wz

Vzpomínka na svatého Václava

V sobotu 28. září  se slaví svátek svatého Václava, jednoho z patronů naší země. Nověji je tento den také státním svátkem a Dnem české státnosti. Vzpomeňme alespoň stručně památky této výrazné osobnosti českých dějin.

Svatý Václav se údajně narodil jako nejstarší syn vévody Vratislava. Bylo to kolem roku 903 nebo 907, prameny se rozcházejí, ve Stochově u Kladna. Doba to byla neklidná - nemyslím tím teď spory mocenské a majetkové. Křesťanství v našich zemích sice již bylo náboženstvím téměř oficiálním, abych použil současnou terminologii, ale "pohanské" zvyky a bohové zde stále byli a ovlivňovali život v zemi (což se, jak doufám, děje dodnes). Nicméně, když o knížeti Václavovi hovoříme jako o svatém, přejímáme tím vlastně křesťanskou verzi legend o jeho životě, takže se jich budeme chvíli držet. Alternativní pohled na události staré přes tisíc let ale můžete najít ve velice čtivé knížce Utajené dějiny Čech (A. Česal, O. Dvořák, V. Mátl - Ivo Železný 2001).

Takže – o křesťanskou výchovu mladého Václava se starala především jeho babička Ludmila, později rovněž prohlášená za svatou. Václav se naučil se slovanské, ale i latinské vzdělanosti na hradišti v Budči. Vlády se ujal v roce 925. Za pouhých deset let, 28.9. 935 (nebo 929 - ani zde nejsou prameny jednotné, zajímavé je, že ne ve dni, ale v letopočtu) byl na popud mladšího bratra Boleslava v dnešní Staré Boleslavi zabit.

Oficiální verze o příčině Václavovy smrti hovoří o tom, že důvodem jeho odstranění byl jeho křesťanský způsob vlády a spravedlivá přísnost "pohanské šlechtě". Mimo to se samozřejmě má za to, že české šlechtě vadil Václavův podřízený postoj vůči německému císaři, jemuž platil poměrně vysoké roční dávky ve stříbře, zlatě i dobytku. Tyto "daně" byly Boleslavem sice odbourány, ale všichni víte, jak to později bylo se svébytností malého českého státečku, no zkrátka až dodnes.

Po třech letech bylo tělo mučedníkovo přeneseno do (tehdy ještě) rotundy sv. Víta, kterou on sám založil jako třetí kostel na Pražském hradě. První kostel mu byl zasvěcen již v roce 972 na Proseku. V roce 1346, ještě před výstavbou kaple sv. Václava v pražské katedrále, dal Karel IV. upravit světcův hrob. V roce 1358 nechal zhotovit zlaté obložení Václavovy lebky a postavit mu zlatý náhrobek ozdobený drahými kameny. Začátkem 14. století byl Václavovi zasvěcen jeden z oltářů v bazilice sv.Petra ve Vatikáně a od roku 1670 je jeho svátek v celocírkevním kalendáři.

Nejstarší Václavův životopis byl sepsán ve staroslověnštině, hlaholským písmem, brzy po jeho smrti. Ke vzniku václavské legendy a kultu jeho osoby přispěl významnou měrou později císař Karel IV, když sepsal dílo Nová historie o sv. Václavu, mučedníku a českém vévodovi. Svatováclavský kult měl být zaměřen a také působil upevnění české státnosti a českého národního sebevědomí. V osobě Václava získala země svého patrona, jemuž byla svěřena česká svatováclavská koruna jako viditelný symbol zemí České koruny. Václav byl za svatého prohlášen až v 17. století. Cílem bylo prý vytvořit osobnost schopnou stmelit český lid proti rostoucímu německému vlivu.

S tragickým koncem sv. Václava, zavražděného na staroboleslavském hradišti, je těsně spjat i osud blahoslaveného Podivena. Ten byl Václavovým sluhou; po jeho zavraždění odešel na čas do říše, ale nedokázal odpustit Václavovým vrahům. Proto se za čas vrátil a navštívil dům jednoho z vůdců spiknutí proti knížeti Václavovi. Toho probodl – ale zpráva o Podivenově pomstě se donesla k tehdy již knížeti Boleslavovi. Podiven byl v lesích u Staré Boleslavi, kde se skrýval, objeven, zajat a oběšen. Vzhledem k jevům souvisejícím s jeho mrtvým tělem byl prohlášen za blahoslaveného a jeho ostatky přeneseny a uloženy na hřbitově u chrámu svatého Víta.

