wz

Poselství míru

(evangelium Essenských)
 

Převzato z WM magazínu č. 83-84/2008
 

A stalo se, že mnoho nemocných a chromých přišlo za Ježíšem a ptali se ho: „Když všechno znáš a víš, řekni nám, proč musíme tak hrozně trpět? Proč nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistře, uzdrav nás, abychom byli silní a nemuseli setrvávat v naší bídě. Víme, že máš tu moc, uzdravovat ze všech druhů nemocí, osvoboď nás od Satana a všech jeho velkých utrpení. Mistře, slituj se nad námi!

A Ježíš odpověděl: „Šťastní jste, že hladovíte po Pravdě, neboť vás chci nasytit chlebem moudrosti. Šťastní jste, že klepete, neboť vám chci otevřít dveře života. Šťastní jste vy, kteří chcete setřást moc Satana, neboť vás chci vést do říše andělů naší Matky, kam moc Satana nesahá.“

A oni se ptali s podivením: „Kdo je naše Matka, a co jsou její andělé? A kde je jejich říše?“

„Vaše Matka je ve vás a vy jste v ní. Ona vás zrodila, ona vám také dává život. Ona to byla, která vám dala vše, a k ní se jednoho dne vrátíte. Šťastní jste, jestliže poznáte ji a její říši, jestliže přijmete anděly své Matky a jejich zákony. Neboť vpravdě, pravím vám, ten kdo tak činí, nikdy nebude nemocen, neboť moc Matky stojí nade vším. Potře Satana i jeho říši a opanuje naše těla a všechny živé věci.
Krev, která v nás proudí, pochází z krve naší Matky země. Její krev prší z oblaků, tryská vřídly země, pramení v horách, protéká řekami v údolích, spí v jezerech, mocně zuří v bouřlivých mořích.

Vzduch, který dýcháme, pochází z dechu naší Matky země. Její dech je azurový v nebeských výšinách, kvílí na vrcholcích hor, šeptá v listoví lesů, vlní se v obilných polích, podřimuje v hlubokých údolích, horce sálá v pouštích.

Pevnost našich kostí pochází z kostí naší Matky země, skal a kamenů. Obnažené se zvedají k nebi na vrcholcích hor, jsou jako obři spící na jejích svazích, v pustinách jsou zasazeny jako modly a skryty jsou v hlubinách země.
Jemnost našeho masa pochází z masa naší Matky země, ze žlutých a červených plodů ovocných stromů a obilných brázd.

Naše vnitřnosti pocházejí z nitra naší Matky země, a stejně jako jsou neviditelné hlubiny země, jsou i ony skryty naším očím.

Světlo našich očí, sluch našich uší, obojí pochází z barev a zvuků naší Matky země, které nás obklopují jako voda rybu, jako chvějivý vzduch ptáka.

Vpravdě, pravím vám, člověk je synem Matky země a od ní obdržel své tělo, tak jako tělo novorozeného dítěte bylo zrozeno z lůna matky. Proto pravím vám, buďte zajedno s Matkou zemí. Ona je ve vás a vy jste v ní. Z ní jste byli zrozeni, s ní žijete a do ní se zase vrátíte. Dodržujte proto její zákony, neboť nikdo nemůže žít dlouho či být šťastný, jen ten, který svou Matku zemi ctí a dbá jejích zákonů. Neboť váš dech je její dech, vaše krev její krev, vaše kosti její kosti, vaše maso její maso, vaše oči a uši její oči a uši.

Pravím vám, nebudete-li dodržovat jenom jediný z jejích zákonů, budete-li jen jediné části svého těla škodit, budete ztraceni v bolestiplné nemoci a utrpení. Nebudete-li žít podle zákonů své Matky, nemůžete nijak uniknout smrti. Ale při tom, kdo bude podle zákonů své Matky žít, ona také setrvá. Uzdraví jeho bolesti a on nikdy neonemocní. Dá mu dlouhý život a uchrání jej od všeho trápení, před ohněm, před vodou i uštknutím jedovatým hadem. Neboť vaše Matka vás nejen zrodila, ale uchovává také váš život. Šťastný je ten, kdo svou Matku miluje a klidně spočívá na jejích prsou. Neboť vaše Matka vás miluje, i když se od ní odvracíte. A oč víc vás bude milovat, jestliže se k ní opět navrátíte?

