wz

Slovani, pohani a Bible ...

Pomlázka je slovanský zvyk a podle něj - ať už se spleteným proutkům jakkoli říká: barabáš, tatar, mrskut, žíla,…– musí děvčata za vyšlehání neboli pomlazení čerstvou mízou zaplatit malovaným vajíčkem.

Avšak podarování zdobeným vajíčkem patřilo již před příchodem křesťanství ke zvykům pohanským, jak dokládají vykopávky z Hostěrázek na jižní Moravě, kde se našly skořápky malovaných vajíček, jejich stáří se datuje do 11. století n.l.

O tom, že svátky velikonoční byly slaveny jako svátky židovské ještě před ukřižováním Krista se v evangeliích BIBLE SVATÉ dočteme například toto:


Evangelium svatého Matouše

Kapitola XXVI.

I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým: Víte, že po dvou dnech velikanoc bude, a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

Tehdy sešli se biskupové a zákoníci i starší lidu na síň biskupovu, kterýž sloul Kaifáš. A radili se spolu, jakby Ježíše jali a zamordovali. Ale pravili: Ne v den sváteční, aby nebyl rozbroj v lidu.
….


Evangelium svatého Lukáše

Kapitola XXII.

Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.

I hledali biskupové a zákoníci, kterakby Ježíše vyhladili, ale obávali se lidu.

Tedy přišel čas přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek. I poslal Ježíš Petra a Jana řka: Jdouce připravte nám beránka, abychom jedli.

I odševše nalezli, jakž jim byl pověděl a připravili beránka. A když přišel čas večeře, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním.

I řekl jim: Velice sem žádal tohoto beránka jísti s vámi, prve nežbych trpěl. Nebo pravimť vám, žeť ho již více nebudu jísti, nnž se naplnív království Božím.
….


Evangelium svatého Marka

Kapitola XIV.

Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic, i hledali biskupové a zákoníci, kterakby Ježíše lstivě jmouce zamordovali. Ale pravili: ne ve svátek, aby nebyl rozbroj v lidu.
….

Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjen býval, řkou jemu učedníci jeho: Kde chceš, ať jdouce pravíme, abys jedl beránka?
….

Kapitola XV.

V svátek pak propouštíval Pilát jim jednoho z vězňů, za kteréhožbykoli prosili.

Pilát pak pověděl ji, řka: Chceteli, propustím vám „krále židovského“?

Ale biskupové ponukli zástup, aby jim raději propustil Barabáše.
….


Evangelium svatého Jana

Kapitola XVIII.

Dí Pilát: Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc, chceteliž tedy, ať vám propustím krále židovského? I vzkřikli opět všickni řkouce: ne toho, ale Barabáše. Byl to ten Barabáš lotr.
….

Kapitola XIX.

A bylo v den připravování se k velikonoci, v pátek okolo šesté hodiny, i řekl Pilát Židům: Aj král váš! Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi, ukřižuj jej!
….
A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonáno jest, a nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.

Židé pak, aby připravování (byl zajisté veliký ten den sobotní) prosili Piláta aby zlámáni byli hnátové ukřižovaných a byli složeni. A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada a v zahradě hrob nový. Protož tu pro den připravování židovského, že blízko byl ten hrob, položili Ježíše.
….

Kapitola XX.

Prvního pak dne po sobotě Maria Magdaléna šla ráno k hrobu, když ještě tma bylo, i uzřela kámen odvalený od hrobu.
….
Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavřeny tu, kdež byli učedníci shromážděni pro strach židovský, přišel ježíš a stál uprostřed, a řekl jim: Pokoj vám!
….


Náhoda?

Je tedy vlastně shodou náhod, že uvěznění a ukřižování Ježíše se odehrálo před židovským svátkem přesnic – velikunoc a jeho zmrtvýchvstání připadlo na konec těchto svátků.

Křesťanské náboženství pak už jen použilo tuto náhodu a z původního židovského svátku se stala křesťanská oslava umučení a nanebevzetí Ježíše Krista.

Věřící slavnostně zahajují velikonoční týden Palmovou nedělí, která připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Lidé jej tehdy vítali palmovými ratolestmi. I v dnešní době věřící konají procesí, kdy jsou neseny různé ratolesti, které jsou pak spáleny a jejich popelem kněží na Popeleční středu pomazají hlavy věřících. To aby si každý uvědomil, že vše jednou skončí v prachu a popelu – listí palem i lidské žití.

U nás se vžil název Květná neděle a listy palem nahradily rašící větvičky jívy neboli kočičky.

Zdroj:
Biblí svatá aneb všecka svatá písma starého i nového zákona - vydaná v Praze roku 1904.


VEZA

Zpět k Mostu ?