wz

Geologická minulost ostrova Ischia

Ostrov Ischia je sopečného původu a nachází se v Tyrhénském moři ve vzdálenosti asi 33 km od Neapole. Společně s ostrovy Procida, Vivara a Nisida, které mají také vulkanický původ, je součástí Flegrejských ostrovů.

Ostrov je tvořen výhradně sopečnými horninami. Vznikl podmořskou erupcí vulkánu Epomeo, který je v současné době nejvyšší horou s nadmořskou výškou 789 m. Geologický vývoj ostrova byl složitější. Kromě sopečné činnosti byl ostrov formován i tektonickými pohyby.

Asi před 56 000 let došlo k obrovské erupci, kdy bylo vyvrženo velké množství pemzy a zelenavého popela a vytvořila se kaldera. Ostrov se pak zanořil pod hladinu. Poté docházelo k jeho postupnému zdvihu. Podél ostrova se vytvořily četné zlomy, jež měly za následek vznik dalších menších sopek, které byly činné ještě ve čtvrtohorách v období holocénu. Zůstaly po nich už jen prstence tufů, pemza a lávové proudy.

K poslední erupci Epomea došlo v roce 1302, v současné době je v klidu, ale jeho aktivita se může v budoucnu obnovit. Proto je Ischia denně sledována vesuvskou vulkanologickou observatoří.

Zajímavostí ostrova, která souvisí se sopečnou činností, jsou četné termální minerální prameny. Je jich více než sto, mají různé chemické složení i teplotu, která se pohybuje mezi 15 - 86 stupni Celsia.

Díky pestrému a dramatickému vývoji má Ischia velmi členité pobřeží. Jsou zde skály, tvořené různými druhy láv a tufů, a i barevné písečné pláže - od světlých okrových až po šedočerné. Písky vznikly rozpadem sopečných hornin.

 

Obrázek autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka