wz

Našim ovčanům ...

Říkejte si, co chcete ... My to neslyšíme.

Mezi námi, vládnoucími elitami a vámi, prostými ovčany, je totiž polopropustná přepážka.

Cože to, ptáte se? A proč polopropustná?

Propouští totiž jedním směrem, druhým ne.

A co že vlastně propouští?

No přece od vás, poslušných ovčanů, požitky k nám, vládnoucím elitám. A protože požitky jako takové by se daly přenášet těžko, máme na to prostředek, do kterého se to transformuje - peníze. Ale to vy znáte, trochu jich máte také. Ale my potřebujeme čím dál tím více peněz, neboť rozmařilý život se nám zalíbil, ale je čím dál tím nákladnější. Že rozkrádáme stát? Ale prosím vás, to je jen hraní se slovíčky ... My tomu říkáme tržní hospodářství.

Nelíbí se vám to ... možná. Určitě, a my se vám ani nedivíme - nám by se to také nelíbilo.

Ale to je tak všechno, co se vám může. Vy sami nemůžete už skoro nic.

V tom je ten vtip té polopropustné hranice. Vy můžete nadávat, psát posměšné pamflety i ostré články, odhalovat pravdu ... ale co s tím, na té vaší straně hranice? Nás to neovlivní. Nás to neohrozí. Nás se to vůbec, ale vůbec, nedotkne.

Výčitky, hněv, to může zasáhnout jen tvory, co mají svědomí. A to my nemáme.

My máme moc - a nestěžujte si, my jsme si ji nevzali, vy jste nám ji dali sami, dobrovolně jste si nás zvolili.

A ne poprvé a ne naposled. Až přijde čas, nasadíme si přes vlčí čenichy beránčí masky a havraní skřehotání přeladíme kbelíčkem medu ... a vy opět uvěříte našim slibům a poslušně nám půjdete potvrdit naše koryta. Bude čas voleb a vy, jako poslušní ovčané, půjdete tam, kam vám ukážeme. A my se vám budeme smát, ale to vy za těmi maskami neuvidíte, až povlečete své unavené hřbety do volebních místností ... splnit svou ovčanskou povinnost - no to je přece hezký slogan, to jsme nevymysleli špatně, že ne? Apelovat na vlastenectví a ovčanské povinnosti, to vždycky zabere.

V uplynulých staletích bylo zvykem si poslušnost a loajalitu vynucovat ... kati a mučírny slavili hodokvas. Ale proč takhle. Násilí přece plodí násilí. To my nemůžeme potřebovat.

Dáváme vám přece demokracii ... ale opět jen takovou polopropustnou. My vám vládneme a vy si na té své straně bariéry dělejte, co chcete. Užívejte si, nadávejte nám, radujte se, máte-li z čeho, hodujte, máte-li co. A také pokud máte za co. To je ale vaše věc, my chceme svůj desátek. No, ono to s těmi zlomky je trochu jinak, ale to slovo desátek se už vžilo. Nechme tak.

Chléb a hry, to byl geniální nápad. No, pravda, s tím chlebem to nějak přestává vycházet. Ale hry, to je přece moc chytrý tah, nemyslíte? Trávit třeba víkendy v obchodních centrech a pod rouškou laciné zábavy dobrovolně odevzdávat další a další části vašeho majetku nám, elitám. Že nechcete? Ale prosíme vás, copak vaše mozky vymyté sledováním televize a zpracované přívalem reklam se zmohou na kloudnou myšlenku ...? No tak vidíte.

Jen to školství budeme muset trochu víc zlikvidovat. To jsme trochu podcenili, pravda ... nebude škodit malá, šikovně cílená reformička. Vzdělanost na nesprávné straně bariéry vždycky působí problémy.

A pokud se vám to nelíbí ... ne, na tak silné emoce se už asi nezmůžete ... ale kdyby přece, máme své osvědčené metody. Ne, není to inkvizice ani policie, nejsou to žádné prostředky státní moci; tu jsme ostatně už skoro zlikvidovali - mohla by se totiž otočit proti nám. My máme své moderní katy - exekutory. A jak ti s vámi zatočí, to nechtějte vědět.

Ale dost zábavy, ovčané ... Nadešla doba dojení a stříhání vlny. Takže ovčané - postavte se do řady, na dojení vlevo a na stříhání vpravo. Abych nezapomněl - rekvalifikační kurs na slepice začíná příští týden, bude potřeba řešit ten nedostatek vajec. A šup, šup, ať to odsejpá. Nemám na vás čas, musím si jít v deset zahrát golf s pány Koženým, Kalouskem a Krejčířem.


Vlk Samotář

Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...

 

Zpět k Mostu ?