wz

Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu

Jakou analogii viděli naši předci mezi čečetkou a tuhou zimou těžko z této pranostiky zjistím. Snad že lidé, zrovna jako tento neposedný ptáček, se před příchodem zimy starají, aby byli na tuhé mrazy a přívaly sněhu jaksepatří připraveni. A nemusí přijít přímo klasické bílé mrazivé zimy, stačí když nastane nevlídný podzimní nečas.

Čečetka jest přelétavý - tažný ptáček z čeledi pěnkav. Hlavinku má  našedivělou, nad očkem bělavou, na temeně karmínově rudou. Sameček má hrdélko karmínové, bříško bledší; nahoře tělo šedohnědé s podélnými proužky. Délka 13, ocásek 6, šířka 23 cm. Živí se semeny stromů, bylin i hmyzem. Zpěv jest jednotvárné volání nebo švitořivé cvrlikání.
K nám přilétá v listopadu a odlétá v březnu. Obývá březové a olšové lesíky, v zimě vyhledává krajiny mírnější. Bylo pozorováno, že množství čečetek večer do sněhu se zavrtalo, aby zde přespaly.

 

 

Pro zajímavost uvedu několik praktik, které naši předkové ještě v nedávné minulosti používali. Dnešní šedesátníci a sedmdesátníci je mohli okusit na vlastní kůži v domácnostech svých rodičů a prarodičů. V té době vycházely sešitová vydání různých Rádců, co a jak činiti, jak si pomoci v nastalé situaci či jak nepříjemnostem předcházet, ale také jak se připravit na to které roční období. Tak si představte, že se píše rok 1947, jsou dva roky po II. světové válce, podzim na krku a zima za dveřmi.....

 

 

Zde několik rad, jak na podzimní a zimní choroby

Chřipka, tak velice obávaná nemoc, jež se vždy více rozšiřuje, často velmi strašně řádívá a tisíce obětí si vyžaduje, může býti lehce vyléčena. Třasavka a vysoká horečka s následně velkou slabostí nutí i nejsilnější a nejmohutnější lidi, aby ihned ulehli, neboť mívají též bolesti v hlavě a v kříži, nezřídka bolení v krku, špatnou chuť k jídlu, žádnou stolici, neklidný spánek, nic jim nemůže přinésti zotavení a posléze přistupuje k tomu většinou po několika dnech prudký nosní a prsní katar s kašlem a chraptivostí.
Pijme denně 3 šálky fenyklového semene (8g na čtvrt litru vody). Podrobíme-li se potní léčbě a budeme-li píti čaj z lískových jehněd (květů lískových usušených) každou hodinu půl šálku, budeme-li každou hodinu prováděti z postele studené, dvou minutové omývání a vypotíme-li tak vnitřní jed, nastane ozdravění. Není tedy třeba se ničeho obávati, tímto způsobem může býti i nejtěžší katar vyléčen. Nezapomínejme tedy na potní léčbu v posteli, použijeme-li pak ještě zemitou koupel v koupací vaně (asi 6 hodin), zbavíme tím tělo nejlépe jedů. Bez vyčištění, žádné uzdravení, avšak nejdříve otevříti póry potem. Držme se v teplé posteli.

Tělo člověka má v sobě proti všem krevním nepřátelům mnoho ozdravných zbraní, mezi nimiž velice důležitá jest horečka. Již v dobách řecko-římských pravil slavný lékař Asklepiades: "Dejte mi do ruky moc, abych mohl při chronických onemocnění způsobiti uměle horečku a já vám vyléčím každou chorobu." A tuto moc a prostředek máme dnes v přírodoléčbě.
Při horečnaté palčivosti dejme rychle jísti dávku tvarohové kaše, která chladí, nebo teplou citronovou limonádu, bezový čaj, čaj z odvaru oranžových slupek, čaj ze zeměžluče nebo čaj z fialky. Velmi se doporučuje jísti salát z červené řepy. Při horečce máme ihned jíti do postele, omýti celé tělo studenou vodou za 1 minutu, pak ihned do postele, dobře se přikrýti. Takto opakovati každou hodinu a pak tělo přinutiti k pocení. Je-li horečkový jed vypocen je těžká nemoc zahnána, ne-li, chystá se. Vyčištěme tedy důkladně tělo ovinouce na noc tvarohový obklad ze 3 až 4 kg tvarohu kolem prsou, srdce, plic, ledvin, jater, sleziny a žaludku a přivážeme jej lehce teplými šátky neprodyšně, aby tvaroh všechen jed vytáhl. Případně to opakujeme následující noc a vše se obrátí k dobrému.
Při horečce u dětí nepomůže užívání, když je špatný oběh krve a vnitřní zánět, tvoří se vředy a mají zanícené oči. Tu neplatí léčit oči, nýbrž celé tělo úpravou oběhu krevního: mají špatnou krev a celé tělo zvolna propadá, když se nezakročí. Takovým dětem dávejme mléčnou a moučnou stravu, bez koření, žádné maso, žádné pivo, zato sladovou kávu s medem, nebo kakao vařené v mléce, krupičné a rýžové kaše, jídla hojně slazená, tím sílí. Dále mnoho prodlévati na zdravém vzduchu, větrat ložnici.

Chrapot vyléčí bedrník v jedné hodině, vaříme-li prášek ve víně. Tímto vínem vykloktáme a pak je vypijeme. Při chraptění se s dobrým výsledkem užívá strouhaný křen s cukrem.

Bolení v krku se jeví zánětlivým otokem mandlí, stěžuje polykání, činí je bolestivým a bývá doprovázeno vysokou horečkou, prudkými bolestmi hlavy, velkou zemdleností a studenými nohami, což pochází od krve. Použijeme ihned studenou koupel nohou, jděme do postele. Odpočívejme, poťme se, odvádějme krev od krku a hlavy dolů a sice tak, že složíme 6krát velký šátek, namočíme jej do studené vody, lehce vyždímáme a položíme na život, dobře přikryjeme a dvě hodiny si odpočineme. I nohy můžeme tak zabalit, zánět v krku pak rychle povolí. Krk se nesmí zabaliti; položme ale tvaroh na ručník, dejme jej kolem krku. Chladí a vytahuje horečnatou palčivost. Každých 5 hodin nový tvaroh a vše jest brzy v pořádku. Slabší krční katar zmizí brzy, namočíme-li šátek každých 8 minut do studené vody, krk obalíme a tak městnání ke krku směřující rozeženeme. Občas požijeme salátového oleje.

Nohou zábnutí a omrznutí přejde, ovineme-li ponožky novinovým papírem.
Omrzliny jsou otoky kožní s rozšířenými cévami a modravou barvou, které za příkré změny počasí a za příchodu třeskuté zimy svědí, štípou, otékají, bolí a se zaněcují. Zde hraje krev velkou úlohu; postavme je tedy zprvu na 1 až 2 minuty do nádoby se studenou vodou, pak je vyndejme a strčme hned ruce a paže do vody rovněž na 1 až 2 minuty, abychom stupňovali tok krve do končetin; pak oblékneme ihned punčochy, přikryjeme paže a osušíme ruce, denně 1x až 2x. Abychom zapudili okamžitou bolest, natíráme omrzlinu kouskem citronu nebo potíráme ji arnikovou tinkturou. Dobré jest, přikládat na nemocné místo celou noc rozmačkané cibule, avšak lepší jest, upraví-li se krev v těle. Při omrzlinách přikládejme denně dvakráte kus smažené řepy.
Objeví-li se tzv. živé maso, možno užíti k zasypání obklady z tvarohu.
Omrzlé údy nutno chrániti proti přílišné teplotě. Nebaliti je příliš teple nebo v teplé vodě mýti. Ani u kamen nebo v peřinách nahřívati.
Omrzliny a mrazem rozpukané ruce
vyléčíme bezpečně a rychle koupelemi nebo obklady ze jmelí. Bylinu musíme nechati důkladně povařiti. Hnisají-li snad omrzliny, opatrujeme je v takové čistotě jako hnisavé rány. Lidově ošetřují se omrzliny rozpečenou cibulí.
Na omrzlé údy spařme 1 litr heřmánku na hustou kaši, hodně horkou, zabalme do čistého šátku a oviňme kolem omrzlých údů, což opakujeme každých 10 minut a nahraďme vždy jiným obvinkem z heřmánkové kaše. Což děláme několik hodin. Nebo ponořme omrzlé údy do hezky teplého odvaru z heřmánku a vydržme v něm několik minut, i když trochu pálí, což po chvíli opakujeme. Obé je dobré.
Dobré je též natírati omrzliny zaječím sádlem a převázati je čistým šátkem.

