wz

Památník u Křečhoře

Při jízdě po hlavní silnici z Prahy do Kolína je v současné době ke spatření (pár kilometrů před Kolínem) po pravé straně na kopci dlouho "utajovaný památník". Dříve z něj bylo vidět pouze horní zakončení - špičky křídel, jinak by zcela zakryt porostem a málokdo si ho povšimnul. Ted je nepřehlédnutelný! A zaslouženě budí pozornost a zvědavost - u těch neznalých, kteří se nezabývají válečnými dějinami - o jakýže to monument se jedná.
Jak se k němu dostanete? Když minete kopec s pomníkem, tak následně za autobusovou zastávkou odbočíte vpravo na úzkou silničku táhnoucí se do kopečka. Projedete vesničku Kamhájek a za chvilku vjedete do vesnice Křečhoř, kde za kostelem odbočíte opět vpravo. Dostanete se na polní cestu vedoucí  na maličký plácek, kde zastavíte. Od něj vede nová betonová deska k patě pomníku. Jak jsem se později dozvěděla, je to základ schodiště, které sem původně mělo vést.

 

 

Při pohledu na monument je okamžitě jasné, kam jej zařadit. Ano, jedná se o památník věnovaný slavné bitvě o Kolín. Ač poškozený vandaly, majestátně a důstojně stojí na místě, kde proběhla jedna z významných bitev sedmileté prusko-rakouské války. Kromě Rakouska a Pruska se do války zapojily Francie, Anglie, Rusko, Švédsko a Římsko-německá říše.

 

 

Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě nedaleko Kolína se 18. června 1757 utkalo rakouské vojsko, které vedl maršál Leopold hrabě Daun s pruskou armádou, které osobně velel král Bedřich II. Vojsko hraběte Dauna postupovalo od Kutné Hory. Prušáci, kteří se původně stáhli z Kolína ke Kouřimi, mu vyšli vstříc. Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany. Vojska se setkala u Křečhoře, kde na vyvýšině za obcí zaujalo rakouské vojsko obranné pozice.

Asi okolo osmé hodiny raní, po zjištění situace, vydal Bedřich II. Pruský povel k útoku. Po třinácté hodině již zaujala pruská armáda výchozí postavení v prostoru Křečhoře a asi o hodinu později zahájila útok pěchota. Prusové za půl hodiny dobili obec Křečhoř, avšak po hodině hrabě Daun s podporou dělostřelectva postup Prušáků zastavil. Ti však nasadili jízdu a opět pěchotu a rozbili rakouskou divizi. Situaci zachránil rakouský dragounský pluk. V této chvíli vydal Bedřich II. rozkaz k frontálnímu útočnému postupu co celé linii.
Válečné štěstí se střídavě pohybovalo mezi oběma protivní - bitva stále nebyla rozhodnuta. Po sedmé hodině večerní poslední pruské zálohy - zbytek jednotky pěší divize a zbytek jednotek s podporou jízdy,  znova zaútočily. Bitva vrcholila. V tento rozhodný okamžik poslal maršál Daun do protiútoku tři jízdní pluky. Rakouská pěchota společně s jízdou rozbila pruský postup a přinutila protivníka k ústupu. Král Bedřich ujel z bojiště k Nymburku, aniž předal velení svým generálům, a tak v nastalém zmatku velitelé pruské armády ustupovali se svými lidmi podle vlastního uvážení. Dobře vycvičeným jednotkám se podařilo z boje odejít, ale mnoho dalších vojáků padlo do zajetí a to i přesto, že maršál Daun, vědom si svých ztrát, neriskoval noční pronásledování nepřítele.

 

 

Ztráty na životech na obou stranách byly veliké. V bitvě padlo na pruské straně asi 4765 mužů, rakouských vojáků 1236. K tomu je potřeba přičíst velké množství zraněných, z nichž mnozí zemřeli, byli nezvěstní či zajati. Celkové ztráty Daunovy armády dosáhly asi 359 důstojníků a 8629 mužů. Pruská armáda ztratila přibližně 396 důstojníků a 13398 mužů. Hrůznost bitvy dokládají nejen tato čísla, ale i četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni.
Avšak ani tato bitva nebyla v konfliktu dvou velmocí rozhodující, bojovalo se dál. Válka skončila roku 1763 smírem.

