Datum 17. března se v našem kalendáři honosí jménem Vlastimil, což odpovídá
latinskému Patricius (patria = vlast). Pojďme se tedy podívat, kdo Patrik byl a
proč je irským ochráncem.
Stručný životopis
Patrik
se pravděpodobně narodil roku 385 v jihovýchodní Británii jako syn římského
prefekta a vnuk kněze. Přesto sám žil dost nevázaně a věcem víry se vyhýbal.
Když mu bylo 16 let, zajali ho irští piráti a prodali do otroctví. Tak se
lehkomyslný mladíček z dobré rodiny stal pasákem ovcí knížete (nebo snad druida)
Milga a setrval u něj šest let. Naučil se irskému jazyku a hlavně asi – pokoře.
Šestý rok jeho pobytu mu prý bylo dáno znamení; každopádně uprchl. Jeho putování
domů bylo svízelné a trvalo mnoho měsíců. Poté se Patrik vydává do Galie a stává
se mnichem, studuje v klášteře v Lerině. Do Irska se vrací dvakrát – poprvé před
biskupským svěcením, podruhé už jako biskup na popud papeže Celestina asi v roce
432. Po dvaceti letech usilovné kazatelské práce v roce 452 ustanovuje ve městě
Armagh svoji katedru. Osobně prý pokřtil 120 000 lidí a založil na 300 chrámů.
Písemnosti sv. Patrika zahrnují chvalozpěv (motlitbu) Lorica, nazvanou poeticky
jako Štít sv. Patrika, Dopis vojákům Corotika (bretonského vládce) a jakýsi
vlastní podrobný životopis, nazvaný Confessio. Bývá dost nelogicky překládán
jako Zpověď, přitom latinské confessio znamená podle slovníku spíše
přesvědčení nebo vyznání.
Vypovězení hadů z Irska
Podle
jedné z pověstí Patrik přikázal zmijím, aby opustily Irsko. Dodneška tam prý
žádná nežije, ačkoliv v Británii je jich spousta. Zkusme se na problém podívat
ze zoologického hlediska. Zmije obecná (Vipera berus) je vyjma
jihoevropské útočné zmije růžkaté jediný jedovatý had v Evropě. Areál jejího
rozšíření zahrnuje celou Evropu kromě Irska, jižní části poloostrova
Pyrenejského, Apeninského a Balkánu, severní části Skandinávie a oblastí kolem
Černého a Kaspického moře. Typickým životním prostředím jsou vlhká, ale
prosluněná stanoviště, lesní průseky, paseky, vývratiště, zarostlá suťová pole,
kamenité stráně, horské louky, vřesoviště, rašeliniště, okolí potůčků a kamenité
zídky na mezích. Zřídka se vyskytuje v nižší nadmořské výšce, než je 600 m n.m.,
nejrozšířenější je v horských oblastech až do 1900 m n.m.. Podle geografických
údajů o Irsku je většina jeho území tvořena mírně zvlněnou nížinou s průměrnou
nadmořskou výškou kolem 80 m. Spolu s faktem, že Irsko je dost vzdálené od
pevniny, je tohle zřejmě hlavní důvod nepřítomnosti zmijí na smaragdovém
ostrově.
Princip tří
Podle
dalšího rozšířeného mýtu vysvětloval Patrik nic netušícím pohanům princip sv.
Trojice na třech lístcích jetele a od té doby je jetelíček symbolem Irska. Hezky
se to poslouchá, jenže Keltové (i další pohané) znali princip trojjedinosti
např. u svých božstev odpradávna. Trojka byla odjakživa posvátné a významné
číslo – vzpomeňme například druidské triády a trojboké uzly! A co Morrigan,
Nemain a Badb ve svých lidských a vraních podobách? Nebo tři podoby jasné
Brighid – dívka, žena a stařena… Vlastně jim Patrik nesděloval nic nového. A to
je také jeden z důvodů, proč pohanští Irové křesťanství přijali. Keltové kromě
významnosti trojky dobře znali také jetel (Trifolium) – bílý jetel prý
zahání čarodějnice. Dále jsou magické vlastnosti též připisovány trojlístkům
štavelu (Oxalis acetosella).
Kříž v kruhu
V
některých článcích o sv. Patrikovi se uvádí, že vymyslel typický irský kříž v
kruhu, aby tak demonstroval křesťanství, přijaté pohany vyznávajícími sluneční
božstvo. Když odhlédneme od faktu, že Keltové zdaleka neuctívali jen
personifikaci naší životadárné hvězdy, podobá se kříž v kruhu nápadně tzv.