Pudrování se v zimě po holení nedoporučuje, protože je pleť vysušená.

 

 

Rady jak doplnit podzimní a zimní jídelníček

Hlemýždě jedlé sbíráme na podzim, když mají zalepené skořápky. Ukládáme je do soudků, nejlépe v tmavém sklepě.

Když na podzim padají zelené ořechy se stromů, pukají a slupka se na nich odlupuje, je to znamení, že jsou zralé. Zelené slupky se sloupnou a ořechy se vystaví větru a průvanu, aby dobře vyschly, přičemž se několikráte obrátí. Aby se očistily ponoří se na krátkou dobu do 2 až 3 procentního roztoku soli. Nesmějí v něm ale zůstati dlouho, aby voda nevnikla dovnitř ořechu. Aby neplesnivěly, vysíří se ořechy, to jest vystaví se, ještě vlhké, na 5 až 10 minut sirným parám. Vydrží pak velmi dlouho a nekazí se.
Ořechy jsou lékem. Představená jednoho ústavu pro děti vypravovala: "Máme u nás asi 120 dětí. Každý se diví, jak svěže děti vyhlíží a jak jsou zdravé. My to připisujeme našemu čaji z ořechového listí, ořechu jedlého, který dáváme dětem pravidelně odpoledne s mlékem a cukrem a krajícem černého chleba. Bereme vždy nějaký bylinný zdravotní čaj a z poloviny čaj z ořechového listí a vaříme to jako obyčejný čaj."
Doporučujeme tedy nasbírati mnoho vonného ořechového listí, usušiti je a rozemnouti na drobno, neboť zima je dlouhá.

Hrušky na zimu uložíme na stojany vždy stopkou vzhůru a jablka stopkou dolů. Jen bezvadná a tak, aby se ovoce nedotýkalo.

Na vánočně prostřeném stole by neměly chybět burské oříšky. Nepražené jsou cennou potravou. Obsahují látky pro vývin svalů. Olej z nich je lehce stravitelný a napomáhá hladkosti a hebkosti kůže. Burské oříšky nejsou ořechy. Patří spíše do stejné řady jako boby a hrách. Obsahují síru, která je nutná k výživě vlasů a pro činnost jater.

 

 

Různé rady pro domácnost

Dříve než nastane zima, je zájmem, ano přímo povinností každé hospodyně, aby sporák i kamna řádně vyčistila a dala prohlédnouti odborníkem, nejsou-li poškozena. Péče o ně je nezbytným předpokladem pro úsporné topení a šetrné hospodaření palivem. Sporák i kamna žárem trpí a potřebují proto každoročně aspoň malé opravy. Vymetání kamen provádíme pečlivě a raději častěji; ušetříme tím mnoho paliva.

Brikety lisované - zbytkové uhlí, rašelina, uhelný mour atd. v podobě cihel jsou dobrým palivem, jsou-li k nim  přidány dobré tmelící přísady - jíl, sádra, ledek, dextrin, vápno, smůla atd. Dobře hoří a mají značnou výhřevnost, položí-li se na žhavý oheň, na němž se rozpálí a drží dlouho teplo. Na výhřevnosti velmi získají, když krátce před přiložením do kamen je ponoříme do silného roztoku sody. Postačí, když každá briketa zůstane v roztoku asi 3 vteřiny - tedy krátce. Zabalíme-li briketu při posledním přiložení do několikanásobného novinového papíru, udrží se žhavé uhlí v plotně až do rána.

Kaktusy přechováváme v zimě jen v suchých místnostech a nezaléváme. Vlhkost kaktus nesnese a zajde.

