wz

Merlin - člověk i čaroděj

Merlin ve stejnojmenném dvoudílném filmuMerlin ve filmu ExcaliburMerlin ... Stačí pouze vyslovit jméno tohoto legendárního mága a vybaví se nám známý romantický příběh krále Artuše, jeho nevěrné ženy Guinevry, rytířů Kulatého stolu … a mocného kouzelníka. Známe dnes pravou verzi této legendy? Ne tak zcela a snad i vůbec ne. Existoval Merlin doopravdy nebo je to jen mlžná postava zvolna zhmotnělá působením věků? Různé filmy artušovské legendy podávají v podobě, kterou jim podle své nejlepší vůle vtiskli scénáristé, kameramani, herci ... Některá fakta se tam proto upravují a mnohdy významné podrobnosti zjednodušují nebo přejdou mlčením. Zrnka pravdy na těch legendách jsou, to vnímavý divák tuší, ba dokonce v to doufá - jenže obrázek, který si ve svých představách vytvořil po shlédnutí jednoho filmu záhy rozmetá film druhý, třetí ... a zmatený člověk si mnohdy i plete postavy nazývané různými, i když třeba správnými jmény, jen převzatými z různých zdrojů.

Já jsem se s Merlinem poprvé setkal někdy před rokem 1990 na plátně letního kina v Houštce ve Staré Boleslavi, dnes již vytunelovaného, rozkradeného a zdevastovaného, jak se stalo národním zvykem - ve filmu Excalibur. Zůstal jsem zdejší představě Merlina i Morgany tak nějak věrný a oba mi přirostli k srdci - i ta Morgana, přestože byla vlastně "zlá".

Merlinovi je v literatuře i na Internetu věnována spousta prostoru. Nebudu vás nudit opisováním knižních katalogů nebo uváděním adres na různé stránky. Stačí zadat do některého z vyhledávačů jméno velikého čaroděje - a on se k vám dostaví v tolika podobách, že nebudete vědět, odkud začít dřív číst a prohlížet.

Dobobý obrázek Merlina


O Merlinovi zase jinak ... (ale údajně "od zdroje")

Artuš dostává od Jezerní Paní Excalibur (film Excalibur)Já jsem se nedávno setkal se zajímavým textem o Merlinovi v knížce Bílá magie, kterou napsali Bran O. Hodapp a Iris Rinkenbach a vydalo ji nakladatelství Fontána.

Kdo byl ten mýty opředený kouzelník Merlin a co se skrývá za starým Avalonem?

Tuto otázku si položil nejeden člověk. Podle toho co víme, byl Merlin hlavním představitelem a duchovním vůdcem druidů a keltských mnichů Británie. Jeho rad si vážili v celé zemi a daleko za jejími hranicemi. A přeci nebyl Merlin jen taková osoba – ne, Merlin byl titul, který bylo si zasloužit. jeho pomoc a radu toužebně očekávali mnozí, ať už šlo o krále nebo prostý lid. Tak putoval Britanií a plnil svůj úkol, sloužit zemi, králi a národu, a to svou magickou silou.

V jednom posvátném rituálu se Merlin a nejvyšší kněžna Avalonu Vivian, kněžna moře, spojili a zplodili zcela vědomě dceru. Aby umožnili inkarnaci mistra či mistrové, oba dlouhou dobu meditovali a spojili se magickou cestou s určitým božským aspektem.

Merlin invokoval mužskou formu božské prozřetelnosti, jednoho Boha, zatímco Vivian prováděla to samé s ženským božským aspektem, totiž s matkou Zemí, Velkou Bohyní. V této blízkosti Boha a s nejhlubší čistotou zplodila zcela záměrně dítě – v žádném případě z důvodů sexuálního uspokojení, nýbrž z důvodu, že poznala, že se nyní člověk stane stvořitelem a dárcem života.

Merlin a MorganaJen kvůli duchovní síle obou a vytvořené vysoké energii -  a jen díky těmto předpokladům – bylo možné pomoci na svět duchovnímu mistru. To bylo tzv. „Neposkvrněné početí“.

