wz

Píseň Vánoc ...

Vánoční koledy mají ve světě dlouhou tradici. Záznamy praví, že naše nejstarší dochované koledy pocházejí již z doby předhusitské. V Břevnovském klášteře žil před více než pěti sty lety vzdělaný mnich Jan z Holešova, kterého lidové tradice spojené se slavením Vánoc zaujaly natolik, že o nich napsal spis Štědrý večer. Díky tomu se můžeme leccos dozvědět o tom, jak se Vánoce tehdy slavily a které písně se již tehdy zpívaly. Příkladem koled s prastarou tradicí může být snad nejznámější koleda Narodil se Kristus pán, která bývá dodnes pravidelně zařazována na desky s výběry českých i světových koled na čelné místo. Dochované zmínky o ní jsou z 13.století -- ovšem datum jejího vzniku může být mnohem starší. 

Většina našich nejkrásnějších a dodnes nejhranějších koled se svým vznikem datuje do doby pro naše národy nelehké -- do doby následující po Bílé hoře. Z té doby pocházejí takové české koledy,  jako třeba Půjdem spolu do Betléma či Nesem vám noviny.

Vedle českých koled ovšem známe spoustu  koled cizích, které u nás časem získaly české texty a postupně tak zdomácněly. Mezi ně patří i píseň k Vánocům patřící zcela neodmyslitelně -- Tichá noc.

Tato píseň byla veřejnosti poprvé předveden za zajímavých okolností. Bylo to roku 1818 v hornorakouském městečku Obernsdorf (najdete ho v Solnohradsku na území dnešního Rakouska); tehdy se krátce před vánočními svátky v místním kostele sv. Mikuláše v porouchaly varhany -- a nebylo možné zajistit do Štědrého dne jejich opravu. Pomocník tamního faráře, kaplan který se jmenoval Joseph Franz Mohr, byl postaven před nelehký úkol. Měl sestavit náhradní program, který by se obešel bez varhan, ale přesto by lahodil uchu místních farníků.

Joseph Franz Mohr se narodil v roce 1792 v Salcburku jako nemanželský syn. Jeho matkou byla Anny Schoiberinová, živící se vyšíváním. Otcem byl žoldnéř Franz Mohr, který opustil svou milou, ale  i armádu ještě před chlapcovým narozením. V té době byly nemanželské děti stavěny spíše na okraj společnosti. Ale Joseph měl nakonec to štěstí, že byl díky svému nadání výjimečně přijat ke studiu v semináři. Studia zdárně ukončil a roku 1815 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm se stalo město Mariapfarr -- shodou okolností to město, kde se narodil jeho otec. Díky tomu Joseph poznal svého dědečka. Ten sice zemřel pouhých pár měsíců poté, ale ještě spolu stihli strávit Vánoce. Díky vzpomínkám na ty hezké chvíle napsal Mohr v roce 1816 báseň oslavující krásy vánoční noci ... předobraz pozdější slavné koledy Stille Nacht.

Báseň ještě čekala necelé dva roky, až do chvíle, kdy si na ni Mohr vzpomněl ve své nelehké situaci před porouchanými varhanami. Text básně ještě během Štědrého dne stihl zhudebnit varhaník tamního kostela a zároveň i kantor -- jenatřicetiletý Franz Xaver Gruber. A téhož večera poprvé  Píseň z nebes, jak se tehdy Tichá noc jmenovala, veřejně zazněla.

 

Joseph Franz Mohr

Franz Xaver Gruber

 

Nutno přiznat, že posluchači ji napoprvé nepřijali příliš nadšeně. Zpěv totiž doprovázela jen kytara -- a ta přece jen nemohla nahradit velebný zvuk kostelních varhan. Nikdo by tehdy nehádal, že o necelých dvě stě let později bude píseň přeložena do  třech stovek jazyků a nářečí, včetně arabštiny, hindštiny a mnoha středoarabských jazyků. A místo, kde se za nezájmu posluchačů zrodila, Stille-Nacht-Kapelle (Kaple Tiché noci) v Oberndorfu se stalo a dodnes je turistickou atrakcí.

 

kostel sv. Mikuláše -- dobový pohled

Stille-Nacht-Kapelle

 

Joseph Franz Mohr zemřel jako chudý kněz, kterého potkal osud mnoha slavných autorů a objevitelů -- za jeho života nebyl s písní prakticky vůbec spojován; prakticky málokdo věděl, že právě on ... Franz Xaver Gruber se ještě za svého života velmi snažil, aby mu bylo přiznáno autorství písně, ale bohužel se toho nedočkal. Autorství mu bylo přiznáno až dlouho po smrti, na sklonku 20. století, kdy se našel rukopis, na kterém je rukou připsáno v pravém rohu, že hudbu k těmto slovům složil Franz Xaver Gruber.

Po prvotním nezdaru se v průběhu dvacátých let 19. století píseň přece jen pomalu šířila Evropou -- v podání potulných pěvců. Cestu, kudy se Tichá noc vydala do světa, lze kupodivu celkem dobře zmapovat. Píseň z Oberndorfu putovala nejprve do Tyrol, kde si jí povšimli podnikaví rukavičkáři, sourozenci Strasserovi. Ti začali Tichou noc používat -- podržte se -- jako reklamní písničku. Ovšem v časopise Leipziger Tageblatt z prosince 1832 lze nalést drobnou zprávičku obsahující výzvu, aby sourozenci Strasserovi svou píseň přednesli na veřejném koncertě. A to byl velký úspěch ... Tichá noc vyšla pak tiskem a zahájila vítěznou pouť světem.

 

 

Ve třicátých letech Tichá noc překonala spolu s evropskými emigranty oceán a zazněla ve vánočním New Yorku ... A postupně si podmanila celý svět. Nikdo si při jejím zpěvu ale nevzpomněl na jména prostého kněze Mohra a varhaníka Grubera ... autorství bylo dokonce přisuzováno takovým slavným skladatelům, jako byli Mozart, Beethoven či Haydn. Stávaly se takové případy, kdy cestovatelé slýchali píseň zpívat v podání " divochů" na nejrůznějších místech světa, kam se dostala spolu s misionáři -- třeba na úpatí Himalají či v Africe nebo v Jižní Americe ...

Tichá noc, svatá noc!
Jala lid v blahý klid.
Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí,
hvězdy při svitu u jeslí dlí,
v nichž malé děťátko spí,
v nichž malé děťátko spí!

Tichá noc, svatá noc
Co anděl vyprávěl,
přísed s jasností v pastýřův stan,
zní již s výsosti, s všech země stran:
„Vám je dnes Spasitel dán,
přišel Kristus Pan!“

Tichá noc, svatá noc!
Boží láska, si s úsměvem hrá
zpod zlaté řasy k nim vyzírá,
že nám až srdéčko plá,
vstřícmu vděčně plá,
vstříc mu věčně plá!

Chcete si píseň poslechnout? Není nic jednoduššího ....

Existuje ještě také další překlad, dnes již zapomenutý:

Tichá noc, svatá noc!
Všechno spí, u jeslí
jenom přesvatí snoubenci bdí
tam, kde přemilý Ježíšek spí
anděly opěvován,
anděly opěvován!

Pro mě byla Tichá noc první koledou, kterou jsem jako dítě vůbec začal vnímat. Vybavuji si veliké lampové gramorádio, které mělo gramofon ještě pouze na bakelitové desky otáčející se zběsilou rychlostí 78 ot/min ... Na jednu stranu se vešla právě jedna skladba. Jehla zvící malého hřebíku bzučela chvílemi hlasitěji než zvuk z reproduktoru ... ale Tichá noc zpívaná ženským hláskem to byla ...

 


zpět na stránky Rok na planetě Zemi

Zpět k Mostu ?

JL