Vpravdě, pravím vám, její láska je veliká, větší než nejvyšší hory, hlubší než nejhlubší moře. A ty, kteří svou Matku milují, nikdy neopustí. Tak jako slepice chrání svá kuřata, lvice své mladé, matka novorozeně, tak Matka země chrání syna člověka před vším nebezpečím a zlem.

Neboť vskutku, na syna člověka číhá bezpočet nebezpečí a zlého. Kníže pekel, zřídlo všeho zla, číhá v těle všech lidí. Je smrtí, je pánem všech běd, a zatímco se obléká do pěkných šatů, lidi jen pokouší a utiskuje. Slibuje bohatství a moc a zářivé paláce a šaty ze stříbra a zlata a množství služebníků. Slibuje slávu a nádheru, rozkoše a požitky, přemíru jídla a pití, hýřivý smyslný život a zahálčivé dny. A láká každého tím, po čem mu srdce nejvíc prahne. A v onom dni, kdy se synové člověka stanou otroky marnivostí a ohavností, zmocní se za to všeho, čím je Matka země bohatě obdařila. Ubere si z jejich dechu, krve, kostí, masa, vnitřností i jejich očí a uší. A dech člověka se stává krátkým a sípavým, plným trýzně a zápachu, jako dech nečistých dobytčat. Jeho krev houstne a páchne jako voda močálu, hrudkovatí a je černá jako noc smrti. Jeho kosti tvrdnou a sukovatí, vysychají drtí se jako kámen, který dopadne na skálu. Jeho maso tuční a vodnatí, rudne a hnije vyrážkami a hroznými nádory. A jeho střeva se plní odpornými nečistotami, kalnými proudy úpadku, v nichž řádí hrozní cizopasníci. Jeho oči se zakalují, až je zastře černá noc, a uši ohluchnou, jako ticho hrobu. A nakonec zbloudilý syn člověka ztrácí život. Neboť nedodržel zákony své Matky a vršil hřích na hříchy. Proto jsou mu odebrány všechny dary přírody: dech, krev, kosti, maso, vnitřnosti, oči a uši a po tom všem život, jímž Matka země korunovala jeho tělo.

Ale pokud bloudící syn člověka zalituje svých hříchů a chce je odčinit, jako by se nikdy nestaly, a chce se opět navrátit k Matce zemi, dodržuje její zákony a osvobodí se z drápů Satanových odoláním jeho pokušením, pak Matka země přijme bloudícího syna s láskou a pošle své anděly, aby mu sloužili. Vskutku, pravím vám, když syn člověka odolá Satanovi, který v něm přebývá, a nevykonává jeho vůli, v tutéž hodinu spatří anděly Matky země, kteří mu všemi silami pomohou, aby se z moci ďáblů vymanil.

Neboť nikdo nemůže sloužit obojímu. Buď slouží Satanu a jeho ďáblům, anebo životu. Vpravdě, pravím vám, šťastni jsou ti, kteří dodržují zákony života a neputují stezkou smrti. Neboť v nich rostou životní síly a oni uniknou utrpení smrti.“

A všichni kolem naslouchali jeho slovům s podivením, neboť v nich byla síla a učil zcela jinak, než kněží a vykladači písma.

A ačkoli slunce právě zapadalo, neubíral se nikdo domů. Seděli kolem Ježíše a ptali se: „Mistře, jaké to jsou zákony života? Zůstaň ještě chvíli s námi a pouč nás. Chceme naslouchat tvému učení, abychom se uzdravili a žili správně.“

A Ježíš se posadil mezi ně a řekl: „Vpravdě, pravím vám, nikdo nemůže být šťastný, než ten, kdo dodržuje zákon.“

A oni odpovídali: „My dodržujeme všechny zákony zákonodárce Mojžíše, přesně jak stojí ve svatých písmech.“