Dívka, kterou Merlin a Vivian zplodili se stala následovnicí své matky, novou kněžnou Avalonu. Porodila stejným rituálním způsobem tři, nám už dobře známé děti: vílu Morgan Le, velká kouzelnice bílé magie, její sestru Morgause, která se později, jak si osud přál, oddala černé magii a Artuše (později Pendragon), krále Druidů a Britanie.

Merlin byl tedy dědeček těchto tří dětí, které během života vstoupili do dějin Anglie a vlastně i celého světa.

Morgause chtěla sama získat moc a kontrolu, a tak zinscenovala za pomoci nejčernější magie největší zradu na dvoře krále Artuše  - pád a smrt jeho nevlastního bratra. Po zradě se jí podařilo zničit Artušovo třetí oko a vzít mu tím tak jeho prozřetelnost. O to stejné se pokusila u své sestry, což se jí však naštěstí nepodařilo.

Toto stručné podání příběhu nám v průběhu psaní zprostředkovali naši neviditelní pomocníci, a my vycházíme z toho, že se vše tímto způsobem odehrálo. (Píšou autoři knihy ...)


Tipy na hezké knížky

Merlin dostává od krále Uthera slíbeného ArtušeAle přece jen - tipy na knížky se nedají vysledovat tak úplně jednoduše, jako adresy internetových stránek. Chcete-li si o králi Artušovi, Merlinovi, rytířích kulatého stolu a dalších postavách dávných legend přečíst opravdu do sytosti, pak zaměřte svou pozornost na cyklus čtyř románů, které  napsala Mary Stewartová  - jmenují se: Kouzelník Merlin, Meč krále Artuše, Okouzlený kouzelník a Smrt krále Artuše. Můžete si je objednat na dobírku v knihkupectví Kosmas za 764 Kč - všechny čtyři díly.

Kouzelník Merlin
Kdo byl legendární Merlin? Čaroděj, který holou rukou vykřesával oheň, prorok, který čítal budoucnost národa ve vodách studánky, moudrý filozof a vychovatel krále Artuše na úsvitu dějin sjednocené Británie? Novým vydáním strhující historické fresky Mary Stewartové o hrdinech slavné keltské legendy vychází nakladatelství Mladá fronta vstříc neutuchajícímu zájmu čtenářů o postavy, stále znovu ožívající na filmovém plátně, z pera známé britské spisovatelky, kterou tato trilogie proslavila na celém světě.

Meč krále Artuše
Ve druhém dílu trilogie o Merlinovi a králi Artušovi se vypráví o tom, co následovalo po dobrodružné cizoložné noci krále Uthera a Ygraine, kterou zosnoval Merlin, protože tak měl být počat Artuš, budoucí král sjednocené Británie. Chlapce, který se skutečně narodí, se ujímá sám Merlin a připravuje ho na jeho budoucí roli.

Okouzlený kouzelník
Třetí díl trilogie o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi a rytířích kulatého stolu.
Ve třetí části trilogie Merlin provází Artuše od vítězství k vítězství na vrchol moci, symbolizovaný stavbou bájného Camelotu, kde se nejvyšší král Británie už bez jeho kouzel může obejít.

Smrt krále Artuše
Čtvrtý, volně navazující díl velmi úspěšného cyklu románů o králi Artušovi, kouzelníku Merlinovi a rytířích kulatého stolu. Strhující děj přenáší čtenáře do ranně středověké Británie ve chvíli, kdy král stojí na vrcholu moci – a tváří v tvář smrti. Artušovu smrt předpověděla jeho nevlastní sestra, čarodějka Morgause, která Artuše svedla k incestu a porodila mu syna jako nástroj své pomsty. Mladý Mordred se brání osudovému poslání, ale matčino kouzlo je silné a on proti své vůli vraždou otce vystaví vzkvétající říši útokům Barbarů.

