wz

Jedinečný Prackovský vulkán

Asi vás napadne, o jakém že to vulkánu bude řeč, zřejmě jste o ničem takovém ještě neslyšeli. Z toho si nic nedělejte - já do minulého týdne také ne. Ale pak jsem byl upozorněn, že v rozhlase byl pořad o jakémsi unikátním zbytku sopky, který byl objeven na území Českého ráje. A přestože v Českém ráji znám leccos, o tomhle jsem ještě neslyšel. Ta informace bohužel byla neúplná, ba téměř nicotná, snad jen název obce Prackov nebo něco takového, odkud prý jde potok a když půjdu tím potokem, dostanu se k vulkanickému kráteru, který má být vlastně nejlépe zachovaným sopečným kráterem na našem území.

Pokud tomu nebudete věřit, můžete si na stránkách Geopark přečíst:
    Nenápadný zalesněný kopeček u obce Prackov je ve skutečnosti nejlépe zachovanou sopkou v Čechách.

Hledal jsem na netu a nakonec našel dostatek podkladů, abych se do těch míst vypravil. Najít kráter nebylo tak úplně snadné, ono to na mapě vypadá trochu jinak než ve skutečnosti - ale podařilo se a teď bych se rád podělil o své zážitky a případně popsal, kudy-tudy pro případné zájemce.

 

 

Východiskem bude silnice vedoucí od Turnova pod masivem Kozákova a Hamštejnského hřebene do Koberov, kde se přehoupne přes vrchol stoupání a klesne dolů k Jizeře, do Železného Brodu. V obci Vesec se se silnicí kříží červená značka vedoucí z Turnova přes Klokočí na Kozákov. Tato značka sleduje kus silničku odbočující vpravo na Prackov. Po té silničce se dá jet autem i na kole. Ovšem pozor - ten vulkán není Prackovský vrch - kráter najdete mnohem níže, pod kapličkou v obci Prackov. Jedete-li od Vesce, po levici minete hřbitov, pak červená odbočí vpravo do lesa a silnička nabere několika esíčky prudce výšku; pak se srovná a před vámi je tabule s názvem obce Prackov. U té tabule se dá s trochou opatrnosti zaparkovat (dojedete-li na složité rozcestí s kapličkou, pak jste to asi o 200 metrů přejeli). Dáte se vlevo, nadejdete osamělé stavení a kousek stoupáte do stráně - a to se již před vámi po levici otevře kráter v plné kráse.

 

Pohled od hřbitova nad obcí Vesec a pohled z vyhlídkové plošiny na hradě Rotštejn. V obou případech je vulkán zhruba uprostřed obrázků.

No tak v plné kráse - nevědět to, tak bych tam sopku nehledal. Útvar je zarostlý travou, tu a tam stromek, žádné černé vyvřeliny, obláčky plynů, pach síry ... prostě jako kdyby se plocha fotbalového stadionu propadla do tvaru nálevky. A přesto tu v nedávné historii - před pěti milióny let, což z geologického hlediska není tak dávno - opravdu šlehaly plameny a láva rudě svítila do noci.

 

Pohled do kráteru směrem na jihozápad

Snad vám bude divné, jak to, že bývalá sopka není dominantním vrcholem krajiny, jako je tomu třeba u Kozákova, pod jehož vrcholem leží o téměř 300 metrů níže? Opět si vezmeme na pomoc stránky Geopark:

Kráter vulkánu Prackov je v současnosti situován o asi 300 m níže než samotný vrchol Kozákova. Z vulkanologických dat vyplývá, že Prackovský vulkán nebyl výrazně vyšší než je v současnosti. Výšková nesrovnalost mezi nynější úrovní zbytků vulkánu Prackov a hřbetem Kozákova je důsledkem postvulkanických tektonických pohybů. Průběh sopečné aktivity Prackovského vulkánu je možné popsat na základě studia jeho vulkanických produktů.

