wz

Můj ty svatej Floriánku ...

Dne 4. května se slaví u nás Den hasičů. Děje se tak od roku 1990 z podnětu Svazu požární ochrany, v den sv. Floriána, patrona ochrany před požáry. Kdo to ale byl, ten  svatý Florián? Bývá zpodobňován jako postava ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vědra na hořící dům v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu.

Svatý Florián je považován za ochránce v nebezpečí ohně, vody a války - je  patronem hasičů, kominíků a zedníků. Jméno Florián pochází  z latinského slova „florianus" a v překladu znamená „kvetoucí, rozkošný"

Náš budoucí svatý Florián se narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně). Pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úředníkem na území dnešních Horních Rakous. Dosáhl hodnosti velitele pluku.

Území dnešního Rakouska původně patřilo římské provincii Noricum a Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. Císař, ve snaze obnovit upadající říši a s ní i tradiční římské pohanství, zbavoval křesťany úřednických míst, propouštěl je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikřesťanské tažení stálo věřící řadu mučedníků. Jedním z nich byl i později kanonizovaný Florián

Kurzívou uvedené pasáže jsou z Obrázkového života svatých pro školu a dům z roku 1892.

Sv. Florián byl umučen v pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána a Maxmiliána. Uslyšev totiž, že 40 vojínů, kteří pod jeho praporem bojovali, bylo dopraveno do Lince a že tam byli pro víru sv. umučeni, spěchal tam také, maje za to, že by bylo hanba, aby starý voják se dal tak slavným vítězstvím překonati od nováčků. Rozhodně se přiznával k vyznavačům Ježíše Krista.

Ve městě Lauriacum (dnes Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl zříci své víry, soud ho vydal ho do rukou katů Nevzal při tom ohledy na jeho zásluhy v armádě ani na jeho bezúhonný život.

I byl napřed provazy a potom meči sbit a konečně mu uvázali kus skály na krk a vhodili do Enže r. 304. S plesáním odcházel Florián od soudce a přišed na most, prosil o chvilku, že se pomodlí. Bůh pak oslavil služebníka svého. Řízením Jeho řeka vylila mrtvolu Floriánovu na skálu a přiletěl k ní neobyčejně veliký orel, tak že ji nikdo nezneuctil.

Za to, že se nechtěl vzdát své víry a snažil se osvobozovat zajaté křesťany, byl 4. května r. 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do řeky Enže poblíž římské osady Laureascum (dnes město Lorch v Rakousku).

Valerii pak, zbožné to paní, zjevol se sv. Florián ve snác, aby jeho tělo pochovala. Pochovala je v Linci. Ale odtud je přenesli 2 jáhnové do Říma.

Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6.stol. vystavěn augustiniánský klášter.

Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny. V roce 1183 požádal polský kníže Kazimír II. Spravedlivý (1177 až 1194) spolu s krakovským biskupem Gedeonem papeže Lucia III. (1181 až 1185), aby jim vydal ostatky svatého Floriána jako záštitu proti Prusům.

Římu pak bylo svaté tělo Floriánovo takovou záštitou, že nepřátelé v něm i po celé Itálii zuřiti přestali.  Proto také, když r. 1183, Kazimír polský a Krakovský Gedeon žádali sv. Otce o ostatky svatých na ochranu proti Prusům a jiným nepřátelům, poslal jim sv. Otec část těla sv. Floriánova, kteráž byla slavným způsobem uložena do nově vystavěného chrámu Páně v Krakově.

Poučení: Vzorný příklad 40 vojínů pohnul sv. Floriána až ke smrti mučednické. Kéž bychom i my příkladem dobrýxch lidí se dali ode hříchův odvrátiti a ke ctnosti pohnouti!

Uctívání sv. Floriána bylo rozšířeno spíše mezi venkovským lidem. Stal se typickou postavou umístěnou ve výklencích štítů štítových vesnických chalup a lidových maleb i plastik. O jeho svátku bývalo zakázáno rozdělávat oheň a nosit vodu, aby se v usedlosti nestalo neštěstí. Postava sv. Floriána se často objevuje na morových sloupech ve společnosti morových patronů

Hašení by se v případě sv. Floriána mělo chápat v původním slova smyslu -  tedy jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Vědro s vodou pak symbolizuje nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo.

Ovšem na Hané ještě v předminulém století hlásil ponocný :
Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně...


 JL

zpět na stránky Rok na planetě Zemi

 

Zpět k Mostu ?