wz

Blahoslavený Radim se vrátil do Hnězdna

Blahoslavený Radim vedl národní pouť do Hnězdna

Dvanáctého dubna se v arcibiskupské kapli na Hradčanském náměstí odehrál historický návrat blahoslaveného Radima do Polska. Rodný bratr svatého Vojtěcha byl prvním arcibiskupem hnězdenským a je mu dnes zasvěcena boční kaple v hnězdenské katedrále Nanebevzetí Panny Marie. Na žádost tamního arcibiskupa Henrika J. Muszynského darovala pražská arcidiecéze reprezentovaná svým arcibiskupem, kardinálem Miloslavem Vlkem, pro kapli ostatek blahoslaveného Radima. Ostatek si přijel osobně převzít farář katedrály P. Jan Kasprowicz.

Po mši sv. a po požehnání před poutí v sobotu 28. dubna v 17:00 v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava budou blahoslaveného Radima na národní pouti následovat čeští poutníci, kteří se zúčastní v Hnězdně oslav 1010. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha, patrona pražské arcidiecéze a také patrona Polska. Zároveň si připomenou 1000. let od úmrtí bl. Radima.

(Ze stránek kardinála Miloslava Vlka)

Kdo byl Radim?

Řeholník a arcibiskup Radim se narodil někdy mezi lety 960 - 970 na slavníkovském hradě Libici (dnešní Libice nad Cidlinou) a zemřel pravděpodobně roku 1006 v Hnězdně v Polsku.

Byl synem Slavníka a mladším, nevlastním bratrem svatého Vojtěcha. Jeho matkou totiž nebyla Střezislava, první manželka knížete Slavníka, ale jiná žena, jejíž jméno se nedochovalo.

Když se Vojtěch stal pražským biskupem, vzal mladého Radima k sobě a staral se o jeho vzdělání. Odešel s ním do Říma s úmyslem putovat dále do Svaté země. Byla to ona cesta, kdy Voltěch, bezradný nad neuspokojivou úrovní křesťanství v Čechách, jel žádat o radu tehdejšího papeže Jana XV. V Římě oba navštívili císařovnu - vdovu Theofano - a ta jim prý dala tolik stříbra, kolik Radim unesl. Vojtěch ale chtěl do Svaté země putovat jako prostý poutník. Proto dary rozdal chudým. Cestou se zastavil v benediktinském klášteře  kde jim další cestu rozmluvili. Říká se však, že v záměru podržet u sebe Vojtěcha bylo prospěchářství - Vojtěch jako biskup měl totiž právo světit jimi zakládané kostely. Taková uvolněná morálka však asketicky založenému Vojtěchovi nevyhovovala; proto se obrátil o radu k opatovi sv. Nilovi Rossanskému, přívrženci clunyjské reformy. Ten mu poradil, aby vstoupil do kláštera P. Marie, sv. Bonifáce a sv.Alexia na římském Aventinu. Zde byly sice drsné a tvrdé podmínky, ale právě takový život odpovídal Vojtěchovým ideálům. Oba bratři tedy vstoupili do tohoto kláštera a Radim tam přijal řeholní jméno Gaudencius.

Po čase se bratři vrátili do Prahy, kde Vojtěch založil v roce 993 Břevnovský klášter, kde usadil 12 mnichů, kteří ho doprovázeli z Aventina. O rok později bratři po Vojtěchově dalším zklamání nad poměry v Čechách putovali opět do Říma. Poté Radim Vojtěcha provázel na jeho dalších apoštolských cestách. Zúčastnil se i jeho mise do Pruska, kde se stal 23. dubna roku 997 svědkem Vojtěchovy mučednické smrti. Radim sám byl Prusy zajat.

Po svém propuštění odešel k Boleslavovi Chrabrému a postaral se, aby bylo Vojtěchovo tělo uloženo nejprve v Třemešné a pak v Hnězdně. V roce 999 byl Radim v Římě vysvěcen na biskupa. Císař Ota III. i nový papež Silvestr II. byli horlivými ctiteli nového mučedníka sv. Vojtěcha a když v roce 999 přišel Radim znovu do Říma, byl papežem vysvěcen na "arcibiskupa sv. Vojtěcha" ve Hnězdně. Radim se tak stal prvním arcibiskupem nového arcibiskupství zřízeného Otou III. nad hrobem sv. Vojtěcha v Hnězdně.

Svatý Radim zemřel asi v roce 1006 (podle jiných zdrojů to mohlo být až roku 1020). V roce 1039 uspořádal kníže Břetislav výpravu do Polska, která spíše násilím (polští kronikáři uvádějí, že prý Čechové vtrhli do Polska a dobyli Hnězdna) převezla ostatky Vojtěcha i Radima do Čech, kde byly uloženy v kryptě sv. Kosmy a Damiána v chrámu svatého Víta.

V Polsku je Radim uctíván jako blahoslavený, v Čechách jako svatý.

Radim je jméno slovanského původu a znamená "kdo má rád mír (svět)". Jeho světské jmeniny připadají na pětadvacátého srpna, církev slaví jeho svátek dvanáctého října.

Prameny


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

JL