Trilogie z Avalonu

Příznivce více románového zpracování artušovské tématiky jsem chtěl upozornit na trilogii americké autorky M.Z. Bradley - Mlhy Avalonu, Paní z Avalonu a Kněžka z Avalonu. Bohužel jsem však nenašel internetové knihkupectví, kde by se daly objednat všechny tři díly najednou (druhý a třetí mají ještě na Vltavě), takže jen krátkou ukázku z jedné z recenzí:

Viviane, dáma z jezera, jako nejvyšší kněžka ovládla na mlhami zavaleném ostrově Avalonu pohanský lid a řídila mystický svět, neviditelný a tajemný. Ale jak křesťanství nabývalo na síle, stále více lidí se od Bohyně odvracelo a její říše se stávala nesnesitelná dokonce i pro její stoupence. Viviane však plánuje záchranu Avalonu prostřednictvím své neteře Morgany, kterou zasvětí a vycvičí, aby dosáhla dvojího úspěchu: zachránila Avalon a nadále manipulovala králem Artušem.

A ještě o Paní z Avalonu: Stejně jako v příběhu předcházejícím budou i zde čtenáři přeneseni do zvláštního světa mýtů, kouzel a lásky. V centru podmanivé prózy, která odhaluje vznik legendárního Avalonu a předznamenává zrození slavného krále Artuše, stojí osudy tří svatých žen, nerozlučně spjaté s dějinnými událostmi z časů římské Británie. Teprve žena čtvrtá, krásná Viviane, je předurčena stát se strážkyní grálu.

Morgana a Mordred - film Excalibutr


Jedno z pojetí artušovských legend 

Zdroj následujících informací: Legendy a mýty ze stránek Královská historie.

Legenda o Merlinovi

Merlin učí krále ArtušeV pátém století našeho letopočtu vládl v Británii král Vortigern (= jeho jméno je synonymum zkaženosti a zla). Král  však měl ve své zemi potíže s keltským kmenem Piktů, kteří jeho říši neustále ohrožovali. A Vortigernova armáda na jejich zničení nestačila. Proto král přivolal z evropského kontinentu na pomoc sasského krále Hengista. Společně se jim sice podařilo nad Pikty zvítězit, ale pro Vortigerna z toho vyplynulo nečekané nebezpečí. Sasský král využil  situace a Vortigern  si najednou uvědomol, že se nad jeho trůnem i královstvím vznáší velká hrozba. V té době mu  věštec poradil,  aby našel chlapce, který nemá žádného otce - ani živého ani mrtvého. Potom prý nad Hengistem zvítězí.

Splnění věštcova požadavku byl opravdu nelehký úkol, ale zároveň to byla i pro Vortigerna jeho poslední naděje, jak si zachránit trůn. Pak jeho vojáci našli v Carmarthonu asi devítiletého chlapce Merlina. Jeho matka byla z královského rodu, ale později se stala se jeptiškou. Navštívil ji totiž démon, což  vedlo ke zrození Merlina. Tak bylo nalezoeno dítě bez  pozemského otce… Vortigern si vzal chlapce k sobě a brzy zjistil, že Merlin má schopnost vidět budocnost, dávat do souvislosti následky a příčiny - a jeho předpovědi se plní. Hengise se mu díky tomu podařilo porazit.

Vortigernově vládě však nebyla přízeň dlouho nakloněna. Před několika lety se totiž neprávem zmocnil trůnu krále Constantina. Constantinovi synové Aurelianus a Uther se ale zachránili a utekli do Francie. Tam dospěli a rozhodli se získat své dědictví po otci zpět . Vrátili se do Británie a oblehli Vortigerna v jeho pevnosti. Nedařilo se jim ji dobýt.hrubou silou, proto se rozhodli, že pevnost zapálí. Vortigern v plamenech zahynul. Na trůn po něm nastoupil starší z bratrů - Aurelianus. Ten spolu s celou  zemí oslavoval  smrt uchvatitele a rozhodl se postavit na počest vítězství kamenný památník. Poslal  proto Uthera s Merlinem pro slavný kamenný kruh do Irska.

