wz

Páter Koniáš jásá ...

Kdo byl páter Koniáš, to zřejmě ví každý. Neboť jak říká Karel Havlíček Borovský ve hře DJC České nebe - "Českých knížek nepřátelé lítí - plesnivina, moli, jezoviti.". I když ono to s těmi jezuity nebylo tak jednoznačné, protože jejich přínos pro kulturu, vzdělanost i literaturu byl nezanedbatelný - vždy se najde někdo, kdo dobré jméno něčeho dokáže zmanipulovat a pokazit. Koniáš, člen jezuitského řádu, je toho zářným příkladem. Když někdo slyší jeho jméno, zřejmě vyhrkne bezmyšlenkovitě - pálil knihy. Ano, pálil, ale když se na to podíváme trochu s nadhledem, tak co jsou knihy? Knihy obsahují informace. Takže kdo čte, dostává informace. A kdo je informován, může být pro vládnoucí elity nepohodlným.  Protože může začít přemýšlet a zpochybňovat jimi hlásaná dogmata určená k ohlupování veřejnosti. Neb tupé a poslušné stádo, snadno ovladatelné - to je elit ideál.

Děje se to plíživě a nenápadně všude kolem nás. Začínají nás obklopovat přízraky desítek a snad i stovek takových Koniášú a pálí nám  - i když obrazně - přístup k informacím, stejně jako jejich vzor před třemi sty lety.

Já se v tomto článečku věnuji jen uzoučkému horizontu té paličské činnosti. Člověče, jenž jsi si dosud zachoval logické myšlení a takový ten "selský rozum" - co si pomyslíš, když si koupíš balení čaje Hannasaki - a na krabičce se dočteš toto ...

 

 

Chcete si něco koupit, ale jakási hydra jménem Legislativa EU vám brání se dozvědět, proč to vlastně kupujete. Do obchodu tedy musíte přijít předem poučeni, protože jinak se nic nedozvíte. Je to normální?

Chcete-li se poučit na internetu, není to jednoduché. Ve výše uvedeném potisku se píše o mateřídoušce a mátě peprné.

Následující ukázky mi padly do ruky naprosto náhodně, nebylo potřeba je hledat s cílem nachytat někoho na švestkách. Podívejme se napřed třeba na tu mateřídoušku - copak se o ní asi píše na stránkách Prodej bylin?

 

 

Hydra Legislativa na vás cení zuby ... kupte si mateřídoušku, když chcete - ale nesmíte vědět proč.

Dobře, a co ta máta - v každém obchodě, kde prodávají čaje, najdete i mátový čaj. Říkáte, že je to ta nejobyčejnější bylinka? Ale omyl ... Co nám to o ní píšou na stránkách Bylinky a medy?

 

 

Hydra Legislativa EU, rozdrážděná svými pohůnky z Bruselu, je všudypřítomná ... má tisíce hlav a tisíce podob a šíří nevědomost všude,kam padne její stín.

Ne každý se vyzná v bylinkách "od přírody". Má si pak běžný človíček vybírat to, co by mohl potřebovat, nad hromadou otevřených herbářů a přírodovědných knih, kde popisy rostlin zatím nedokázali tabuizovat? Nebo rezignovaně spolykat syntetické medikamenty farmaceutických molochů, které přírodní léčiva připravují o čím dál tučnější zisky?

Naše zahrádky zatím neobchází EuroInkvizice s rozprašovačí plnými Roundupu a podobných jedů a bylinky nám tam nelikviduje (ale co není, může být). Ale jsou i další oblasti lidského vědění, které upadly v nemilost. Napadá mě homeopatie a čínská medicína ...

Co si máme myslet o tom, když se chceme třeba podívat na stránky firmy TCM Herbs, která se zabývá prodejem přípravků čínské medicíny ... a uvidíte tenhle paskvil:

 

 

Když si to tak přečtete ... co si pomyslíte? Nemám na mysli o té firmě, na jejíž stránky se chcete podívat, ale o té společnosti hlupců, co tohle zapříčinila. Zkoušeli jste někdy najít bližší informace o homeopatikách? Dospějete k poznání, že sice existují dostupné homeopatické přípravky, existují informace, ale odděleně. Takže pokud nejste odborníkem, nevyznáte se v tom, co vlastně byste potřebovali.

Takových příkladů najdete na netu nepřeberně ....

Takže když to shrnu ... bylinky - fungují, homeopatika - fungují, produkty čínské (a ruské i jiné) medicíny - fungují .... jenže to nesmíte vědět.
Nevěřím, opakuji  - nevěřím, že by komukoliv z elit, najmě tam v tom Bruselu, šlo zatajováním informací o mateřídoušce o blaho lidstva. A díky tomu jej nechávali v povinné a EU posvěcené i podporované nevědomosti.

Nyní bych rád vložil kousíček povídání Markéty Šichtařové, které se tohoto problému týká a krásně jej glosuje. Já jsem si to přečetl přímo v knize Jak to vidí Šichtařová (vřele doporučuji), ale text je k vidění i v jejím blogu - viz článek s příznačným názvem: Kdo moc ví, je nepohodlný.

...  Zákaz a příkaz jenom vzbudí odpor a rebelskou touhu zákon obcházet. Pouze svobodné šíření informací, nikoliv státní Big Brother, může lidi skutečně ochránit. Jenomže šíření informací je přesně to, do čeho se státu nechce.