Taranisovým kolečkům se čtyřmi loukotěmi. Nemohly tyto čtyři díly symbolizovat
rok s jeho hlavními svátky? Důkazy dodnes nemáme, ale je to velmi zvláštní…
Čím byl výjimečný?
Následující
odstavec je můj osobní názor, který nechce urazit ani křesťany, ani Kelty.
Dospěla jsem k němu poctivým studiem článků o sv. Patriku, pročtením jeho
Vyznání a mnohými diskuzemi o tzv. keltském křesťanství. Patrik jako člověk
musel být skromný, nehromadil majetek a nešlo mu o vlastní kariéru. Chodil mezi
lidmi, učil, vysvětloval, pomáhal. Zkrátka snažil se být především člověkem a až
potom (pokud vůbec) církevním úředníkem. Zpočátku se asi divil, proč Irové tak
snadno přijímají nové učení. Ale ono rané křesťanství mělo s keltskou vírou
leccos společného – v obou náboženstvích najdeme Boha-otce, mladého Syna
obětovaného a znovuzrozeného, Matku boží…Obě víry mají podobné symboly…
Slavnosti a bohoslužby probíhaly u studní, posvátných stromů nebo u kapliček u
nich vystavěných… V klášterech spolu studovaly holky i kluci různého sociálního
postavení… Obě víry uznávaly člověka jako součást, nikoliv majitele přírody…
Teprve vítězství klasické římské církevní doktríny v 7.-8. století zahájilo
vývoj římskokatolické církve, jak ji známe dnes. Vcelku by se dalo říci, že
Patrik byl tak populární, protože se snažil být sjednotitelem, hledal společné
věci a nebazíroval na rozdílech.
Svátek sv. Patrika dnes
První
svátek sv.Patrika byl slaven v Bostonu roku 1737 pravděpodobně irskými
emigranty. V samotném Irsku je po něm pojmenováno mnoho měst a míst a má dokonce
i své poutní místo. Hora sv.Patrika se nachází na pobřeží Clew Bay v jižním
Irsku. Poutní den ale není 17.března, ale poslední červnovou neděli. Patrikův
svátek je totiž slaven bujným veselím, pitím a tancem, takže zřejmě hrozí
nebezpečí, že duchovněji založení celebranti přijdou zkrátka. A navíc –
zkomercializovat se dá všechno, a tak brzy nabudete dojmu, že sv. Patrik je v
Irsku obdoba u nás též velmi „populárního“ a komerčního sv. Valentýna… Ovšem
není to tak úplně pravda – každý svátek dnes slavený má svůj prastarý původ,
který je dobré si připomenout a oprášit zpod nánosů prachu, nepravd a zkreslení.
A vůbec, ať si každý slaví po svém. I při skleničce se dá rozmlouvat o cestách
věčnosti, i při mši se lze zasmát a poté zajít na pivko. Dogmata si ze všeho
dělají lidé sami…
Štít svatého Patrika
...Potkala jsem kdysi v Praze irské jeptišky, hodili jsme řeč, a když
zjistily, že se zajímám o keltské kresťanství, daly mi moc pěkný český překlad
Štítu sv. Patrika…
Vstávám dnes v nesmírné moci,
Vždyť vzývám Svatou Trojici,
Věřím v Boha trojjediného,
Vyznávám Boha jediného,
Jdu vstříc svému Stvořiteli.
Vstávám dnes
v moci Kristova narození a křtu,
v moci jeho ukřižování a pohřbu,
v moci jeho zmrtvýchvstání a vstupu na nebe.
Kriste, buď dnes mým ochráncem:
Kriste, buď se mnou,
Kriste, buď přede mnou,
Kriste, buď za mnou,
Kriste, buď ve mně,
Kriste, buď pode mnou,
Kriste, buď nade mnou,
Kriste, buď vpravo,
Kriste, buď vlevo,
Kriste, buď se mnou, když ležím,
Kriste, buď se mnou, když sedím,
Kriste, buď se mnou, když vstávám.
Kriste, buď v srdci každého,
kdo si na mne vzpomene,
Kriste, buď v ústech každého,
kdo o mně promluví,
Kriste, buď v očích každého,
kdo se na mě podívá,
Kriste, buď v uších každého,
kdo mě bude poslouchat.
Vstávám dnes v nesmírné moci,
Vždyť vzývám Svatou Trojici,
Věřím v Boha trojjediného,
Vyznávám Boha jediného,
Jdu vstříc svému Stvořiteli.
Krásná ukázka rané keltské křesťanské tvorby, obsahující pradávné
druidské triády smíšené s invokací čtyř posvátných směrů, to celé lehce říznuté
křesťanstvím…
Falka
Zpět
na stránku keltských tradic ...