Aurelianus nevládl ale dlouho a po jeho smrti  na trůn nastoupil mladší Uther. V té době se jasnozřivý Merlin začal zabývat narozením budoucího krále Artuše. Jako prorok věděl, že  Utherovým synem bude veliký a slavný král. Uther se zamiloval do Ygraine, která byla sice neobyčejně krásná, ale vdaná a svému muži Gorloisovi, vévodovi z Cornwallu, věrná. Na Utherovu žádost Merlin vymyslel lest. Pomocí svých kouzel dočasně přiřkl Utherovi podobu Gorloise. Ten v noci potaji Ygraine navštíil; ona nic nepoznala a počala s ním dítě - budoucího krále Artuše.  Merlin však měl za svou službu dostat odměnu - "... to, co vzejde z tvého chtíče...", jak jistě pamatujete z filmu Excalibur. A jeho odměnou měl být tedy právě Artuš.

Krátce po narození si Merlin  vzal chlapce na starost. Během Utherova panování se Sasové opět pokusili o invazi do Británie a král  v jedné z bitev padl. Artušovi bylo v té době patnáct let. Mezi šlechtici samozřejmě vznikl spor o uprázdněný trůn. Právo ucházet se o královskou korunu měl samozřejmě i Artuš, ale ne všichni "toho kluka" byli ochotni uznat. Nakonec však Merlin dostal spásnou myšlenku. Díky své kouzelné moci zarazil hluboko do kamene meč (ale pozor, ještě nejde o bájný Excalibur jako ve filmu! ). Komu se podaří meč z kamene vyjmout, měl se stát králem. Všichni šlechtici se snažili,  ale bezvýsledně. Poslední byl na řadě Artuš. Díky Merlinovi se mu podařilo meč z kamene vytrhnout a stal se tak právoplatným králem.

Později Merlin zavedl Artuše do jeskyně, kde ho seznámil s jezerní vílou Vivienne, která mu dala kouzelný meč Excalibur i s pochvou. Upozornila ho však, že o pochvu k meči nesmí nikdy příjít. A dokud bude mít meč u sebe, bude neporazitelný.

Artuš vládl mnoho let po boku s Merlinem, jeho věrným rádcem, který Artušovi pomáhal řešit všechny jeho problémy. Merlin pak na čas odešel do lesů. Po návratu se dozvěděl, že Artuš padl v bitvě u Arfderydd, kam odešel kvůli své nevěrné ženě Guinevr. Merlin je z toho byl velmi nešťastný a trápil se. Na svou bolest  zapomněl při novém setkání s krásnou jezerní vílou Vivienne, do které se zamiloval. Proradná víla se od něj postupně naučila všechna jeho kouzla. Pak ho ale jejich pomocí uvěznila  ve věži, ze které se ani pomocí svých kouzel Merlin nemohl dostat. Sice žil, ale zešílel.

Skutečnost
První, kdo sepsal Merlinův příběh, byl britský historik a kněz, Geoffrey z Monmouthu. Bylo to kolem roku 1135. Dnes už nezjistíme, co přesně byla fakta a co si tento historik vymyslel. Později si mnoho autorů téma Artuše a Merlina vypůjčilo , ale čerpali většinou právě z faktů sepsaných Geoffreyem z Monmouthu a Robertem de Boron, který toto téma zpracoval o několik let později. Geoffrey zřejmě čerpal z lidových pověstí a také z velšsky napsané knihy, kterou mu údajně zapůjčil jeden jeho přítel. Pravda se dnes asi zjistit nedá, ale v Merlinovu existenci klidně věřit můžeme. A tím pádem i v Artušovu. Třeba se jednoho dne najdou důkazy, které vše buď potvrdí, anebo definitivně vyvrátí. Ale do té doby… Můžeme se dál nechat fascinovat legendou o mocném kouzelníkovi a mágovi, který tvořil osudy králů a nakonec ho zničila láska.

Legenda o Guinevře

Lancelot příváží Guinevr ArtušoviGuinevra prý byla dcerou krále Leodegrance z Cameliarde, ale v jiných verzích se uvádí, že byla jedinou dcerou krále Vortigerna. Podle dalších pramenů měla sestru, která se jmenovala stejně jako ona, jiné zdroje tvrdí, že měla bratra Gotegrina. Každopádně si ji vybral za manželku král Artuš a to i přes to, že ho jeho přítel a mocný kouzelník Merlin varoval, že jeho nevěsta ho jednou zradí. Nutno přiznat, že král Artuš v té době nebyl už nejmladší. Pro svou nevěstu vyslal početnou družinu, kterou vedli vybraní rytíři Kulatého stolu. Mezi nimi byl i rytíř Lancelot ze St. Day. Ten se do Guinevry na první pohled zamiloval.

