wz

Lanzarote – Havraní sopka – Volcan Del Cuervo

Lanzarote je úchvatný ostrov s neobyčejnou krajinou, v níž se tyčí kolem 300 sopečných kuželů. Je to čtvrtý největší a nejseverovýchodnější ostrov z celého souostroví.

Ačkoliv téměř úplně postrádá vegetaci, vidíme zde kouzelné tvary a barvy sopečné krajiny, ostrov je považován za nejmalebnější ze všech Kanárských ostrovů.

 

 

Lanzarote byl první z Kanárských ostrovů, který byl už v roce 1402 podroben Španěly, posléze byl napadán marockými piráty. Ostrov byl drancován i britskými bukanýry, dále francouzskými dobrodruhy.

 

 

Obrovské sopečné erupce ve třicátých letech 18.století zničily desítku měst, nejúrodnější pole na ostrově a zcela změnily tvář ostrova. Ostrované objevili paradox, sopečná půda se ukázala jako velmi úrodná.

 

 

Jednoho dne se vydáme na výlet k Havraní sopce – Volcan Del Cuervo. Vyhaslý vulkán se nachází mezi národním parkem Timanfaya a La Gérií. Jedeme terénním vozem, nejprve po asfaltované silnici, dále následuje prašná, nezpevněná cesta, ale kromě kodrcání je jízda naprosto bezpečná. Samozřejmě je nutný citlivý přístup řidiče, v našem případě paní řidičky.

 

 

Havraní sopka je vulkán menších rozměrů, rozhodně stojí za návštěvu, kolem dokola vidíme nádherné scenérie, skvělý zážitek. Těžko říci, zda se rozhlížet vpravo či vlevo, zkoumat vyvřeliny, či pokusit se na zemi nalézt zelenavé olivíny. Se zatajeným dechem pohlédneme vzhůru a přímo na špičce či na nejvyšším vrcholu nám pózuje nádherný dravec – sokolík – sokol Barbary - bohužel moje fotovýbava není profesionální. Dost dlouho dravce pozorujeme, až najednou zvedne křídla a majestátně odletí, snad někde ve vyvřelinách hnízdí.

 

 

Kráter sopky je volně přístupný, kdysi se zde konaly i hudební produkce, naštěstí ta doba už je pryč, určitě to byla zátěž pro přírodu. Uvnitř kráteru člověk přímo vnímá a cítí sílu přírody, příval silné energie. Je třeba se zastavit, trochu rozjímat, posedět a být vděčný za všechny ty dary, těšit se fascinující barevností, tu a tam i nějaké to rostlinstvo, obdivovat jeho životaschopnost a přizpůsobivost.

 

 

Cestou zpět ještě vyfotím divoké muškáty, jsou krásně barevné a pak onu zvláštní květinu – Common Ice Plant – ledová rostlina – sukulent – pocházející snad z Afriky, Sinaje či Jižní Evropy.

 

 

Sopečné ostrovy se mi dostaly hluboko pod kůži, snažím se procestovat a vidět vše co je možné a tak se příště podíváme na oblast La Famary nebo navštívíme Césare Manriqua.

Obrázky autorky


Denivka

Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?