Typický příklad: Když už selhávaly všechny jiné dostupné léky, předepsala lékařka synovi přípravek z lichořeřišnice. Tedy nafasovala jsem zcela normální recept, se kterým jsem zamířila do zcela normální lékárny. Nešlo o žádné pofiderní placebo kupované u benzínky. Jaké bylo mé podivení – a zděšení – když jsem se na obalu přípravku dočetla památnou větu: „V herbářích se o lichořeřišnici hovoří jako o rostlinném antibiotiku, ale o dalších účincích není možné vzhledem k legislativě EU podat informace“. Ano – EU nám zakazuje mít informace. A nevěříte-li, mrkněte do NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 432/2012 ze 16. května 2012. Zde se dokonce i vysvětluje, proč je zakázáno informace šířit. Prý: „Používání ... by vedlo k rozporuplnému a matoucímu pochopení na straně spotřebitelů...“ Přeloženo do češtiny: Nemyslete, neptejte se, plaťte daně, kupujte léky, dávejte vydělat farmaceutickým firmám a státnímu rozpočtu a naivně věřte, že stát vás ochrání sám. A bacha, kdo se moc ptá, je pro systém nebezpečný a tudíž nepohodlný.

Děkuji Markétě Šichtařové za vysvětlení, které je jistě dobře a všem pochopitelné.

Protože naši slavní poslanci, zákonodárci a jim podobné jsou pověstní tím, že se snaží být papežštější než papež, zajímalo mě, jak je to vlastně s tím slovem nařízení. Ve Wikipedii se píše toto:

Právní akt Evropské unie (do účinnosti Lisabonské smlouvy sekundární komunitární právní akt či sekundární evropské právo) směřuje k zajištění výkonu pravomocí Evropské unie. Může jít o nařízení, směrnici, rozhodnutí, doporučení nebo stanovisko. Základem, rámcem a hranicí pro právní akty EU jsou právní předpisy zahrnuté do tzv. primárního evropského práva.

Nařízení EU je právním aktem Evropské unie a nejúplnějším a nejbezprostřednějším opatřením v rámci nástrojů sbližování práva, který mají orgány EU k dispozici. Má unifikační efekt. Jsou součástí sekundárních pramenů komunitárního práva EU. Sekundární právo vytváří akty přijímané orgány EU pouze v případě, že jsou k tomu zmocněny právem primárním. Nařízení EU jsou pro členské státy závazná a přímo použitelná.

Já se ale ptám - jakým právem zasahuje nějaká EU do takových záležitostí, jako jsou zdraví a život člověka? Život je tím nejvlastnějším majetkem i vlastností každého jednotlivce, živého tvora - a nikdo, ani kdyby byl elitářem sebevětším, nemá právo do něj zasahovat. Jakým právem mu bere přístup k informacím? Je přece věcí každého, jak s informacemi naloží - a nikdo mu nesmí říkat, které má a které nemá akceptovat.

Pokud tedy nařízení EU nejsou přínosná, ba naopak - a zároveň jsou pro nás zároveň závazná, aniž bychom se k tomu mohli vyjádřit - pak nevidno jiného východiska, než EU opustit.
A nejde tu jen o bylinky ... to je jen taková malinká část všech těch šíleností, co se na nás z Bruselu valí. Angličané už snad prohlédli. Půjdeme zase k volbám jako tupé stádo a necháme o sobě rozhodovat stále ty stejné ... ? Necháme našim dětem diktovat budoucnost z úplně jiné země, než je ta naše?


Ještě bych tady chtěl "pod čarou" vložit jednu myšlenku. O placebo efektu se hovoří pohrdavě ... skeptikové třeba v souvislosti s homeopatickými přípravky tvrdí, že to je "jenom" placebo, ale ve skutečnosti to nefunguje. Statistické údaje však vypovídají, že placebo efekt funguje. Tak co si přát více? Vnuknout člověku myšlenku na uzdravení - a on se opravdu uzdraví. Bez chemie, bez chirurgických zásahů do organismu. Tak by to ale mělo opravdu vypadat ... to by mělo být hlavní snahou "medicíny". Organismus má obrovské regenerační schopnosti, jen je v něm spustit.
Biblická věta "Věř a víra tvá tě uzdraví" je rovněž skeptiky stále zesměšňována. Ale nenaznačil tu Ježíš Kristus náhodou cestu k opravdovému uzdravení a zdraví?

A ještě napíšu jednu věc, kterou jsem ještě v souvislosti s homeopatiky chtěl podotknout. Dobře, přijmu na chvíli tezi, že homeopatika jsou "jenom placebo" (a nic víc, prostě podfuk - podle skeptiků). Tak ať mi tedy ti skeptikové vysvětlí, jak je možné, že homeopatika úspěšně zabírají na zvířata? Máme s tím v rodině osobní zkušenosti a můžeme jen potvrdit, že TO opravdu funguje. Nebo snad psi, kočky, koně a další naši kamarádi ze zvířecí říše sice neumí číst a psát, ale jejich dušičky prodělaly od pánaboha školení na téma "Placebo a jeho škodlivost v životě zvířat"?


Vlk Samotář

Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...

 

Zpět k Mostu ?