wz

Letošní advent pro mě již začal na zámku Stránov

Nedávno jsem vám v Říši snů povídal o jedné malé přehradě, která se stala svému tvůrci a majiteli splněným snem. Ta byla vybudována na Strenickém potoce nedaleko obce Sudoměř. Dnes se přesuneme po proudu tohoto potoka pár kilometrů dolů, až k místu, kde se skoro již vlévá do Jizery. Tam se nad údolím Jizery, na okraji obce Jizerní Vtelno, vypíná zámek Stránov

 

 

Dějiny tudy kráčely poměrně osvědčenou cestou strategicky výhodnou pozici hájila původně dřevěná tvrz a posléze gotický hrad. Když minula doba kamenných pevností, změnil se charakter místa naposledy a od těch dob tu stojí renesanční zámek. A jak bývalo zvykem, střídali se tu šlechtičtí majitelé - až do roku 1917, kdy zámek koupil ředitel a pozdější prezident Škodových závodů, Josef Šimonek. Ale i ten byl nakonec za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do baronského stavu.  Historie tu pak kráčela stejnou cestou, jako na mnoha obdobných místech. Objekt zájmu byl v roce 1950 vyvlastněn a sloužil ke všemu možnému, jen ne k tomu, k čemu byl postaven. Do rukou potomků Josefa Šimonka se zámek vrátil v roce 2003. Ti hned v následujícím roce zámek poprvé v historii otevírají veřejnosti a snaží se vzbudit zájem návštěvníků.

 

 

Přes propast téměř deseti let se dostáváme k podzimu roku 2013. Akcí pořádaných na zámku neubývá a dostává se nám do rukou pozvánka na sobotu 23. listopadu, kdy se tu koná Adventní koncert spojený s vánoční prodejní výstavou.

Prodejní výstava je "duchovním dítkem" Violy Zeithamlové, známé floristky a majitelky Obchodu kvítím v Bezně. Spolu se svými dvěma kolegyněmi pořádá výstavu již osmým rokem, z toho ve spolupráci s rodinou Šimonkových počtvrté na zámku Stránov.

Když se výstava v deset hodin otvírala, bylo tu k vidění na pět stovek exponátů. Ve dvě odpoledne jich byla již spousta prodána, přesto je se na co dívat .

 

 

Lze se nejen dívat; ti šikovnější tu najdou inspiraci pro vlastní tvorbu a všichni si mohou to, co se jim bude líbit, rovnou i koupit. Krásná vůně chvojí a světlo svíček v krásném prostředí renovovaných zámeckých komnat podmalovávají předvánoční atmosféru.

 

 

Dobu, kdy býval zámek v bývalém ČSSR dětským domovem a sloužil (jako ostatně spousta jiných hradů a zámků) i místnímu JZD, téměř nepřežil kostel sv. Václava z roku 1767, stojící "v předzámčí". Dnes je kostel z vnějšku již obnoven a v interiéru, který na své znovuzrození dosud čeká, lze shlédnout výstavu papírových betlémů.

 

 

Vstupné na celou tuto akci je čistě dobrovolné. Ale každý návštěvník může pak dostat svařené víno a vzít si vánočního cukroví a jiných laskomin, jako jsou chlebíčky a slané preclíky, co hrdlo ráčí.

 

 

A již se dostáváme ke chvíli, v čem je letošní výstava jiná, než bývaly ty minulé. Paní Šimonková (vlevo) s paní Zeithamlovou vítají návštěvníky a také muzikanty. Začíná adventní koncert.

 

 

Trojice hudebníků hraje všechny ty krásné a známé koledy. K tomu zpívá pěvecký sbor z Valovic, jehož členy jsou, jak vidíte, i docela malé děti. A i ty si užívají tento večer naplno, vždyť je předznamením chvil, kdy se i pro ně rozzáří vánoční stromky a vánoční kouzlo se stane skutečností. Maně si vzpomínám na vánoční kapitoly z Káji Maříka a říkám si, že to hezké z nich tu opravdu ožívá.

Bloky koled jsou prokládány vánočními verši přítelkyně paní Zeithamlové. Ta prý přišla jednou k nim do krámu a z ničeho nic začala recitovat svou poezii. A všichni cítili, že se o ten radostný pocit musí podělit s mnohem více lidmi. A tak ty verše nyní zazněly pozorným posluchačům pod podvečerním nebem na Stránově.

 

 

Pásmo koled končí "vánoční hymnou" - Narodil se Kristus pán ... Atmosféra je nádherná. Všechny ty hezké vjemy z adventních věnců, betlémů, prostředí zámku a milých lidí kolem, znásobené verši a tou hudbou i zpěvem, se zúročují. Nastává chvíle, kdy je tu lidem prostě spolu dobře a do očí se tak napůl tlačí slzy, ani člověk sám neví proč. Kdyby se teď na Stránov díval nějaký senzibil z protějšího svahu, určitě by viděl stále sílící proud pozitivní energie, mihotavé jako polární záře a sahající někam hodně vysoko ...

 

 

Budeme se těšit na příští rok a držet si vzájemně palce, aby se ten hezký předadventní zážitek mohl opakovat. A abychom se tu zase všichni sešli, zdraví a dychtiví hezkých zážitků.


Vlk Samotář

Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...

 

Zpět k Mostu ?