wz

Vesuv v obrazech malířů 18. a 19. století

Asi žádná jiná hora na světě se netěšila tak velkému zájmu malířů jako Vesuv, který upoutával jejich pozornost svými ohnivými dramaty zejména v 18. a 19. století. Malíři známí, ale i anonymní byli tímto přírodním jevem fascinováni a zanechali po sobě jedinečná díla. Někteří umělci se k Vesuvu a krajině kolem Neapole vraceli víckrát. Jejich díla můžeme najít mnohých galeriích, muzeích i soukromých sbírkách, a to i za hranicemi Itálie.

Velmi působivé jsou obrazy Vesuvu chrlícího popel a lávu, obzvláště za tmy, kdy z kráteru a někdy dokonce i z úbočí tryskají ohnivé fontány a řeky lávy, jejichž záře se zrcadlí na hladině moře. Někdy je toto úžasné přírodní divadlo umocněno svitem Měsíce.

Někteří malíři oživili své obrazy postavami lidí, pozorujících ohnivou řeku zblízka.

Mnoho obrazů vlastní vesuvská vulkanologická observatoř, protože jsou jedinou obrazovou dokumentací, která pomohla vědcům nahlédnout do minulosti tohoto proslulého vulkánu.

Důvodů k návštěvě Vesuvu a jeho okolí bylo v té době víc. Neapol byla proslulým kulturním centrem Evropy, zejména v oblasti hudby. V polovině 18. století byla objevena a postupně odkrývána antická města Pompeje a Herculaneum, jež byla při výbuchu Vesuvu v roce 79 dokonale zakonzervována vrstvami popele a dalších sopečných hornin. Tento objev byl obrovským překvapením a obě města se stala středem pozornosti nejen archeologů.

Malíře přitahovalo zvláštní kouzlo samotného Neapolského zálivu s kouřícím Vesuvem v pozadí, který byl a je vládcem tohoto kraje. Možná, že právě v této době vzniklo známé úsloví "Vidět Neapol a zemřít". Bylo tím míněno nejen město, ale možná i celkový pohled na Neapolský záliv - Neapol má jedinečnou geografickou polohu. Z jedné strany je omývána mořem, zatímco z druhé strany na město shlíží mocný vulkán. Neapolský záliv je i barevně velmi zajímavý. Jižní slunce tu prosvětluje, ale zároveň sytí barvy krajiny, města i moře.

 

Christian Kobke, dánský malíř - pohled na Vesuv a Pompeje s Vesuvem (1841)

 

Johan Christian Dahl, norský malíř (24. 2. 1788 - 14. 10. 1857 Drážďany) - dvakrát erupce Vesuvu (1820)

 

Wiliam Turner, anglický malíř (1775 - 1851) - Výbuch Vesuvu

 

Oswald Achenbach, německý malíř (1827 - 1905) - Neapolský záliv

 

Jacob Philipp Hackert, německý malíř (1737 - 1807) - Erupce Vesuvu v roce 1774

 

Otto Geleng, německý malíř (1843 - 1939) - Pohled na Vesuv

 

Rudolf von Alt, rakouský malíř (1812 - 1905) - Přístav Neapol s pohledem na Vesuv, akvarel

 

Pietro Fabris, italský malíř (1740 .- 1792) - Erupce Vesuvu 20. října 1767 a Erupce Vesuvu (1760)

 

Pietro Antoniani, iltalský malíř (1740 - 1805) - Vesuv

 

Pierre Jacques Volaire, francouzský malíř (1729 - 1799) - Erupce Vesuvu v roce 1770

 

Orest Kiprenskij (Kiprensky), ruský malíř (1782 - 1836) - Vesuv v zimě

 

Ivan Ajvazovskij, arménský malíř (1817 - 1900) - Neapolský záliv v noci a Neapolský záliv

 

Obrázky z archívu autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka