wz

Roš ha-šana

Konec měsíce září a počátek října nám nabízí víc než dost svátků, vzpomínkových dní a výročí. Na svatého Václava nejen vzpomínáme na tohoto národního světce, ale máme i Den české státnosti. Pranostiky na tyto dny říkají, že svatý Michal, všechno z polí spíchal a na svatého Jeronýma stěhuje se k nám zima. Na pondělí 29. a úterý 30. září t. r. spadá také začátek židovského nového roku 5769 - svátek Roš ha-šana. Svátek je to radostný, plný motliteb a dobrého jídla za zvuků tradičních trub zvaných šofar, neboť první den měsíce tišri bylo dokončeno Boží dílo stvořením prvního člověka.

"O Roš ha-šana byl stvořen člověk, který pak stál před soudem Všemohoucího a kál se, načež Všemohoucí přijal jeho pokání."

 

 

Roš ha-šana - Hlava roku - je také počátkem deseti dnů pokání, které končí Dnem smíření. Na nový rok se otvírají tři Knihy. Spravedliví jsou zapisováni do Knihy života a tím zapečetěni k životu. Špatní jsou zapsáni do Knihy smrti a tím zapečetěni k smrti. Ti ostatní se musí kát, aby vše dobré bylo přeneseno do nového roku. Když se jim to podaří jsou zapsáni k životu. Za deset dní se knihy zapečetí a osud každého je na rok předurčen - zpečetěn.
Ve 3. století n.l. se Kniha života stala jedním z nejdůležitějších teologických témat a motivů tzv. vysokých svátků.

 

 

"Knihy živých a knihy mrtvých jsou otevřeny na Nový rok"

Citát z počátku 11. století výstižně objasňuje význam Dne soudu:
Na Nový rok budou zapsáni (do Knihy spravedlivých či hříšných) a o postu Dne smíření budou zapečetěni (v těchto knihách, každý dle svých činů).
Kolik odejde (z tohoto světa) a kolik jich bude stvořeno (kolik se jich narodí). Kdo bude žít a kdo umře. Kdo umře ve stáří a kdo předčasně. Kdo bude utopen a koho upálí. Kdo sejde mečem a koho zadáví divoká zvěř. Kdo zhyne hladem a kdo žízní. Kdo při zemětřesení a kdo při epidemii. Koho zadusí a koho ukamenují. Kdo bude mít pokoj a kdo bude bloudit z místa na místo. Kdo bude klidný a kdo v stálých obavách. Kdo v blahobytu a kdo v utrpení. Kdo zchudne a kdo zbohatne. Kdo bude povýšen a kdo ponížen. Ale pokora, modlitba a dobročinnost ruší těžký rozsudek.

"Vzpomeň si na nás při vzkříšení, Ó Králi, který se těší ze života, a napiš nás do Knihy života, pro tvou slávu, Ó Pane života."

Tradice hovoří o svátku Roš ha-šana nejen jako o Dni soudu, ale také jako o Dni troubení (nebo také Svátek památky na troubení). Troubení tří zvuků na beraní roh (šófar) připomínající pláč má probudit v lidech rozum, svědomí, cit a touhu být lepším. Tento svátek je nazýván také Den paměti, neboť Hospodin si pamatuje všechny činy, které byly vykonány během minulého roku.

 

 

Židovský kalendář je ojedinělý - obsahuje dva začátky roku: občanský rok začíná prvním měsícem nisan a náboženský rok začínající sedmým měsícem tišri. Podle gregoriánského kalendáře připadá 1. tišri na období od začátku září až do konce října. Významnými událostmi tohoto měsíce jsou dny:

1. tišri byl stvořen první člověk; Noe poprvé vypustil holubici z archy; narodil se Abraham a jeho vnuk Jakob. Nový rok byl dnem, kdy byly v průběhu dějin vyslyšeny do té doby bezdětné ženy: Sára, Ráchel a Chana. Ráchelin prvorozený syn Josef, uvězněný v egyptském žaláři, byl právě prvního tišri osvobozen a předstoupil před faraóna.
Na Roš ha-šana se vymanili Židé z otroctví v Egyptě.
2. tišri (podle Talmudu) zemřela Sára ve věku 127 let.
5. tišri byl obětován Izák, syn Abrahama a Sáry.
10. tišni přinesl Mojžíš z hory Sinaj druhé desky s Hospodinovým Desaterem přikázání.
Třetí den měsíce tišri je svátek Půst Gadaljův, připomínající vraždu vůdce zbývající malé židovské komunity po zničení Prvního Chrámu.

Pro milce historických dat:
10. tevetu (dle židovského kalendáře) roku 586 před Kristem (dle dnešního občanského kalendáře) dal zničit První Chrám na Chrámové hoře v Jeruzalémě babylonský král Nabû-kudurri-uśur (Nebuchadnezar). Židovské obyvatelstvo bylo povražděno, ti kdo utekli žili 70 let v exilu. Gedaliah ben Achikam (Gadalja) byl určen správcem těch, co přežili a zůstali ve Svaté zemi. Nicméně brzo byl zavražděn najatým vrahem Yishmaelem ben Netaniahem, a zbytek židovské komunity byl nucen odejít do exilu.

 

 

Na Roš ha-šana se na Chrámové hoře sešel dav lidí, v němž byl i Ezdráš a další navrátilci z Babylónie, a zahájili na místě zničeného Prvního Chrámu výstavbu nového Chrámu. Nový Chrám symbolizuje i Nový rok, nový život lidu Izraele.

K významným atributům oslav židovského Nového roku patří i dobré jídlo. To má člověku připomínat, že obdržení dobrých věcí závisí na dělání dobrých skutků. Velmi oblíbená jsou granátová jablka, o nichž se říká, že obsahují 613 sladkých semínek, tedy stejného počtu jako je přikázání Tóry

 

 

Znamení a symboly jsou pro podávaná jídla velice důležitá. Je zvykem při večeři namáčet kousky chleba a také jablka do medu - to aby byl celý příští rok šťavnatý a sladký. Na počátku Nového roku se tradičně pojídají tykve, pískavice - řecké seno, pórek, řepa a datle.

 

 

Kulaté pečivo challa má také symbolický význam a to spojení minulosti a budoucnosti. Podávaný jazyk či jiné maso z hlavy symbolizují vrchol roku.
Během odpoledne prvního dne svátku probíhá symbolické setkání u řeky a při motlitbě jsou odhazovány hříchy v podobě kamínků nebo drobků chleba do proudu.

 

 

Židovský rok se řídí podle fází měsíce. Je rozdělen do dvanácti měsíců po dvacetidevíti dnech (popřípadě i třiceti dnech). Začíná Novým rokem (Roš ha-šana) 1. tišri a končí 29. dnem měsíce elul. Židovský nový rok začíná prvním měsícem tišri vždy v prvních dnech září (podle gregoriánského kalendáře). V měsíci tišri je celkem třináct dnů, které mají zvláštní náboženský význam a sedm dnů, kdy je zakázáno pracovat.


Zpět na stránky Rok na planetě Zemi

 

Zpět k Mostu ?

VEZA