wz

Chlístovské menhiry

Jihozápadně od Sedlce, za Sušeticemi, se nachází vesnička Chlístov. I když je sama o sobě zajímavá mnoha pamětihodnostmi, mnohem zajímavější jsou okolní lesy. Skrývají totiž přehršel menhirů, zídek, valů, kamenů s prohlubněmi a dalších zajímavostí.

 

 

Nejvýhodnější je cestu začít nikoliv ve vesnici, ale v místě, kde se silnice 121 ze Sedlce na Chyšky kříží s potokem tekoucím z Chlístova. Na malý plácek vlevo se akorát vejde auto, pokud byste cestovali tímto dopravním prostředkem. Od plácku vzhůru vede lesní cesta. Když jsme tam byli naposledy s rodinou, cesta byla zavalena spadanými smrky, takže jsme všechno složitě obcházeli. Ale pokud se cesty budete držet aspoň na dohled, není kam zabloudit. Vystoupáte-li smrkovým lesem až nahoru, začnou převládat buky. A to je ten správný okamžik, abyste se začali rozhlížet vlevo. Menhiry uvidíte přímo z ohybu cesty.

 

 

Stojí si tam jen tak, jakoby se nechumelilo. Ono se tedy nechumelilo, ale měli jsme rázem pocit, že jsme prošli dveřmi do jiného světa a ocitli se v Irsku nebo v Bretani. V různých článcích na netu jsou informace o chlístovských menhirech, kde se praví, že jen jeden menhir, ten štíhlý a špičatý, přežil věky vztyčený. Ostatní byly povaleny a opět vztyčeny až po roce 2000 lidmi kolem pánů Kozáka a Bartla. Onen špičatý menhir je sám o sobě dost zajímavý. Táhne z něj ledový chlad a chvílemi se zdá, jakoby světle modře světélkoval. Také stromy nad ním se od něj spíše odklánějí. U ostatních kamenů jsem nic takového nepozorovala, ale nejsem na tyhle záležitosti nijak zvlášť citlivá, takže třeba budete mít větší štěstí.

 

 

Menhiry tvoří s ostatními menšími kameny přibližně kruh. Celou dobu, co jsme procházeli okolní les, jsem se nemohla zbavit dojmu, že menhiry ukončují nějakou linii. Důkazem by mohla být kamenná miska v lese nad menhiry, kde si nějaký vnímavý člověk kamínky zřejmě označil časové okamžiky, třeba východu Slunce nebo Měsíce.

 

 

 

Také je všude okolo spousta jakýchsi zídek, valů, z nasucho kladených kamenů. Jejich linie se mnohdy rozdělují a většina z nich směřuje k nedaleké Javorové skále. Ta je na dohled, i se svými kamennými řadami a miskovitými prohlubněmi. Pokud se zde jednalo o nějaký komplex, svatý okrsek či cokoliv podobného, muselo to být dost rozsáhlé.

Závěrem bych vás chtěla poprosit, abyste na Chlístov nechodili ani s detektory, ani se svíčkami, co všude kapou vosk, ani v kutnách a jiných divných oblečcích. Pokud se tam budete chtít tiše pomodlit, nikdo vám bránit nebude. Ale uvědomte si, prosím, že znalost slova menhir vám nedává právo na této lokalitě cokoliv měnit, kopat, stavět, a tak podobně. Berte to třeba jako kulturní památku. Vše, co si přinesete, si odneste s sebou. Mohu vám zaručit, že si s sebou navíc odnesete nezapomenutelné dojmy.


Zpět na Tajemná místa plná síly

 

Zpět k Mostu ?

Falka