wz

Zima skončila - Slunce se vrací

Velikonoce jsou letos od 27.do 28. března

Jaro patří k nejmagičtějšímu období roku. V ezoterice se ctí jako symbol jara dva posvátné stromy: olše a olivovník. Olše je stromem mystiků, mágů a zasvěcenců, zvýrazňuje a posiluje duchovno v lidské bytosti. Olivovník je spjat s meditací a jógou. Velikonoční slavnosti lze vidět jako symboly očisty, počátek regenerace, takové "zmrtvýchvstání" ducha i těla po dlouhém zimním období. Čas Velikonoc byl brán s velkou vážností, protože se věřilo v předurčení osudu a víry našich předků byly posvátné.

Svátky jara jsou odpradávna opředeny tajemstvím, tradicemi a pověrami

Vlastní Velikonoce se slaví v tzv. Svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí. Touto šestou nedělí postní se připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Květná proto, že lidé Ježíše vítali palmovými listy. Jako alegorie býval v procesích tažen dřevěný osel na kolečkách s figurou Krista.

Světily se jívové pruty - kočičky, které se na celý rok zastrčily za svaté obrázky. Podle pověr chránily proti zlu, když byly pohozeny na pole byla větší úroda. Věřilo se, že mají i léčivé účinky. O Květné neděli se nesmělo péci, aby se nezapekl květ, nebyla by úroda ovoce. Tradice, že jedna část oděvu musí být na Velikonoce nová se zachovává dodnes a je dosti oblíbená hlavně mezi ženami, které nákup zdůvodňují populárním rčením: "Aby mě beránek nepokakal."

Zelený čtvrtek
patří památce poslední večeře páně. Zvony po dopolední mši odlétají do Říma, nezvoní se a místo toho se hrká řehtačkami. Děti jimi večer strašily u hřbitovů a kapliček. Kdo prý na Zelený čtvrtek ochutnal čerstvě vybraný med, toho nikdy neuštknul had a nepíchla vosa. Když zazní zvony naposledy zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. A odpoledne se nepracovalo.

Na Zelený čtvrtek - to je letos 24. března - se má snísti něco zeleného, aby nebolelo v krku. Polévku z jarních bylin - libečku, opence, řebříčku, fialkového a jahodového listí uvaříte asi těžko, ještě nic z toho se nestačilo zazelenat, ale v obchodech lze již koupit pažitku a mladou nať celeru… Také pečivo mělo o těchto svátcích svůj zvláštní význam. Z kynutého těsta se pekly "ptáčky". Tenký váleček těsta se svázal v uzlík, kratší konec se stlačil na hlavičku a ozdobil rozinkou v místě oka, delší konec se narýhoval jako ocásek. Kromě Jidášů se peklo ze stejného těsta pečivo,které tvarem připomínalo spletený provaz nebo stočené podlouhlé spirály - připomínka provazu, na kterém se oběsil proradný Jidáš.

Na Zelený čtvrtek
jidáše jídáme,
chodíme do lesa,
fialky trháme.

Na Velký pátek
(památka Ježíšova ukřižování) se zahalují kříže smutečními rouškami. Vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů. V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se jimi udělalo na oděvu pár stehů a to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem. O Velkém pátku se dějí zázraky - otvírá se Země a poklady v ní ukryté hoří modrým plamenem a lákají náhodné kolemjdoucí. Na chvíli se otevře i hora Blaník a v lese můžeme najít i zářící zlaté kapradí. Večer čarodějnice provozují své rejdy, na souš vycházejí vodníci a prohánějí se na koních.

Během noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční
se podle tradice proměňuje voda ve víno a vodní prameny mají nejsilnější léčivou moc. Ve starém křesťanství nebyla tato sobota dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň, od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál. Skončením Bílé soboty končil také dlouhotrvající půst…a začalo se ve staveních uklízet a bílit!

Neděle Boží hod velikonoční
(vzkříšení Ježíše Krista) je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, neboť smrt není konec, ale nový začátek nového života. Velikonoce jsou o zvěstování, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Chodilo se po staveních s májí - stromkem ozdobeným pentlemi, stuhami a pozlacenými vyfouknutými vejci a papírovými ozdobami. Máj symbolizoval a oslavoval jaro a jeho dary.

Malovaná vejce - kraslice měla kultovní smysl a byla již od pohanských dob symbolem nového života, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara. Skořápka znázorňovala pocit bezpečí. Jejich smysl nespočíval v darování, ale ve snězení - proto se původně zdobila vejce vařená. Známe nejrůznější druhy zdobení: přírodními barvivy (cibule, obilí), leptání vodou z kysaného zelí, batikování, zdobení bezovou duší, slámou, odrátováním, voskem a vyškrabováním. Dnes jsou české a moravské kraslice jako umělecká dílka středem pozornosti sběratelů u nás i v zahraničí.

