wz

Bylo tam tak krásně ...

Ráda bych vám zase jednou přiblížila jedno krásné místo. Tentokrát ho najdete přímo v Praze – na Proseku, kde se tak trošku schovává před okolním světem. Je to oázka v šedivém městě, plná zeleně, s potůčkem který vtéká do malého rybníčku – takového bahňáčku s rákosím. Co si pamatuji, místo mi připadalo nabité energií a vždy bylo cítit něčím zvláštním. Všude kolem je ticho, vzduch je vlhký a těžký. Rybníček má přirozené břehy a je velký, že byste ho kamenem přehodili. Zdá se i poměrně mělký, leč to jsem nikdy nezkoušela – ale zdání někdy klame. Celé téhle nádherné scenérii dominuje stará vrba, jako z obrázku. Z povzdálí a z výšky shlíží na toto místo mohutný topol.

Rybníček poskytuje útočiště pro pár živočichů. Ti tu však nemají klid, protože zlí lidé si našli i toto krásné místo. Ač je to od civilizace pěkný kousek, někdo si dal práci odnést sem odpad, kterým tohle krásné místo zničil a zamořil. Proč, ptám se? Komu stojí za to jít asi tak patnáct minut s nárazníkem od auta, aby ho hodil do rybníčku? Pochopitené, ač s tím naprosto nesouhlasím, se mi ještě tak zdá, když si mládež přinese pneumatiky, asi si na nich hrají nebo co, plaví se na nich jako na voru – jen kdyby je zase odnesli nebo alespoň někam schovali. Ale co s nárazníkem, dlaždičkami a jiným odpadem, komu stojí za to tohle místo zničit a rvát se s tím nákladem takový kus cesty?

Kdyby někdo z vás projevil zájem se na rybníček podívat, zajeďte si na Prosek. Rybníček je uprostřed vyznačené oblasti Přírodní památka Prosecké skály.

Vlk