wz

Svatý Jeroným bez dřeva zatopil

Poslední zářijový den má podle kalendáře svátek Jeroným, podle liturgického je vzpomínán svatý Jeroným. Ikdyž se zdá, že jde o jméno starobylé a v dnešní době nepoužívané, stačí se podívat na webové stránky či do telefonního seznamu a zjistíme, že opak je pravdou.

Jméno má základ v řeckém Hieronymos a znamená "svaté jméno" nebo "muže se svatým jménem". Toto jméno je světově oblíbeno a má mnoho různých podob. Ve starém Římě mu říkali Hieronymus, v Holandsku podobně jako u nás Jeronym, ve Francii Jérome a v Anglii Jerome. Italové si jméno pozměnili na Geronimo či Girolamo… S tímto jménem je prý dán synovi smysl pro zodpovědnost, úctu k vědění a k pravdě, svědomitý přístup k životu a láskyplné ohledy k rodině a přátelům. Bude mít zájem o záležitosti duchovní, filosofické nebo metafyzické povahy. Může být dobrým učitelem, léčitelem, lékařem, ochráncem práv nebo duchovním rádcem.

Svatý Jeroným

Eusebius Sofronius Hieronymus se narodil kolem roku 347 ve Stridonu v Dalmácii a jeho rodiče jej vedli již od dětství ke křesťanské víře. Po studiu v Římě působil v Galii a v německém Trevíru, kde se zajímal o mnišství. Východně od Benátek v Aquilei se roku 370 připojil ke Sboru blažených - skupině asketických mnichů. Po roce 373 podnikl pár cest na Východ, kde se přidružoval k různým mnišským společenstvím. Pro jeho stálé spory s ostatními bratry však odevšad velice brzy odešel. Poté žil několik let jako poustevník v poušti blízko Antiochie. V roce 379 byl vysvěcen na kněze a vrátil se přes Konstantinopol znovu do Říma, kde jako sekretář papeže Damase I. pracoval na revizi latinského překladu Nového zákona podle původních řeckých textů. Po Damasově smrti v roce 384 se mohl stát jeho nástupcem, ale pro přísné asketické názory a nekompromisní postoj při hájení čistoty víry a mravů ho jeho odpůrci a nepřátelé donutili v následujícím roce opustit Řím. Usadil se jako poustevník v Betlémě, kde postupně založil tři ženské a jeden mužský klášter. V té době sepsal díla jež ho zařadila mezi největší teology všech dob. Jeho spisy vynikají mimořádnou jasností. Dodnes je zachováno i 117 Jeronýmových dopisů, mezi nimiž je i 19 adresovaných sv.Augustinovi, který byl jeho současníkem. Vrcholem jeho díla je bezpochyby překlad Bible takzvaná Vulgáta. Zemřel 30.září 420 v Betlémě a byl tam i pohřben. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v římské bazilice S. Maria Maggiore.

Svatý Jeroným spolu s Ambrožem, Augustinem a Řehořem Velikým patří mezi velké latinské církevní Otce a největší osobnosti církevních dějin. Stal se církevním učitelem a lze bez nadsázky říci, že byl jedním z největších učenců katolické církve. Nikdy však nebyl prohlášen světcem a nikdy také nezačal ani proces jeho kanonizace. Důvod této mimořádné skutečnosti je třeba hledat v něm, především v jeho cholerické a polemické povaze, která byla navíc jitřena častými nemocemi. Avšak i přes všechny jeho lidské slabosti jej učenci uznávali a obyčejní lidé jej uctívali jako skutečného světce i bez svatořečení. Jako patron byl uctíván hlavně ve 14. až 16.století, datum svátku se však málokde shodovalo. V bamberské diecézi vzpomínají na jeho památku 3.října a v basilejské 1.října.

Vulgata

Vzdělaný Jeroným byl přítelem papeže Damase, který jej v roce 384 pověřil, aby provedl revizi latinského textu Nového zákona. Když Jeroným po dvaceti letech tuto práci dokončil rozhodl se, že přeloží i Starý zákon a to z původního jazyka - hebrejšiny. Aby tento starý biblický jazyk dobře zvládl, žil řadu let v Betlémě. Jeho překlad z hebrejštiny je průkopnickým dílem, protože všichni jeho předchůdci překládali Starý zákon z řeckého textu Septuaginty. Jeronýmův překlad dostal název Vulgata, což znamená "obecný text" a stal se uznávaným základním textem v římskokatolické církvi.

Slavní jmenovci a další souvislosti

Jeroným Pražský - původním jménem Jan, rodák z Prahy se na studiích seznámil s jiným Janem, který byl rodák z Husince. Po ukončení studia vstoupil do řádu Premonstrátů a obdržel klášterní jméno Jeroným. Věrně zůstal vždy po boku Husově a zemřel za rok po něm v Kostnici na hranici.

Svatý Jeronym Aemiliani je označován za obnovitele řeholního života v severní Itálii. Narodil se roku 1486 v Benátkách ve vznešené rodině a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Přijal kněžské svěcení a od té doby se věnoval jenom službě chudým a nemocným. Založil řád somasků - společenství řeholních kleriků Compagnia dei servi dei poveri (Společnost pomocníků chudých). Členové tohoto řádu vedli sirotčince, nemocnice, chudobince a internáty. Zemřel 8.února roku 1537 v mateřinci své společnosti v Somasce. Papež Klement XIII. svatořečil zakladatele tohoto řádu v roce 1767 a papež Pius XI. jej roku 1928 jmenoval patronem sirotků.

O svatém Jeronymovi knihy troje - je rukopis z počátku XV.století. Původní text vznikl v latinské podobě, neznámý autor v něm ve třech částech vypráví jménem Eusebia, sv.Augustina a sv.Cyrila Jeruzalémského o sv.Jeronýmovi. Text vzniklý ve 12.století se do českého prostředí dostal zásluhou olomouckého biskupa a kancléře Jana ze Středy, který pořídil jeho německý překlad, přibližně ve stejném období bylo dílo neznámým autorem přeloženo do češtiny a pak často opisováno. Rukopis je uložen ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Pranostiky

Ke svatému Jeronýmovi se mi nepodařilo vyhledat více pranostik než uvádím. První dvě přesně vystihují současné studené a deštivé počasí.

  • O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
  • Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.

A že ještě nastane 30. září teplé babí léto slibuje pranostika třetí: ·

  • Svatý Jeroným bez dřeva zatopil.

P.S. Tuto optimistickou předpověď nesdílím, spíš si myslím, že Vánoce už jsou za dveřmi…


zpět na stránky Rok na planetě Zemi

Zpět k Mostu ?

VEZA