K dalším ze symbolů Velikonoc patří mláďata. Existovala i symbolická jídla: beránek býval nejprve skutečný, ale později jej nahradil pečený z těsta. Skrojek z beránka se uschoval, neboť se věřilo, že otevírá zemské poklady.

Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. Podle židovské tradice ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. Beránek býval také obětován na památku vyvedení lidu izraelského z egyptského otroctví. Pro křesťany se beránek stal symbolem Beránka Božího - Krista s praporem vítězství. No a na Šumavě se věřilo, že posvěcený beránek pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů.

V řecké, egyptské, čínské mytologii velikonoční zajíček symbolizuje štěstí, plynoucí čas i krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné. Přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem a to kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. Dnes je zajda označován za toho, kdo o Velikonocích přináší hodným dětem vajíčka, nejlépe čokoládová. Tento zvyk má původ v Německu. Jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly. Bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, což znamenalo hledání ukrytých vajíček na zahradě.

Věřilo se,
že když člověk v oblasti Pavlovských vrchů přiložíl ucho ke skále, zřetelně slyší šramotit trpaslíky. Ti prý nejednoho nešťastníka svedli z cesty svými lampičkami, v lepším případě se mu pověsili na záda a nechali se kus cesty nést. Hodně se mluvilo také o podzemních pokladech, které skřítkové přísně střeží, a o tom, jak se na velikonoční neděli otevře Kočičí skála a člověk může přijít k velkému bohatství. Ale běda, jestli se nechá unést vším tím třpytem a včas z jeskyně neodejde.

Pověst vypráví, že
když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta vša neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Velikonoce v datech pro milce historických faktů

Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se tato noc nazývá Velkou nocí - Velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem (slunovrat) a měsícem (úplněk). Již od počátku se křesťané snažili oddělit Velikonoce od svátku Pesach. Vedli se také mezi Alexandrií a Římem spory o datum. Někdy koncem 6. století byl přijat obecný způsob výpočtu data Velikonoc - a to Alexandrijský. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (21.března) v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.března do 25.dubna. Kdy se tedy Velikonoce slaví a budou slavit?

Velikonoční neděle bude:

27. března 2005
16. dubna 2006
  8. dubna 2007
23. března 2008
12. dubna 2009
  4. dubna 2010

Jenže je velkým otazníkem, kdy vlastně byl Ježíš ukřižován, kdy zemřel. Přesné datum Ježíšovy smrti nevíme, ani Bible neříká kdy to bylo - avšak přeci jen jsou možnosti mezi nimiž lze vybírat. Roku 1733 došel Isaac Newton svými výpočty k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít:

Gerhard Kroll ve své knize "Po stopách Ježíšových" píše, že nejpravděpodobnějším datem je 7. duben roku 30.

Podle C.Humphreyse a W.D.Waddingtona (1990) v podvečer 3. dubna roku 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatmělý; toto zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce. Tento údaj se shoduje s vyprávěním evangelií Matouše i Lukáše, takže toto datum - 3. dubna roku 33 - je velmi pravděpodobně dnem Kristovy smrti na kříži. Ježíšovo vzkříšení by tak připadalo na 5. dubna roku 33.

Ježíš je pro muslimy jedním z proroků, kteří předcházeli poslednímu a největšímu Prorokovi - Muhammadovi. Muslimové nevěří, že by byl Ježíš ukřižován nebo že byl po své smrti vzkříšen a už vůbec ne, že byl synem Božím. Toto tvrzení naopak považují za rouhání proti jedinosti a jedinečnosti Boží. Jelikož byl Ježíš Žid, považují ho někteří Židé za rabína a učitele, jiní za zakladatele původně židovské sekty, která se později (kolem roku 100 po Kr.) s židovstvím definitivně rozešla pro neslučitelné názory.

Pozvánka

Hrad Křivoklát připravil ve dnech 26 - 28. března 2005 tradiční Velikonoce na Křivoklátě, kdy se bude v prostorách hradu vítat příchod tolik vytouženého jara. Velikonoční brána hradu se otvírá od 10 hodin a zavře o 5 hodině odpolední. Hudební pohodu budou zajišťovat známé skupiny Krleš, Psalteria a Milvus v podloubí pod schody. Velký řemeslnický jarmark bude v prostorách celého dolního nádvoří, ve vnitřních prostorách dolního hradu - v lednicích a v bývalém pivovaru. Uvidíte mnoho zručných řemeslníků při práci, kováře, košíkáře, výrobce kraslic, pekaře, svíčkaře, hrnčíře a mnoho dalších. Po všechny dny je připravena i jedinečná ukázka stříhání oveček zručnými pastevci. Pro malé i velké budou na nádvoří probíhat sokolnické ukázky s dravými ptáky. České dráhy v tyto dny vypraví ze stanice Praha-Braník na Křivoklát historický vlak taženým parní lokomotivou Albatros. Oblíbený hrad Karlštejn otevřel své brány již před týdnem, a tak

zapomeňte na shon a užívejte si příchodu jara!


VEZA

zpět na stránky Rok na planetě Zemi

Zpět k Mostu ?