A Ježíš odpověděl: „Nehledejte zákon v písmech, neboť zákon je život, zatímco písma mrtvá. Říkám vám popravdě, Mojžíš neobdržel zákon od Boha napsaný, ale prostřednictvím živého Slova. Zákon je živé Slovo živého Boha prostřednictvím živých proroků pro živé lidi. Ve všem živém je zákon. Najdete ho v trávě, ve stromě, řece, hoře, nebeských ptácích i mořských rybách. Ale hledejte ho hlavně v sobě. Neboť vpravdě pravím vám, všechno živé je Bohu blíže, než písmo, které je bez života. Tak učinil Bůh život a všechno živé, aby skrze věčné Slovo učili člověka zákonům pravého Boha. Bůh nevepsal zákony do stránek knih, ale do srdcí a vašeho ducha. Jsou ve vašem mase, vašich vnitřnostech, ve vašich očích a uších a v každé malé části vašeho těla. Jsou přítomné ve vzduchu, ve vodě, v zemi, v rostlinách, v slunečních paprscích, v hlubinách a výšinách. Mluví všechny k vám, abyste porozuměli řeči živého Boha. Vy však zavíráte oči, abyste neviděli, zacpáváte si uši, abyste neslyšeli. Vpravdě, pravím vám, že písma jsou dílem člověka, ale život a všechny jeho projevy jsou dílem božím. Proč nenasloucháte slovům, která jsou zapsána v jeho dílech? Proč místo toho studujete mrtvá písma, pocházející od člověka?“

„Jak můžeme číst Boží zákony jinak, než v písmech? Kde jsou zapsány? Předčítej nám z toho, kde je vidíš, neboť my neznáme nic jiného, než písma zděděná po předcích. Pouč nás o zákonech, o kterých mluvíš, abychom jich byli poslušni a mohli se uzdravit.

A Ježíš řekl: „Nerozumíte již slovům života, protože žijete ve stínu smrti. Temnota vám zkalila zrak a uši ucpala hluchota. Neboť, jak říkám, nepomůže dumat nad mrtvými písmy, jestliže to, co bylo napsáno, popíráte svými činy. Vpravdě, pravím vám, ve vašich činech není Bůh a jeho zákony. Ty nejsou v rozmařilosti, ani v opilství, ani nedbalém životě či žádostivostech; ani v touze po bohatství či nenávisti k nepřátelům. Neboť všechny tyto věci jsou pravému Bohu a jeho andělům nesmírně vzdálené. To vše pochází z říše tmy a pána všeho zla. A všechno to nesete sami v sobě. K vám nemůže proniknout boží Slovo a moc, protože vaše tělo a duch je zabydlen všemožným zlem a nečistotami. Chcete-li aby k vám proniklo živé boží Slovo a jeho moc, nešpiňte své tělo a ducha; neboť tělo je chrámem Ducha a Duch je chrám boží. Proto očistěte chrám, aby v něm mohl prodlévat jeho Pán a zaujmout místo, které je ho hodno. A před všemi pokušeními těla a ducha přicházejícími od Satana utečte pod ochranu nebes.

Obnovte se a postěte. Neboť vám pravím, že Satan a jeho soužení mohou být přemoženi jen postem a modlitbou. Zůstaňte sami, postěte se a neukazujte své postění nikomu z lidí. Živý Bůh to uvidí a jeho odměna bude velká. A přijdou andělé vaší Matky země a budou vám sloužit. Vpravdě, pravím vám, když se nebudete postit, ne osvobodíte se z nadvlády Satanovy, ani od všech nemocí, které zapříčiňuje. Postěte se a modlete vroucně a hledejte sílu živého Boha pro své uzdravení. Při postění se vyhýbejte lidem a vyhledejte Matku zemi, neboť kdo hledá, najde.


