wz

Kurilské ostrovy

Kurilské ostrovy nám připomenou školní léta, kdy o nich byla jen letmá zmínka v zeměpise. Dozvěděli jsme se tenkrát, že patří k Sovětskému svazu, nacházejí se mezi Kamčatkou a japonskem, a že jsou sopečného původu, jak napovídal už jejich název (kurilské - kouřící). Tyto povšechné informace měly být pro nás dostačující, ale mě vzdálené a tajemné kouřící ostrovy lákaly, a tak jsem si přála je blíže poznat. Podařilo se mně to mnohem později alespoň částečně, a to díky internetu. Tušila jsem geologické a botanické zajímavosti, jak už to v sopečných oblastech bývá, a tušení nezklamalo. Ráz krajiny a vegetace na mě zapůsobily velmi silným dojmem, při prohlídce fotografií jsem měla pocit, jako bych se tam pohybovala a krajinu zkoumala.

Kurilské souostroví je tvořeno 56 ostrovy, jejichž rozloha je 10 356 km čtverečních (některé prameny uvádějí 15 600 km čtverečních. Ostrovy se táhnou v délce přibližně 1200 km od Kamčatky k japonskému ostrovu Hokkaidó a tvoří hranici mezi Ochotským mořem a Tichým oceánem. Jsou součástí tzv. ohnivého kruhu Pacifiku - nacházejí se na rozhraní litosférických desek, na oceánském hřbetu, z něhož jednotlivé ostrovy vystupují jako vrcholy sopek. V současné době je aktivních 35 vulkánů. Nejvyšší horou je vulkán Alaid (2339 m nad mořem) na nejsevernějším Atlasově ostrovu.

Ostrovy se nacházejí v subarktickém pásmu a vyznačují se studenou zimou a poměrně chladným létem. Podnebí se mění podle zeměpisné šířky, na severu je chladněji, jižní ostrovy jsou ovlivňovány monzuny mírného pásma. Vzhledem k tomu, že kolem ostrovů jsou velké vodní plochy, jsou Kurily po bičovány silnými větry a časté jsou i mlhy. To vše má vliv i na vegetaci ostrovů, která je zde pozoruhodná a velice rozmanitá.

A tak se spolu podíváme na geologické a botanické zajímavosti těchto tajemných ostrovů.

 

 

Jako první se nám představí vulkán Alaid

 

 

Na dalším snímku nás zaujme pobřeží ostrova Kunašir, tvořené čedičovými sloupky, které vytvářejí nádhernou mozaiku, a varhany, jež připomenou naši Panskou skálu

 

 

Na této fotografii můžeme obdivovat, co dokáže vodní eroze, takto tvarovanou skálu, asi nikde jinde na světě nenajdeme;
na snímku vpravo je unikátní nerost rheniit velmi vzácného těžkého kovu rhenia (ReS2 - dvojsirník rhenia), který byl vysrážený z fumarol vulkánu Kudrjavyj

 

 

Ostrov Šikotan nás potěší nádhernou zelenou krajinou

 

Na severních ostrovech rostou zakrslé stromy - břízy, olše, vrby a borovice. na jižních ostrovech smíšené lesy s převahou jehličnanů. Bohaté jsou i porosty keřů, různých bobulovin. Svojí pestrostí nás překvapí květena, na ostrovech bylo zjištěno 40 druhů endemitních rostlin (tj, takových, které nikde jinde na světě nerostou, pokud tam nebyly vysazeny).

 

 

Podívejme se na některé kurilské rostliny. Zleva doprava tu vidíte: zdejší druh máku, zvláštní druh orchideje vstavače - Dactylorhiza aristata,
plícněnku přímořskou (Mertensia maritima) a jeden z druhů kakostu (Geranium erianthum)

 

Je to jen nepatrná ukázka bohaté flory vulkanických ostrovů. Některé oblasti byly vyhlášeny národními parky. Většina rostlin, které jsem zde uvedla, jsou z Národního parku Kunašir.

Různorodá je i fauna, z ptáků jsou to zejména druhy kachen, kormoráni, bouřňáci, vrabci, sovy a dravci. Ptáci často vytvářejí velké kolonie. Ze savců uvedu alespoň medvědy (medvěd hnědý), tuleně, mořské vydry, lachtany a kosatky. Pobřežní moře jsou bohatá na ryby. Popis fauny, to by to další kapitola ze života nádherných Kurilských ostrovů.

Obrázky z archívu autorky


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Jana Vesuvanka