Již 22. června 1757 založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy u Kolína nový vojenský řád jménem Kolín. Jeho prvním nositelem se stal vítěz bitvy - polní maršál hrabě Leopold Josef Daun.

Pokud by vás zajímal přesný popis bitvy u Kolína a další podrobnosti, doporučuji podívat se na webové stránky obce Křečhoř a na velice pěknou, informacemi hýřící stránku Bitva u Kolína 1757.

 

 

Památkou na vítězství a oběti této bitvy je již z dálky viditelný monument, stojící přesně v místě bojů u obce Křečhoř. Měla jsem to štěstí, že jsem se zde ocitla v době jeho opětovného "vzkříšení". Kromě toho, že jsem zde zastihla účastníky 251. výročí památné bitvy v dobovém vojenském ležení, jsem se dozvěděla i to, že již začala celková rekonstrukce a dostavba tohoto pietního místa. Myslím, že v dnešní uspěchané a mamonem poznamenané době je to více jak chvályhodný skutek. Takováto místa, jichž si naši předkové vážili, kde zanechali památníky a mohyly budoucím generacím, nejen jako oslavu vítězství a poctu všem padlým, ale i jako memento hrůz válek, si zaslouží naši pozornost a především péči.

Památník bitvy u Křečhoře byl vybudován v roce 1898 u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Autory památníku jsou architekt Václav Weinzettel a akademický sochař Mořic Černil, odborní učitelé sochařské školy v Hořicích.

Restaurování, oprava a dostavba Památníku bitvy u Kolína:
Zahájení prací jaro 2008  - dokončení restaurování a oprav jaro 2013.
Rozsah prací - restaurování a oprava památníku jako celku a dostavba původně navrženého pískovcového přístupového schodiště.

 

 

Ossarium pro neznámé padlé v bitvě u Kolína 18. června 1757

V roce 2006 byl při zemních pracích v katastru obce Křečhoř nalezen historicky první  hromadný hrob neznámých vojáků padlých v bitvě u Kolína.
Po jeho řádné exhumaci byly kosterní pozůstatky provizorně uloženy v kostele sv. Václava v obci Křečhoř. 
Obec Křečhoř společně s obecně prospěšnou společností Europa Prima Plana o.p.s. ihned zahájili práce na postavení důstojného místa posledního odpočinku těchto vojáků na volném prostranství vedle Památníku bitvy u Kolína. Bylo určeno místo a příslušnými orgány odsouhlasen stavební projekt stavby Ossaria (kostnice). Autorem návrhu i projektu je Stanislav Pokorný, investorem obec Křečhoř.
Velmi významným partnerem (a spoluinvestorem) této stavby se stal rakouský Schwarzeskreutz-Landeskommando Tirol. Tato organizace má na starosti hroby padlých po celé Evropě.
Datum odhalení Ossaria bylo stanoveno na září 2008.

Od památníku je překrásný výhled nejen na kolínské roviny, ale na dalekém obzoru lze spatřit za dobré viditelnosti i vršky Krkonoš. Avšak na druhé straně kolínské silnice, na jedné z vyvýšenin směrem k Velimi, si nelze nevšimnout zpola porosty zakrytého vršku pomníku. Ano, je to další z památníků, oslavující rakouské vítězství v bitvě u Kolína. Zde měl mít v pozdější fázi bojů svou dočasnou pozorovatelnu pruský král Bedřich II.
Památník se nachází na vrchu zvaném Bedřichov (původní název Novoveský vrch, později přejmenován na Bedřichův vrch) nedaleko obce Nová Ves, odkud k němu vede cesta. Ale to už je námět na další výlet...

 


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

VEZA