wz

Velikonoční vajíčka

Přestože nám lékaři a odborníci správného stravování vejce bud doporučují nebo před nimi varují, o Velikonočních svátcích nemohou chybět v žádné domácnosti.
A je zcela jedno, zda jsou to ta opravdová slepičí či čokoládová, marcipánová nebo zdobené kraslice (vejdutky) a jiná více či méně vkusná dílka. 

Co víme o vejcích
Vaječný žloutek je sice známým zdrojem cholesterolu, ale obsahuje i významné množství vitaminu D nebytného pro tvorbu vápníku. Bílek zase už podle názvu je bohatý na bílkoviny. Vzrůstající obezita spolu s cévními potížemi nakonec vedly k tomu, že se vajíčka dostala na černou listinu nezdravých potravin. Přitom vejce představují jednu z nejvýživnějších složek stravy. Jako všude i zde platí pravidlo, že všeho se má užívat s mírou. Proto i u vajec záleží na četnosti podávání a způsobu přípravy.

 

 

Vajíčka jsou různá

V Česku se ponejvíce konzumují vejce klasická - slepičí. Krůtí vejce jsou jim velmi podobná, ale jsou dvakrát tak větší. Méně používána jsou vejce pštrosí, která dosahují dvacetinásobku hmotnosti svých slepičích příbuzných. Trpaslíky mezi vajíčky jsou strakatá, roztomilá vajíčka křepelek. I ty je možno zakoupit v našich obchodech. Kachní vejce lze také jíst, ale nelze je skladovat. Musí se sníst čerstvá, protože se velice rychle infikují různými bakteriemi.

Do obchodů přicházejí vejce roztříděná do několika kategorií podle hmotnosti. Jsou označena značkami; například S jsou ta nejmenší do váhy 53 gramů/ks, opakem je kategorie XL pro vejce o váze nad 73 gramů/ks. Tato velká vejce mívají někdy i dva žloutky.
Další je dělení podle druhu chovu, z kterého vejce pochází. Naprostá většina vajíček (93 %) je snesena slepicemi v klecovém chovu. Údajně jsou nejzdravější, protože slepice prakticky nepřijdou do kontaktu s okolním prostředím.
Na podestýlce ze slámy, písku nebo hoblin je chováno kolem 150 tisíc slepic, která snášejí do hnízd a mohou se volně pohybovat.
Výběhový chov nosnicím umožňuje volný přístup k výběhu.
Ekologická bio vajíčka z certifikovaných chovů můžeme v obchodech zakoupit také, avšak pro vysokou cenu dávají kupující přednost vajíčkům klasickým.

 

 

Kropenatá slepička, snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji...

Aby vykoledovaná natvrdo uvařená vajíčka neskončila v odpadcích, musíte je do dvou až tří dnů zpracovat. Dát je pokrájená na kolečka či rozetřená na chleba s máslem či s hořčicí je jen jednou z mnoha variant. Zkuste je přimíchat do zeleninových, masových i rybích salátů, vytvořte obložené mísy k večeři nebo je udělejte přílohou hlavního jídla - hodí se výborně do koprové omáčky, ke špenátu nebo k čočce na kyselo. Můžete vytvořit i zajímavou vaječnou pomazánku nebo je vložit do španělských ptáčků. Možností je opravdu mnoho.

 

 

Vejce a tradice

Jiný kraj - jiný mrav. Přestože je podstata Velikonočních svátků všude na světě stejná, podoba tradic a zvyků se liší.
Českým Velikonocím se nejvíce podobají ty slovenské. Typicky slovenské je koupání děvčat v místním potoku či polévání, aby byla celý rok zdravá a plodná. Ve městech se tato tradice řeší pár kapkami parfémované vody a na rozdíl od českých děvčat jsou slovenská ušetřena vyšlehání pomlázkou.
V Polsku představují Velikonoce nejdůležitější církevní svátek roku. V kostelech si lidé nechávají požehnat košík s vajíčky, chlebem se solí a pepřem a klobásami. Nechybí zde ani tradice polévání vodou a šlehání vrbovou větvičkou.
V anglosaských zemích (Austrálie, Anglie, USA, ale i Holandsko a Německo) nosí malovaná, čokoládová vajíčka a jiné drobnůstky tajemný velikonoční zajíc. Často dárky schová na nejrůznějších místech v domě nebo na zahradě.
V době Velikonoc v celé Francii oněmí kostelní zvony. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a vrátily se zpět s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. Všechny dobroty tak popadají dolů na zem, do zahrad, kde je děti odpoledne hledají. Později s vajíčky hrají velikonoční hru - vyhazují je do vzduchu a snaží se je neporušená chytit.
Ve Švédsku si vystavují doma i v kostelech obdobu vánočního betléma. Říká se mu Velikonoční krajina a znázorňuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tradiční postní metly jsou nedílnou součástí švédských Velikonoc. V současnosti se jimi už nešlehá, ale ozdobené slepičími pírky a vyfouknutými vejci se dají do vázy. Chlapci, kteří o masopustu obdarovali některou dívku pečivem, o velikonoční sobotě a neděli od ní dostanou obarvené vajíčko.
Tradiční velikonoční hrou (i pro dospělé) rozšířenou po celé Evropě je tzv. koulení vajec. Má několik obdob: koulí se jimi ze svahu, pouští se dřevěným žlábkem z výšky na zem - v podstatě se soutěží, komu se odkutálí nejdál. Hází se jimi do dálky nebo se také jedním koulí a poráží jiná vejce postavená do řady (podobně jako při hře v kuželky).
O koulení vajec jako o velikonoční hře se zmiňují již staré kroniky především z příhraničních oblastí, například ze Šumavy. V současné době se  koulení vajíčky vrací a to především zásluhou různých sportovních klubů nebo regionálních sdružení, které o Velikonocích pořádají zábavné turnaje.

 

 

Ať už lidé slaví Velikonoce jakkoli různě, pro všechny křesťany znamenají zmrtvýchvstání Ježíše Krista a pro všechny ateisty symbolický příchod jara.

 

 


Zpět na stránky Rok na planetě Zemi

 

Zpět k Mostu ?

VEZA