Vyhledejte čerstvý vzduch v lesích a polích a tam, v jejich středu, najdete anděla vzduchu. Svlékněte šaty i boty a dovolte andělu vzduchu obejmout vaše tělo. Potom dýchejte dlouho a zhluboka, aby do vás anděl vzduchu mohl proniknout. Vpravdě, pravím vám, anděl vzduchu z vašeho těla vyžene všechny nečistoty, které je špiní zvenčí i zevnitř. A všechno nečisté z vás odejde, jako když se kouř z ohně vine vzhůru a ztrácí ve vzduchu. Neboť vám pravím, svatý je anděl vzduchu, který všechno nečisté očišťuje a všemu páchnoucímu navrací sladkou vůni. Žádný člověk, kterého anděl vzduchu nepropustí, nemůže předstoupit před tvář boží. Vskutku, všechno musí být obrozeno skrze vzduch a Pravdu, neboť tělo dýchá vzduch Matky země a duch dýchá Pravdu nebeského Otce. Po andělu vzduchu vyhledejte anděla vody. Vysvlečte si boty a šaty a dovolte mu, aby vás celé objal. Vrhněte se do jeho náruče a s každým nádechem vodou pohybujte. Říkám vám, že anděl vody odplaví páchnoucí nečistoty z vašeho těla, které se pak jako bláto z šatů rozpustí v říčním proudu. Neboť svatý je anděl vody, který vše nečisté očišťuje a vrací páchnoucímu sladkou vůni. Žádný člověk, kterého anděl vody nepropustí, nemůže předstoupit před tvář Boží. Vskutku, vše musí být znovuzrozeno z vody a Pravdy, neboť vaše tělo se koupe v proudu věčného života. Svou krev dostáváte od Matky země a Pravdu od nebeského Otce.

Nemyslete, že postačí, když vás anděl vody obejme jen zvnějšku. Vpravdě vám říkám, že vnitřní nečistota je mnohem větší než vnější. A kdo se jen povrchně očišťuje, ale uvnitř zůstává nečistý, se podobá hrobce, které jsou zvenčí pohledně omítnuté, ale uvnitř skrývají děsivé nečistoty. Říkám vám proto, nechte anděla vody, aby vás pokřtil i vnitřně, abyste byli osvobozeni od minulých hříchů a uvnitř právě tak čistí, jako pramen řeky v sluneční záři. Vyhledejte proto velkou štíhlou tykev se šlahounem v délce člověka, vyjměte dřeň a naplňte říční vodou prohřátou sluncem. Zavěste tykev na větev stromu a poklekněte na zem před andělem vody a zaveďte konec šlahounu do konečníku, aby voda mohla protékat vašimi vnitřnostmi. Vkleče odpočívejte na zemi před andělem a modlete se k živému Bohu, aby odpustil vaše staré hříchy a modlete se k andělu vody, aby osvobodil vaše tělo od vší nečistoty a nemoci. Nechte pak vodu z těla vytéci, a s ní odplavit všechny nečisté a páchnoucí látky Satana z vašeho nitra.

A pak na vlastní oči uvidíte a vlastním nosem ucítíte všechny ohavnosti a nečistoty, které špinily chrám vašeho těla a dokonce i všechny hříchy, které v těle bydlely a mučily vás všemožnými nemocemi. Vpravdě pravím vám, křest vodou vás osvobodí od toho všeho. Obnovujte křest vodou v každý postní den, až do dne kdy uvidíte, že voda z vás vytékající je čistá jako ten říční pramen. Odeberte se pak k tekoucí vodě a tam v objetí vodního anděla vzdejte díky živému Bohu, že vás osvobodil od vašich hříchů. A svatý křest skrze anděla vody vás vzkřísí k novému životu. Neboť pak vaše oči uvidí a uši uslyší. Proto po křtu více nehřešte, aby andělé vzduch a vody ve vás stále bydleli a provždy vám mohli sloužit.

A jestliže potom ještě přetrvá něco z vašich minulých hříchů a nečistot, vyhledejte anděla slunečního světla. Svlékněte si boty a šaty a nechte jej obejmout celé vaše tělo. Pak dýchejte dlouho a zhluboka, aby vás mohl anděl slunečního světla zcela proniknout. A anděl slunečního světla vyžene všechny páchnoucí nečistoty, které vás zevnitř i zvnějšku špiní. A všechny páchnoucí a nečisté věci z vás vyprchají, tak jako mizí temnota noci před jasem vycházejícího slunce. Neboť vpravdě vám pravím, svatý je anděl slunečního světla, který čistí všechny nečistoty a přeměňuje zápach na sladkou vůni. Nikdo nemůže předstoupit před tvář Boží, kdo nebyl propuštěn andělem slunečního světla. Vskutku, všichni musí být obnoveni sluncem a Pravdou, neboť vaše tělo se ohřívá ve slunečním světle Matky země a váš duch se ohřívá ve slunečním světle Pravdy nebeského Otce.

