wz

Adventní věnec trochu jinak

Poslední dobou se všemožné druhy adventních věnců a svícnů objevují skoro úplně všude... V supermarketu pořídíte dokonce plastový – levný a omyvatelný, hrůza pohledět. Možná by se dalo ale i s takovým spokojit, pokud by posloužil k původnímu účelu..Advent byla totiž doba určená k rozjímání… Největší metla současnosti je ale spěch. Proč se aspoň těch pár týdnů do Vánoc nezkusit z něj maličko vymanit…

Vyhradit si každý večer pár minutek, stačí čtvrthodinka, a skutečně být spolu se svými blízkými. Pokud máte malé děti, můžete společně nacvičovat koledy ( v naší rodině jsme je nesměli zpívat nikdy jindy než v adventním čase a tudíž to byla u mrňat činnost velice oblíbená a celý rok očekávaná), přečíst si pohádku, s většími dětmi , ba dokonce puberťáky, můžete zkusit číst na pokračování jakoukoliv knihu, klidně z kategorie fantasy. Hlášky z roku, kdy jsme takto do vánoc přežvýkali Čarodějky na cestách od Terryho Pratchetta se používají v kruhu rodinném dodnes.

Můžete nadhodit nějakou myšlenku a pak si o ní povídat, zavřít do adventního kalendáře místo čokolády papírky s citáty a pokaždé si jeden k debatě vytáhnout, prostě cokoliv. Důležité ale je si společně sednout, zapálit příslušný počet svíček a chvilku nespěchat…

A jelikož se podobné radovánky odehrávaly alespoň u nás u kuchyňského stolu, nejvíc se mi osvědčil speciální adventní věnec - totiž perníkový. Jako bylinkářka jsem ho pochopitelně nadupala i rostlinnou symbolikou, to už ale klidně nechám na vás a vyzdobte si ho podle svého vkusu.

 

 

Týden před adventem si udělejte to nejjednodušší těsto - stačí mouka , voda a trocha sody, hlavně ale nesmíte zapomenout na perníkové koření, tedy skořici, badyán a hřebíček, které tam zamícháte v hojné míře. Ta vůně je důležitá, podvědomě totiž vnímáme okolí všemi pěti smysly, nejen zrakem a čichová paměť ovlivní naše podvědomí spolehlivě. Pokud si ji spojíte s hezkými chvilkami uprostřed rodiny či přátel, spolehlivě vás pak uklidní i v situaci, kdy nebudete mít vůbec náladu na nějaké hovory, natož sváteční… Jednoduchý kruh ( pozor, nabude tím více, čím více sody tam dáte), upečte v troubě na nízkou teplotu, spíš usušte, a do ještě vlažného těsta zapíchejte v ozdobných vzorech hřebíčky (koření, nikoliv podkováky),svíčky a nějaké zelené větévky, Tradiční jsou rostliny ochraňující dům i osoby v něm přítomné, tedy cesmína pro muže a břečťan pro ženy, můžete ale použít i buxus či kteroukoliv jinou stále zelenou dřevinu, symbolizující znovuzrození . Pokud máte čas a tvůrčího ducha, můžete věnec dozdobit i malovanými perníčky s vánoční symbolikou,napadají mne třeba rybičky, andílkové nebo komety, na tom už nesejde…,nebo nějakým ovocem. Na adventní věnec či svícen se nikdy nepoužívaly sušené květiny, které připomínají vadnutí a sklizeň, ale naopak plodiny, který symbolizují hojnost. (oříšky,jablečné křížaly, sušená kolečka z citrusových plodů).

Pak už nezbývá než popřát hodně hezkých prosincových večerů...

 

 

Výroba popsaného vánočního artefaktu je trošku pracná, ale vyjde to levně a po svátcích ho ještě můžete ztvrdlý rozlámat zvířatům, nebo s ním mrštit do kompostu, takže nic nepřijde nazmar.


Amanita Citrónová z Harwiche

Zpět na stránku (nejen) keltských tradic ...

Zpět k Mostu ?