wz

Charles Babbage - otec dnešních PC

Už bereme jako samozřejmost, že máme na stole počítač (či na kolenou notebook), který používáme k nejrůznějším úkonům pro usnadnění své práce. Zdálo by se, že PC je "dítě současnosti", avšak doba, kdy se začalo rodit, je v hodně dávné minulosti. Za otce dnešních PC považujeme anglického vynálezce Charlese Babbage, který vypracoval zásady univerzálního digitálního počítače o celé století dřív, než se vyvinuly velké moderní elektronické počítací stroje.

Charles Babbage se narodil 16. prosince 1792 v Londýně. Jeho otcem byl Benjamin Babbage, bankéř - společník bankovního domu Praeds a vlastník majetku v Teignmouthu. Matka se jmenovala Betsy Plumleigh Babbage. V roce 1808 se rodina přestěhovala z Londýna do Teignmouthu (Devon), kde se Benjamin Babbage stal správcem zdejšího kostela sv. Michaela. Majetný otec synovi zajistil studium na několika školách a později (ze zdravotních důvodů) mu najímal domácí učitele.
V říjnu 1810 byl přijat na vysokou školu Trinity v Cambridge, kde později on a několik jeho přátel zformovalo Analytickou společnost. V roce 1812 přešel na matematickou katedru Peterhouse, kde však roku 1814 nedokázal složit zkoušky s vyznamenáním a odešel odsud jen s čestným titulem. Téhož roku 14. července se žení s Georgiane Whitmore. Žili v Londýně, kde se jim narodilo osm dětí, z nichž jen tři se dožily dospělosti. V roce 1827 umírá jak jeho otec Benjamin, tak jeho manželka Georgiane a jeden syn.

Od roku 1823 se Babbage věnoval vynalézání počítacího stroje, jehož výsledkem bylo sestrojení diferenciálního stroje „Difference Engine“ určeného pro výpočet hodnot kvadratických polynomů. Tento stroj prý obsahoval 25 tisíc dílů. V roce 1832 jej vylepšil na plně programovatelný analytický stroj „Analytical Engine“, ale pro technické problémy ani jeden z těchto dvou strojů nikdy nedokončil.
Části nedokončeného analytického stroje jsou vystaveny v londýnském technickém muzeu.

 

Analytical Engine

 

V roce 1828 začíná Babbage přednášet matematiku na universitě v Cambridgi a kromě vynalézání se věnuje také kryptografii a publikační činnosti. Například již v roce 1827 vycházejí jeho logaritmické tabulky od 1 do 108000, roku 1832 vydává „Economy of Manufactures and Machinery“ a v roce 1864 publikuje „Passages from the Life a Philosopher“.
Charles Babbage zemřel 18. října 1871.

 

 

Augusta Ada Byron Countess of Lovelace (10.12.1815 - 27.11.1852)

 

Jeho velmi významnou spolupracovnicí a přítelkyní byla Ada Lovelace (Augusta Ada Byron Countess of Lovelace). Byla jediná manželská dcera světově proslulého básníka George Noel Gordon Byrona a jedenácté baronky z Wentworthu Anny Isabelly Milbanke. Rodiče se však brzy po jejím narození rozešli a ona svého otce nikdy nepoznala. Pod vedením své matky se věnovala matematice a v učení pokračovala u Augusta De Morgan.
Ada Byron se ve svých dvaceti letech provdala za Wiliama Lorda Kinga hraběte z Lovelace. Jako moderní dáma byla členkou londýnského klubu emancipovaných žen. Měla tři děti.
V roce 1843 uveřejňuje časopis Scientific Memoires článek s titulem „Observations on Mr.Babbage's Analytic Engine“, kde místo podpisu autora jsou pouze iniciály A.A.L. V témže roce Ada ve svém dopise manželovi píše, že za vypracování své abstrakční práci byla nazvána „vyšší kněžkou Babbageova stroje".
Anglická hraběnka, matematička Ada Lovelace zcela porozuměla Babbageově vizi a vytvořila pro jeho analytický stroj program, který byl schopen spočítat numerickou sekvenci, známou jako Bernoulliho čísla (Bn). Kromě toho se domnívala, že tento stroj by mohl také umět vytvářet grafiku a skládat hudbu. Na základě této své práce je dnes považována za první programátorku a jméno „Ada“ - na její počest - nese speciální programovací jazyk, který byl vyvinut na objednávku amerického ministerstva obrany v letech 1979 až 1980. Ada Lovelac zemřela v 37 letech na rakovinu
První biografie o této ženě vyšla v roce 1877 v Londýně pod názvem „Ada, Countess of Lovelace, Byron's Legitimate Daughter“.