Guinevra byla zvána "Květinovou nevěstou". Měla představovat symbol jara a rozkvětu, zatímco sestra krále Artuše Morgan představovala tuhou zimu a válku. Guinevra a Morgan byly neustále v opozici, což krále Artuše poněkudtrápilo. Se svou sestrou Morgan měl totiž nemanželského syna Mordreda. Přesto se mu je nepovedlo nikdy usmířit; měly příliš rozdílné povahy.

Guinevra však měla  nápadníků více. Jedním  z odmítnutých byl princ Meliagaunce; ten se rozhodl, že Guinevru unese. Únosce  okamžitě pronásledovalo vojsko v čele s rytířem Lancelotem. Lancelot  oblehl Meliagaunceův hrad, samotného  Meliagaunce zabil v souboji a nakonec Guinevru zachránil. Jenomže ... Guinevra se do Lancelota zamilovala stejně jako on do ní. Bylo to velké trauma - byla přece manželkou krále Artuše a Lancelot jedním  z jeho nejvěrnějších poddaných… Lancelot se proto nejprve rozhodl odjet pryč z Kamelotu, pryč od Guinevry a pokušení. Jenže po čase se musel na příkaz krále, který o lásce mezi Lancelotem a svojí manželkou neměl nejmenší tušení, vrátit.

Svatba Artuše s Guinevr - film ExcaliburVšechno začalo nanovo a ještě ve větší míře. Už to nebyla pouze platonická láska. Guinevra a Lancelot se stali milenci. Zpočátku jim to vycházelo, ale jedné noci je u Guinevry v ložnici přistihl Mordred. Lancelot musel utéct a Guinevra zůstala sama v Kamelotu. Hodně lidí jí pohrdalo. Její manžel  však nemarnil čas výčitkami; nejprve  se chtěl pomstít  Lancelotovi. Začala válka. Guinevra zřejmě spíše stranila svému milenci, ale  nebylo jí to nic  platné -  zůstala  uvězněná v Kamelotu pod dohledem Mordreda, syna své úhlavní nepřítelkyně Morgan.

Mordred ke Guinevr  necítil nenávist jako jeho matka. Spíš naopak. Zamiloval se do ní - a  začal rázně jednat. Prohlásil svého otce, krále Artuše za mrtvého a sám se začal nazývat králem Británie. Chtěl Guinevr donutit, aby se stala jeho ženou. Ona ho však odmítla, protože se jí ani trochu nelíbil a mimoto stále milovala Lancelota. Odjela do Londýna, kde se opevnila v nedobytné věži a čekala na další zprávy. Nečekala  dlouho, protože když se Artuš dozvěděl o Mordredově povstání, přerušil válku proti Lancelotovi a vrátil se zpět do Kamelotu.

Výsledky války syna proti otci byly katastrofální. Artuš utržil smrtelné zranění a zemřel; také Mordred zemřel a  spousta statečných mužů s ním. Artušův věrný rádce a přítel Merlin zármutkem nad Artušovou smrtí téměř zešílel a utekl do lesů. Guinevra věděla, že  ona je vším vinna. Už se nechtěla provdat za Lancelota. Připadalo jí hříšné, že by měla svou lásku vykoupit smrtí tolika statečných a ušlechtilých mužů, rytířů kulatého stolu i jejich krále… Rozhodla se, že vstoupí do kláštera, stane se jeptiškou a do smrti se bude kát ze svého hříchu.

Jak se rozhodla, tak také učinila. Vybrala si klášter v Amesbury. Ještě naposledy se setkala s Lancelotem, když mu sdělovala své rozhodnutí. Nejdříve to nechtěl pochopit, ale když poznal, že její rozhodnutí nedokáže nijak zvrátit, sám se vzdal všech světských radostí, a odešel do lesů, kde žil jako poustevník až do smrti. Guinevr za několik let v klášteře zemřela; k věčnému odpočinku byla pak uložena po bok svého manžela, krále Artuše.