Později byla legenda o blahoslaveném Podivenu obohacena vyprávěním o staroboleslavském paládiu. Reliéfní obraz Madony, uchovávaný ve Staré Boleslavi v kostele Nanebevzetí Panny Marie a od roku 1609 uctívaný jako symbol ochrany české země, byl dodatečně spojen se svatováclavskou tradicí a v souvislosti s ní i s pověstí o blahoslaveném Podivenu. Tyto převážně barokní legendy uvadějí, že zázračný mariánský reliéf byl majetkem sv. Václava a po jeho smrti připadl Podivenu. Ten nosil reliéf stále u sebe a byl s ním také uložen do hrobu. Po převezení Podivenova těla do Prahy zůstal svatý obrázek na původním místě, kde ho o mnoho let později nalezl orající sedlák. Paládium bylo vyzdviženo ze země a záhy uloženo v kapličce, postavené prý přesně na místě nálezu. Podle tradice je toto místo začleněno do poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Rovněž místo Podivenovy popravy nezůstalo v zapomnění. Právě tam byla údajně situována barokní kaple bl. Podivena, postavena roku 1738. Stalo se tak v době, kdy kult svatých i paládia byl v největším rozkvětu. Podivenův vztah k paládiu zobrazuje i jeho socha na průčelí poutního chrámu.

(Podle Muzejních listů Okresního muzea Praha-východ)


Jezdíte-li vlakem po trati na Kolín přes Lysou nad Labem a Nymburk, můžete v lesích za čelákovickým mostem přes Labe, u odbočující vlečky k vodárně do Káraného, vidět zajímavou lesní kapli "U svatého Václava" (asi z roku 1696), se štukovým reliéfem zobrazujícím zavraždění knížete Václava a sochami dvou andělů, pocházející z dílny sochaře Matyáše Brauna. Autorství soch však nebylo dosud určeno. Kaple a zmíněné sousoší, položené na rozhraní katastrů Káraného a Lysé n/L., je poslední zachovalou součástí někdejší poustevny sv. Václava, ležící při staré vojenské a poštovní cestě. Poustevna náležela k jedné ze tří blízko sebe položených přírodních ermitáží, vystavěných z vůle hraběte Františka Antonína Šporka, politika, významného milovníka umění a vyznavače lovu - majitele panství v Lysé n.L.

Sv. Václav ve Staré Boleslavi Svatováclavský areál Interiér kostela sv. Václava
Kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi měl původně dvě věže. Jednu ale ubourali Švédové a na její fragment prý postavili dělo. Svatováclavský areál v je v noci pěkně nasvětlen. Vlevo je kostelík sv.Klimenta, který byl nedávno znovu vysvěcen a zpřístupněn. Interiér kostela sv. Václava. K historickým částem se jde do podzemí schodištěm uprostřed dole, tam je také Vrábská kaple u jejíchž dveří byl Václav zabit.

Bilý kostelík sv. Klimenta s rotundovou apsidou je z 11. století, je to nejstarší zachovaná stavba ve Staré Boleslavi. V jeho interiéru jsou nejstarší nástěnné malby v Čechách (z doby asi kolem r. 1175).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Interiér mariánského kostela Kaple blahoslaveného Podivena
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je prý vlastně kaple, ale zato největší v Evropě. V dobře zabezpečených a střežených prostorách věží se skrývají mnohé skvosty, mimo jiné zmiňované paládium země České. Kaple blahoslaveného Podivena v parku poblíž autobusového nádraží ve Staré Boleslavi.
Sousoší a kaplička u Káraného ... v plné rekonstrukci Hezká slečna doplňuje chybějící části umělým kamenem
Kaplička s reliéfem zavraždění sv. Václava v lesích poblíž Káraného. Kaplička i sochy byly letos důkladně restaurovány. Chybějící části byly doplněny umělým kamenem a dnes je celé dílo v plné kráse.
Vinice sv. Václava na vrchu Cecemín
Svatováclavské tradice připomínají místa všude ve středním Polabí. Tohle je vinice sv. Václava, jedna z posledních na vrchu Cecemín u Všetat.

V sobotu 28. září večer se náměstí ve Staré Boleslavi změnilo v jedno veliké mraveniště. Ve 20 hodin se tu jako každoročně konal na Václavovu počest velký ohňostroj a náměstí zaplnily stánky s všemožnými laskominami, převážně tekutého charakteru. Před osmou se vydal na cestu průvod knížete Václava v historických krojích. Shromážděné davy zaujali zejména plivači ohně, kteří dokázali svými kousky skoro nahnat hrůzu.

Slavnosti 2002 Historický průvod Zbrojnoši plivají oheň
Ohnivý muž !!! Krásný ohňostroj, ale strašná tlačenice Mariánský chrám v přísvitu ohňostroje

 

Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

JL