Stroj, který Babbage navrhl v roce 1834 a nazval „analytický stroj“, byl v zásadě schopen dělat vše, co dokáží moderní počítací stroje a v podstatě odpovídal běžným počítačům – měl aritmetickou jednotku, paměť, vstupní jednotku a tiskárnu. Program však nebyl uložen v paměti, ale čten zvláštním snímačem. Navíc nebyl nikterak rychlý, protože pracoval elektricky.
Jelikož technika devatenáctého století nebyla dostatečně vyspělá, Babbage bohužel nemohl konstrukci analytického stroje dokončit, třebaže tomu věnoval velké množství času a peněz. Tento stroj předběhl tehdejší dobu nejméně o 100 let a je považován za první univerzální počítač.
(V letech 1843 až 1853 tento stroj dokončili Švédové otec a syn Scheutzovi na základě projektu financovaného švédskou vládou.)

Po Babbageho smrti byly jeho geniální myšlenky takřka zapomenuty.

 

 

Diferenciálního stroj                                   Analytický stroj

 

Babbage však nebyl první, kdo se touto myšlenkou zabýval. I on měl své předchůdce

Již v roce 1642 vynalezl a sestrojil francouzský vědec, matematik a filozof Blaise Pascal (1623-1662) mechanický sčítací stroj Pascaline. O něco později Gottfried Wilhelm von Leibniz vymyslel v roce 1671 stroj, který dokázal sčítat, odčítat, násobit a dělit. Jako první také poukázal na význam binární (dvojkové) soustavy, která se hojně používá u moderních počítacích strojů.

 

Gottfried W. Leibniz (1. července 1646 - 14. listopadu 1716)

 

Kdo byl Gottfriedu Wilhelmu von Leibniz?

Jeho životní pouť byla přepestrá, takže jen krátce. Gottfried W. Leibniz (či Leibnitz) – německý filozof, historik, právník, vědec, diplomat a matematik - se narodil 1. června 1646 v Lipsku. Jeho otec byl profesorem etiky na Lipské univerzitě, ale když Gottfriedu bylo šest let tak otec zemřel. Ve dvanácti letech se Gottfried učil latinu a jako patnáctiletý byl přijat na Lipskou univerzitu. Ve dvaceti letech udělal doktorát na univerzitě v Altdorfu. V roce 1676 odešel jako vévodský knihovník a dvorní rádce do Hannoveru. V roce 1700 byla z jeho podnětu v Berlíně založena Akademie věd.

 

Rekonstrukce Leibnizova počítacího stroje

Kdo byl Joseph Marie Jacquard?

Počátkem devatenáctého století Francouz Joseph Marie Jacquard (1752 až 1834) vynalezl přístroj, který pomocí děrných štítků ovládal chod tkalcovského stavu. Rok 1801 můžeme považovat za počátek pozdějšího programování. Jacquardův (Žakárův) stroj měl velký komerční úspěch a značný vliv na Babbageovo myšlení. Možná také ovlivnil Američana Hermana Hollerithe, který roku 1890 děrné štítky upravil pro použití při sčítání obyvatelstva v USA.

 

Napoleon si prohlíží Jacquardův "programovatelný" tkalcovský stroj

 

Howard Hathaway

V roce 1937 Babbageovy spisy o stroji zaujaly Howarda Hathawaye, absolventa Harvardské univerzity. Ten se již předtím snažil zkonstruovat počítací stroj a Babbageovy myšlenky mu daly silný podnět. Ve spolupráci s firmou IBM zkonstruoval první velký univerzální počítač, nazvaný Mark I.

 

Howard Hathaway

 

V roce 1946 - dva roky po uvedení Marka I. do činnosti - jiná skupina inženýrů a vynálezců dokončila ENIAC (Electronic Numerical Integrátor and Computer), první elektronický počítací stroj. Od té doby už je pokrok ve výpočetní technice nesmírně rychlý.


Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...

 

Zpět k Mostu ?

VEZA