wz

Most vedoucí ... Nikam

Mezi českými kamennými mosty existuje jeden, který již téměř nikdo nezná. Vede totiž ...nikam. Respektive vedl by, kdyby z něj zbylo něco více než kamenný nájezd. Zbytek v průběhu staletí vzala voda. Ovšem torzo mostu stojí tam, kde není žádná řeka, koryto Labe je o hodný kus dál a poblíž je jen tůň plná ryb a vodního ptactva, ale ...k čemu probůh, právě přes ní, naši předkové před sedmi sty lety postavili kamenný most?

Řeka Labe nevypadala zdaleka tak, jak ji můžeme vidět dnes. Současné labské koryto sice respektuje svými zákruty přirozený běh říčního toku (viz ...), je však zcela umělé. Původní Labe vytvářelo v ploché krajině na jih od Lysé nad Labem četné meandry, které se neustále měnily jak vlivem každoročních povodní, tak působením člověka. Regulací Labe zůstaly z původního meandrovitého koryta izolované tůně, doprovázející nové koryto téměř souvislým pásem. Jsou to malé světy žijící samy pro sebe, plné vlastní vodní fauny a flóry.

Od nepaměti vedla kolem původního toku řeky Labe zemská stezka, využívaná k bezpečné dopravě kupci, poutníky, studentskými vaganty, vojáky i místními osadníky. Při této stezce vznikla ve 13. století obec Byšice, jejíž důležitost zvyšoval kamenný most vedoucí zemskou stezku přes tehdy aktivní tok Labe.

Z kamenného mostu se dochovalo jen torzo, které lze snadno přehlédnout i když stojíte prakticky na něm. Je to zvýšený nájezd na most na východní straně labského ramene, které tu vytváří známé Hrbáčkovy tůně. Nájezd je z na sucho kladeného opukového zdiva z boků lemovaného pískovcovými kvádry. Dostanete se k němu z dnešních Byšiček tak, že projdete mezi domy z návsi tím průchodem, co nevede na Lysou (a kde je silnice). Dojdete k tůni a dáte se po pěšině vlevo. Jakmile minete oplocení posledního statku, je to již pár metrů. Nenápadná stezka odbočující vpravo k tůni vás zavede k zastavení naučné stezky a od něj zbytek mostu již uvidíte.

Právě stojím na nájezdu na bývalý most... Torzo je zarostlé, že skoro není vidět... ... a přesro se díváte na jedny z nejstarších mostních kamenů v Čechách

Těch pár kamenů je torzem cenné historické památky, zbytku jednoho z nejstarších kamenných mostů na našem území. Pravděpodobně právě k němu se vztahuje zpráva, podle které byly za vlády Jana Lucemburského (1310 - 1346) připojeny k městu Lysá, patřícího v té době Elišce Přemyslovně, lány v okolí byšického mostu.

Cesta k mostu vede podél Hrbáčkovy tůně... V těchto místech bych měl most přímo nad sebou Místa kdysi živá se změnila v lužní prales

Z mostu samého se nic dalšího (pravděpodobně) nezachovalo. Pilíře gotických mostů totiž bývaly zakládány mělce, na ostrůvcích nasypaných v řečišti. Zřízené zbytky mostu tak byly totiž nejspíš odplaveny při povodních a záplavách, kdy svobodně tekoucí řeka rok od roku modelovala své koryto podle své vlastní vůle. Podle informací na panelu naučné stezky není vyloučeno, že k ochraně mostu byl nedaleko vybudován strážní hrádek - mohlo by to dokládat dodnes zachované místní označení jedné z luk - V hradech.

Zde kdysi tekl hlavní tok Labe ... ... dnes tu mají klid na vyvedení mladých vodní ptáci

Původní osada Byšice stávala na místě pravěkých sídlišť z doby laténské (5. až 1, století př.n.l.), u místa vhodného jako brod pro překonávání toku Labe, o čemž svědčí náhodné archeologické nálezy z šedesátých let minulého století, které můžete shlédnout v Muzeu Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem. Většinu nálezů učinil Dr. František Požárecký, který pracoval koncem 19. století v Litoli jako ředitel cukrovaru. Kolem 1. stol. př. Kr. se předpokládá též osídlení Kelty a dále pak Germány (1. stol po Kr.). Archeologické nálezy z dob o trochu "mladších" dokládají v této oblasti slovanské osídlení. Systematický archeologický výzkum tu však dosud proveden nebyl.

Ves Byšice i most byly v roce 1421 poničeny husitskými vojsky, která vypálila v Lysé augustiniánský klášter, jehož mniši odebírali od Byšických obchodníků potraviny. V průběhu 15. století obec postupně zanikla, podobně jako řada jiných osad v okolí. K úplnému zániku posledních usedlostí přispěla třicetiletá válka (1618 - 1648). V urbáři z roku 1696 se píše: "Druhdy tu stával most přes Labe a pustá nyní vesnice Byšice se dvorem".

O nové osídlení v této oblasti se zasloužil František Antonín, hrabě Špork, který roku 1717 kázal založit novou vesnici, kterou pojmenoval Byšičky. Obec byla založena nezvyklým způsobem - jednotlivé statky (je jich tu osm) jsou situovány do kruhu kolem návsi - pravzorem údajně mělo být situování původních slovanských osad. Byšičky jsou svým půdorysem stavební památkou, která je dnes chráněná státem. Více se o Byšičkách můžete dozvědět například na stránce Byšičky na serveru Nymburk - info.

Náves v Byšičkách ... ... skupina chráněných lip velkolistých na návsi

Pokud by vás kraj labských tůní a jeho památky zaujal natolik, že byste jej chtěli poznat blíže, můžete si projít naučnou stezku Lysá nad Labem - Čelákovice. Stezka vede z Lysé nad Labem, Náměstí Bedřicha Hrozného (park před Českou spořitelnou) do Čelákovic, ulice Rybářská (park před tvrzí). Trasa je obousměrná, vhodná pro pěší i cyklisty a měří 16,5 km. Je vedena lehkým terénem - lesními a polními cestami, převážně po rovině. Její 23 zastavení jsou zaměřena na historii, geologii, paleontologi a botaniku.
S využitím materiálů a některých obrázků z tabulí naučné stezky byl také sestaven tento článek.

Tak to tu kdysi vypadalo (Byšičky mají číslo 6) Půdorysný plán obce (obr. z tabule naučné stezky)
 

JL