz

Hradiště mé střediskové ...

Proč takový podivný titulek? A víte co, zkuste na to přijít sami .... Určitě vám napoví následující obrázky.

 

 

Tak co, poznáváte? Pokud ne, tak napovím ... malej kulatej a dlouhej tenkej ... oba v rukou aktovky ...  Ještě nic ... ? Jeden řidič Pavel, druhý jeho závozník Otík ... tak to už přihořívá .... ten první Marián Labuda a ten druhý János Bán ... hoří !!!

No jistě -- film Vesničko má středisková a tady z toho statku chodili Ti Dva každé všední ráno ke svému náklaďáku Praga S5T ... Jsme v Křečovicích, rodišti Josefa Suka.

 

Křečovický kostel sv. Lukáše a u něj hřbitov, na kterém je hrob Josefa Suka

Brána statku, kde oba pracovali je hned naproti, přes silnici -- jen ten nápis JZD už tam není. A krajina je tu opravdu krásná, že není divu, že si zdejší pan doktor v nezapomenutelném ztvárnění Rudolfa Hrušínského tak rád kochal .... a plechy řinčely ...

 

Vjezd do statku ... no a ta krajina za kochání opravdu stojí, ne?

Nezapomenutelná je scéna, jak chudák doktor přejede sám sebe. Povznesen nad takovou malichernost, jako je ruční brzda, vystoupí u košaté lípy s křížem a kochá se ... zatímco děs v očích jeho psíka jménem Karl von Bahnhoff je přímo hmatatelný ... auto se pomalu rozjíždí ... no a dál to znáte.

 

Tak ta scéna se odehrála tady

Když jsem ty obrázky šel fotit, raději jsem u svého auta zařadil zpátečku, zatáhl ruční brzdu a pod kola dal kameny ... co kdyby to místo nějak působilo na auta opravdu divně. Vše dobře dopadlo ... Ta malebná vesnička dole se jmenuje Strážovice -- jedno z mnoha míst, které dostalo název od toho, že se tu, obvykle z nějakého vyvýšeného místa, střežil kraj a kdyby se něco nedobrého dělo -- třeba se blížilo nepřátelské vojsko -- zapálily by se strážní ohně a zpráva se dala na vědomost širému okolí. I když ... tehdy asi bylo v podstatě každé vojsko pro vesničany nepřátelské.

A kdy už se konečně dostaneme k tomu hradišti? Ale třeba hned. To jsem si jednou prohlížel mapu a u těch Strážovic (pocházel odsud otec mé ženy, to jen na vysvětlenou, kde jsem se tam vzal) mě upoutal odkaz, že je tam "něco" popsaného v legendě. Tak jsem tedy mapu otočil na takové ty popisky a skutečně ...

Strážovice ... halštatské hradiště (západně od obce) zničené kolem roku 500 př.n.l. Stopy podélných valů se táhnou až k vrchu Svinný.

Na Internetu jsem našel na příslušný dotaz poměrně lakonický text, který je zřejmě kopírován z místa na místo, proto jej převezmu také celý, tak jak je -- ze stránek Cesty krajem.

Hradiště postavené na konci starší doby železné a využívané i ve středověku je na zalesněném kopci zvaném Lhotský vrch. Hradiště má tvar nepravidelného kruhu o průměru přibližně 80 metrů. Součástí valů jsou i přirozené skalní útvary. Další valy jsou i mimo vlastní opevnění.

 

Lhotecký vrch označuje šipka; lípa s křížem je na červeně značené cestě, kde se lomí v pravém úhlu na konci nápisu Pod Svinným

Inu - tak jsem se vydal na Lhotecký vrch. Jak to tam vypadá, posuďte sami. Hledat v lese stopy po hradišti, zničeném před dvěma a půl tisíci lety, není žádná legrace. Leccos si můžete představovat, domýšlet a malovat ve své fantazii, ale zkušené oko historika či archeologa mi chybí ... přiznávám upřímně.

 

 

Cestou k vrchu ... Kameny, různá návrší, stopy nerovností ... práce lesáků nebo stopy z minulosti?

 

 

Vrchol Lhotského vrchu je momentálně odlesněn. Jsou tu odkryté různé kamenné kupy - může to být zbytek opevnění nebo také kameny vynosené z nějakého dávného políčka, dnes pohlceného lesem. Ale pole tady, na vršku? Třeba je to opravdu zbytek pradávného opevnění.

 

 

Severní strana vrcholu působí mnohem věrohodněji. Když si člověk odmyslí ten les kolem, musel tu být výborný výhled do kraje. Vrch zde působí dojmem, že byl srovnán do plochy a pak se prudce svažuje dolů. Opravdu si tu lze představit osídlenou plochu chráněnou kamenným valem s dřevěnou palisádou. Ale jistě to nevím. Každopádně, až se tam zase někdy podívám, zkusím pátrat dál. No a kdyby někdo z vás něco náhodou věděl ...


JL

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?