 

Pohled z kráteru k jihovýchodu a patrná lávová suť v dolní části vně kráteru

Geologické procesy, které tu probíhaly, opět nejlépe popisuje již zmíněny server Geopark:

Relikty prackovské sopky jsou obnaženy ve skalních výchozech a v zářezech potoka, kde je možné detailně studovat produkty vulkanických erupcí a také rekonstruovat vývoj sopky a erupční aktivitu. Na bázi vulkánu vystupují jemnozrnná pyroklastika,která mají částice o velikosti do 3 cm a jen vzácně se objevují větší úlomky. Bazaltové úlomky jsou ostrohranné a postrádají dutinky po plynech tzv. vezikule a hojné jsou úlomky křídových sedimentů z podloží. Charakter sopečných uloženin se směrem vzhůru mění. Ubývají a mizí úlomky podložních sedimentů, a bazaltické úlomky jsou stále větší a bohatší na vesikuly. To odpovídá erupční aktivitě na kontaktu magmatu s vodou tzv. freatomagmatická erupce. Tím jak se postupně z blízkosti činného vulkánu ztrácela voda, erupce se měnila na strombolskou. Při strombolské erupci jsou z jícnu vulkánu vyvrhovány kusy sopečné strusky, tedy silně napěněné bazaltické horniny a větší útržky lávy, které jsou při průletu vzduchem jako tzv. sopečné bomby tvarovány do podoby kapky nebo vřetena. Závěr sopečné aktivity představoval výlev lávového proudu z jícnu sopky. V dolní části jsou v podloží lávy neogénní fluviální sedimenty a místy též hyaloklastika. Vztahy mezi prackovským vulkánem a kozákovskou lávou dokládají blízké hodnoty stáří zjištěné analýzami koncentrací radioaktivního izotopu 40K a produktu jeho rozpadu – radiogenního izotopu 40Ar.

 

Potok protékající na severozápadní straně

Když sestoupíte až k potoku (nahoru to bude dosti krutě do kopce), bude vám odměnou nepřeberná pokladnice minerálů různého druhu. Nejsem odborníkem na geologii, ale i jako laik poznám, že jsou tu promíseny úlomky pískovce s kousky vulkanických hornin a to vše dokreslují do červena laděné minerály s obsahem trojmocného železa. Takže i neodborník tu může dedukovat, že mezi starými pískovcovými usazeninami tu pronikly vulkanické proudy z nitra země a vytvořily tak dnes již vyhaslé sopky, jako je Kozákov nebo ta, na které stojíte.

 

Geolog by z těchto obrázků jistě dovedl leccos odvodit a dlouze o tom hovořit ...

Erupční vývoj vulkánu Prackov můžete sledovat na hezké animaci na již výše zmíněných stránkách.

Vedle Kozákova a Prackova bývala významnou sopečnou lokalitou oblast dnešních Trosek - zde se předpokládá poslední aktivita před 17 milióny let. Geologické výzkumy mají proběhnout v letošním roce a mimo jiné odhalit, zda vedle dnešní Panny a Baby tu nebyl ještě třetí sopečný kužel východně od dnešní dvojice.

Na Troskách je vidět, proč je vulkán Prackov tak unikátní. Obě věže, na kterých stával hrad Trosky, nejsou "sopka" jako taková. Jde vlastně o ztuhlou lávu, která stoupala kuželem do kráteru a poté z něj vytékala. Sopečný kužel i kráter vzaly postupně za své díky erozi a zůstaly jen vypreparované lávové proudy. V Prackově zůstala však zachována sopka jako taková, se vším všudy.

 

Pohled přes kráter k Hamštejnskému hřebenu

Podle odborníků by bylo třeba vyřezat z oblasti Prackovského vulkánu náletovou vegetaci, aby se zabránilo poničení této přírodní památky. Na satelitním snímku jsem si také všiml něčeho, co podezřele připomínalo stopy po řádění motorkářů na svazích kráteru. Snad by stálo za to tuto lokalitu prohlásit za přísně chráněné území - jinak hrozí, že něco, co odolalo zubu času 5 milionů let, bude zničeno za pár let bandami nezodpovědných výrostků.

 

Vegetace na okraji kráteru

Dalo by se psát dlouze a rozvlekle, popisovat různé horotvorné pochody ... ale to si může každý najít na netu ... Snad spíše by stálo za to se sem podívat. Je to zvláštní pocit, stát na okraji něčeho takového, jako je bývalý Prackovský vulkán ... a brodit se potokem a brát do ruky dnes již studené kameny, které se rodily na chladném dně moře i v ohni vulkánu.

 


Vlk Samotář

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?