Legenda o Lancelotovi

Artuš pasuje Lancelota na rytířeRytíř Lancelot byl údajně synem jednoho z nejvěrnějších spojenců krále Artuše Benwicka a jeho manželky Eleine. Když byl Lancelot ještě dítě, vtrhla na území jeho otce vojska krále Clauduse. Benwick věděl, že se sám nedokáže ubránit, a proto se moudře rozhodl zachránit útěkem. On, manželka Eleine a malý syn Lancelot prchali tmavou nocí. V ní přehlédl  Benwick příkrý sráz a zřítil se z něj rovnou do jezera. Při pádu se zabil.

Eleine se synem měla více štěstí, ujaly se jich víly z jezera. U nich, v podvodním zámku, zůstal Lancelot až do svých osmnácti let. Byl proto znám pod jménem Lancelot z jezera. Vyrostl v pohledného mladého muže, který dovedl skvěle zacházet se zbraněmi a měl velkou sílu. Po návštěvě svých bratranců Borse a Lionala, se kterými přišel i jejich přítel Ector, se rozhodl jezero opustit a vydat se s nimi do hlavního města krále Artuše - Kamelotu. V Kamelotu byli králem dobře přijati, a protože král Artuš nezapomněl na Lancelotova otce a jeho věrné služby, jmenoval jeho syna rytířem St. Day.

Prvním Lancelotovým úkolem ve službách krále Artuše bylo, aby s několika dalšími rytíři jel pro královu nevěstu, krásnou Guinevr. Jak to dopadl, to již víte - Lancelot a Guinevr se do sebe k zbláznění zamilovali. Jejich lásce však nikdy nemělo být přáno. Guinevr byla předurčena stát se manželkou krále Artuše a Lancelot svého krále příliš ctil, než aby se mu ke svému citu mohl přiznat. Lancelot zažil v Artušových službách mnohá dobrodružství. Například se mu podařilo získat pro sebe hrad Dolorous Gard, jehož majitel se bouřil proti králi Artušovi a přejmenoval ho na "Radostný Gard".

Nejvýrazněji na sebe Lancelot upozornil, když Meliagaunce, syn krále Bagdemaguse, krásnou královnu Guinevru unesl na svůj hrad.  Lancelot hrad oblehl a Meliagaunce viděl, že se bude muset vzdát. A také věděl, že rytíř Lancelot nařídí jeho popravu a král Artuš mu ji milerád schválí. Rozhodl se vyměnit svůj život za život Guinevřin. Jeho návrh byl přijat. Přesto Meliagaunce neunikl trestu. Lancelot ho později vyzval k souboji, přemohl ho a zabil. Pokud nebyla Guinevra do Lancelota zamilovaná do té doby, musela se do něj zcela jistě zamilovat teď. Byl to hrdina a nikdo to nemohl popřít. Nikdo se ani nemohl divit, že ho Guinevra po jeho záchranné akci vyznamenává svou přízní,. Ale Lancelot, velmi čestný muž, nechtěl  zradit svého krále ... ale zároveň byl do Guinevr sám  zamilovaný. NA čas sice odešel z Kamelotu, vykonal mnoho hrdinských činů, ale pak ho nic netušící král Artuš povolal  zpět a on se musel vrátit.

Jak to dopadlo, již víte. Přistižení, útěk, válka ... a zrada Artušova nevlastního syna Mordreda končící smrtí obou - otce i syna.  Lancelot se rozhodl navždy odložit zbraně, ještě s jedním přítelem odešel do lesů a stal se tam poustevníkem. Do lesů za nimi přišel na čas i arcibiskup z Canterbury s Lancelotovými bratranci a strávili s ním  čtyři roky. Když Lancelot zemřel, arcibiskup z Canterbury měl prý sen, jak jeho duši nesou andělé do nebe.


Zde se zatím s hrdiny pradávných bájí rozloučíme. jistě mi dáte za pravdu, že nám mají co říci dodnes - někomu jako románová postava, někomu jako vzor pro vlastní život. Proto se s nimi snad neshledáváme naposledy ...


 

Zpět na stránku keltských tradic ...

Zpět k Mostu ?