Kanárky v kleci nevěsme nikdy na okno. Táhne na ně, zejména v zimě. Dostanou nemocné nožičky, choulí se do klubíčka, nezpívají a spadnou často z bidýlka, na němž se nemohou chorýma nožkama udržet. Jsou prostě nastydlí. Dejme jim ohřátý semenec a zavěsme je na teplejší místo. Dávejme je s klecí na slunce nebo ke kamnům.

Aby slepice nesly v zimě, dávejme jim silně pražený a pak v teplé vodě máčený, nevychladlý ječmen. Vody, jež zcedíme, použijme za nápoj. Kurník má být teplý, čistý a sypaný pískem. Předhazování krmiva, kořeněného dle možnosti mletými kopřivami, vařeným lněným semínkem, nebo aspoň pařenými krutinami přiměje slepice jistě k snášení vajec.

Sníh lze použít k čištění koberců tak, že klepají se na kyprém sněhu. Sněhem lze ale čistit i podušky divanů, pokrývky a záclony ze sametu, sukna, plyše, ano i paličkované krajky. Sníh nesmí být vlhký, nýbrž suchý a zmrzlý, aby nemokřil. Musí pod kroky skřípat. Sníh se nabéře do mísy a věci čistí se ve studené místnosti. Předmět položí se na čistou podložku a pravou rukou něčím silně ovinutou se tře sněhem. Ušpiněný se setřepe a nahradí čistým, což se opakuje, až sníh zůstane úplně čistý. Nsmí se brát velká plocha, aby sníh netál. Při tvrdošíjných skvrnách čistí se na otevřeném okně, aby sníh zůstal suchý a zmrzlý. Pak se věci velmi dobře vyklepají a vyžehlí po rubu horkou žehličkou. Paličkované krajky se vyperou takto lépe než vodou.

Vánoční stromek zůstane dlouho čerstvým, postavíme-li jej před okrášlením do vody s glycerínem. Pěkně jej ozdobíme, poléváme-li jeho větvičky 3 až 4 krát denně silným roztokem ledku, který se usazuje a tvoří krystalky. Vypadají jako jíní. Přidáme-li skleněných krápníčků a bílých svíček, je stromek rozkošný.
Po vánocích stromek nespalujeme najednou, nýbrž jen po částech. Jinak nám může roztrhnout kamna.

Zamrznutí plynu a vodoměru zabráníme přilitím trochy glycerinu. Musíme však na něj upozornit zřízence přicházející dolévat vodu.
Zamrzlé pumpy prolijeme horkou vodou, do které přidáme dvě plné hrstě soli. Při tom druhá osoba pumpuje a tak voda rozmrzne. Dřevěné pumpy jsou lepší než železné, jelikož tak snadno nezamrznou.
Zamrzlé vodní roury obložíme nehašeným vápnem, obalíme slámou a polijeme vodou. Teplo vápna, vyvinuté hašením, rouru rozmrazí.
Zamrzlou zem rozhřejeme nehašeným vápnem. Vápno naneseme na zmrzlé místo. Tím se tak zahřeje, že se prokopeme k potrubí po 10 až 15 hodinách i při mrazu 20 stupňů pod nulou.

Po zimě brusle uložíme takto: boty dobře vyčistíme, případně namastíme. Pak je vycpeme papírem. Brusle očistíme, rezavá místa natřeme petrolejem a druhý den vydrbeme solí. Brusle namažeme olejem a omotáme papírem, potřeným olejem. Pak zabalíme do novinového papíru boty i s bruslemi a uschováme dobře na suchém místě.

 

 

Nám se dnes budou tyto rady zdát více než úsměvnými, ale praxe ukázala, že se například některé léčebné procedury užívají i v dnešní době. Třeba to, že tvaroh léčí je všeobecně známé a že při chřipce a nachlazení lepší než polykat antibiotika je pořádně se vypotit...
Takže jezte jablíčka, pijte ořechový čaj, mějte své údy v teple, ať nepotřebujete radu, jak se zbavit chřipky či chrapotu.


Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...

 

Zpět k Mostu ?

VEZA