wz

Svátek Mean Geimridh, Vánoce

Také známý jako: Yule, zimní slunovrat, Yuletide, Alban Arthan, Kračun, Mithrovy narozeniny, Saturnálie, nejdelší noc roku.

 

Vítej, světlo!
Zapálím na tvou počest oheň, budu ho celou noc udržovat a snít. Kolo roku se zase pootočilo, je čas oslav i zamyšlení. Čas posílit svou vírou Slunce, aby se vrátilo z říše tmy a zahřálo naše prokřehlá těla. Čas uvítat Krista, světlo duše, aby nám ukázal cestu životem. Čas oslavit Stvořitele, poděkovat za život, za to, že se kolo roku stále točí.

Vítej, světlo!
Pod větvičkou jmelí uvítám své blízké. Poděkuji tiše i hlasitě, s radostí a pokorou. Co bych byla bez rodiny a bez přátel… U snítky cesmíny, u jehličí borovice, u lístků břečťanu koná se oslava. Víno teče proudem, zurčí smích, oheň praská.

Vítej světlo!

 

 

Svátek dnes nazývaný jako Vánoce se slavil už před mnoha tisíci lety. Lidé si všimli, kam až na skále za řekou dojde Slunce, než se začne vracet zpět, a místo si označili kamenem. V létě zase označili nejvzdálenější místo na opačné straně. Tak měli zabezpečeno, že poznají zimní a letní slunovrat. Místo mezi nimi značilo den rovnodennosti. Že byl den zimního slunovratu opravdu důležitý, ukazuje skutečnost, že Skandinávci a Germáni v tu dobu slaví začátek nového roku. Runa dagaz, den, značí ten jediný den s velkým D, den zimního slunovratu, přerod jednoho roku do druhého a znovuzrození životadárného slunce.

Mezi hlavní symboly srozumitelné všem lidem napříč vzdáleností i časem patří snítky věčně zelených rostlin – břečťanu, cesmíny, borovice, které snad symbolizují věčný život a znovuzrození. Dalším symbolem jsou zvonky a rolničky, i když dříve byly používány o všech hlavních svátcích. Zvuk zvonků a cinkání rolniček totiž odedávna zaháněl zlé duchy a démony, zlé myšlenky a kletby, zkrátka byl ochranou před všemi projevy zla. A do třetice, neboť trojka je ve všech směrech dokonalá, je takovým symbolem dávání dárků. V čase, kdy je nám znovu dáno Slunce, a v čase, kdy nám Marie dala Krista, je také na lidech, aby dali něco svého.

No jo, to se lehko řekne… Něco svého… Peníze? Svetr s jelenem? Panenku? A co třeba – sebe? Pro ženy je tohle možná trošičku snadnější, kromě svého těla dávají muži a dětem něhu a pohlazení. Nebojte se obětovat kousek svého já, vám neubude a dobro se stokrát vrátí. Děje nejsou přímky, ale cykly. Pohybujeme se po spirále, i když jdeme vlastní cestou. Kdo však je zahlcený zlobou, lítostí nebo nenávistí, nepostupuje, pohybuje se v kruhu. Po čase dospěje na stejné místo a opakuje stále stejné chyby. Život mu začne připadat nudný, šedivý a jednotvárný. Člověk začne být ublížený, má pocit nepochopenosti, vyhaslosti a zbytečnosti. Jediným řešením je rozbít kruh stejných dogmat a omylů a vykročit vzhůru po spirále života. Až příště narazíme na obdobnou situaci, budeme už o stupeň výš. O stupeň moudřejší, vyzrálejší, klidnější. Jinak budeme řešit své životní situace a lépe se budeme cítit i sami. Lépe s námi bude i našim blízkým.
Ještě jedno upozornění – nejen zvony a rolničky zahánějí zlé duchy. Nejlepším prostředkem byl vždycky upřímný lidský smích.

Tak, a na závěr něco zcela pragmatického. Duši jsme už zahřáli a je na řadě tělo… V keltských zemích je zvykem péct na Vánoce moučník zvaný „vánoční poleno“. Co rodina, to jiný recept, takže nebudu zabíhat do podrobností a vy zkuste pěkně keltsky a živelně improvizovat.

Bûche de Noël – vánoční poleno

Z pěti bílků ušleháme sníh. 5 žloutků rozmícháme se třemi lžícemi cukru, vanilkovým cukrem, citrónovou kůrou, špetkou soli0 a hrubou moukou tak, aby vzniklo těsto, které jen velmi mírně teče. Pak opatrně zamícháme sníh a rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech. Pečeme ve vyhřáté troubě do růžova. Necháme minutku zchladnout, opatrně odlepíme těsto od plechu a pokusíme se stočit do rolády. Pokud se těsto tváří, jako že se chce lámat, místo rolády ho rozřežeme na tři dlouhé pruhy a dáme vychladnout. Mezitím si uděláme čokoládový nebo karamelový krém. Varianty jsou různé, základem je ušlehané máslo a cukr, do kterého se přidá rozpuštěná čokoláda, uvařený čokoládový pudink, uvařený karamel, kakao s rumem, jak je komu libo. A teď to hlavní. Roláda nebo pláty těsta se namažou krémem, udělá se z toho polínko a celý povrch se krémem pomaže. Vidličkou se naznačí kůra, obloží se to vyrobenými hříbečky z marcipánu, piškotů, lineckého těsta dle libosti. Pak se to celé vychladí a na svátek slunovratu slavnostně sní.

Slunovratový punč

Skořice, hřebíček, badyán a jiné voňavé koření se svaří s trochou vody a trochou cukru, nejlépe třtinového, a kolečky citronu a pomeranče. Červené víno se ohřeje k teplotě varu. Pak se do něj scedí výluh z koření a podle chuti se přidá rum nebo jiný sladký likér.

 


Falka

zpět na stránky Rok na planetě Zemi

Zpět k Mostu ?