Andělé vzduchu, vody a slunečního světla jsou bratři. Byli dáni člověku, aby mu sloužili a on mohl chodit od jednoho k druhému. Právě tak svaté je jejich objetí. Jsou nerozlučnými dětmi Matky země, a proto nerozdělujte, co země a nebe sjednotily. Dovolte třem andělským bratrům zahalit vás každý den a zůstaňte s nimi po celý půst. Neboť, jak vám říkám, moc ďáblů, všechny hříchy a nečistoty spěšně opustí tělo, které objímají tito tři andělé. Jako zloději prchající z domu, když se jeho pán navrací: jeden dveřmi, druhý oknem a třetí přes střechu, podle toho kde se zdržoval a jak umí, právě tak uprchnou všichni ďáblové zla, minulých hříchů i nečistot a nemocí, kteří chrám vašeho těla zamořovali. Jestliže andělé Matky země vstoupí do vašeho těla s písní, jíž je přebírají do vlastnictví jako vládce chrámu, pak všechny ošklivé pachy spěšně odejdou dechem a kůží, nečistá voda ústy a kůží, konečníky a intimními místy. A všechno to uvidíte vlastníma očima, ucítíte nosem a můžete ohmatat vlastníma rukama. A když všechny nečistoty a hříchy vaše tělo opustí, bude jeho krev tak čistá jako krev Matky země, jako řeka zurčící v slunečním jasu. Váš dech bude čistý jako dech vonících květin, maso čisté jako dužina plodů zrajících v korunách stromů, světlo vašich očí jasné a čisté jako zář slunce na modrém nebi. A pak vám budou sloužit andělé Matky země. Váš dech, krev a celé tělo budou zajedno s dechem, krví a tělem Matky země, a váš duch zajedno s duchem vašeho nebeského Otce, skrze Matku zemi. Protože žádné novorozené dítě nemůže rozumět učení svého otce, dokud je matka neodkojí, nekoupe, neuspává a nevychová. Dokud je dítě malé, je jeho místo u matky a musí ji poslouchat. Když vyroste, vezme je otec po svém boku k práci do pole a dítě se vrací k matce jen v čas oběda a večeře. A nyní je učí otec, aby se vycvičilo v jeho činnostech. A teprve když otec vidí, že syn jeho učení chápe a práci dobře vykonává, svěří mu všechen svůj majetek, aby milovaný syn pokračoval v jeho práci. Vpravdě, pravím vám, šťastný je syn přijímající rady své matky, a který podle nich jedná. Stokrát šťastnější je syn, který přijímá rady svého otce a podle nich se zachovává, neboť bylo řečeno: „Cti otce svého a matku svou, abys byl dlouho živ.“

Ale já vám říkám, synové člověka: ctěte nade vše Matku zemi a dodržujte její zákony, aby vaše dny na zemi byly dlouhé, a ctěte nebeského Otce, abyste získali věčný život na nebesích. Neboť stokrát větší je Otec na nebesích než všichni pozemští otcové a stokrát větší je Matka země než všechny tělesné matky. A syn člověka je od nebeského Otce a Matky země více milován, než mohou být kdy děti milovány pozemskými otci a matkami. Slova a zákony vašeho nebeského Otce a Matky země jsou moudřejší než slova a vůle všech pozemských otců a matek a cennější než dědictví pozemských otců a matek.

Vašimi pravými bratry jsou ti, kteří žijí podle vůle nebeského Otce a Matky země, ne vaši rodní bratři. Vpravdě, pravím vám, že vaši praví bratři ve vůli nebeského Otce a Matky země vás budou milovat tisíckrát víc, než vaši vlastní bratři. Neboť od časů Kaina a Ábela, kdy rodní bratři urazili boží vůli, už neexistuje žádné pravé pokrevní bratrství. A bratři si navzájem ubližují stejně, jako cizí. Proto vám říkám, milujte své pravé bratry v Boží vůli tisíckrát více než své bratry rodné. Neboť váš nebeský Otec je LÁSKA, neboť vaše Matka země je LÁSKA, neboť Syn člověka je LÁSKA.

Skrze lásku jsou Otec nebeský, Matka země a Syn člověka JEDNO. Neboť duch člověka byl stvořen z Ducha nebeského Otce a jeho tělo z těla Matky země. Buďte proto tak dokonalí jak je dokonalý Duch nebeského Otce a tělo Matky země. Milujte svou Matku zemi tak, jako svá těla. Milujte své skutečné bratry tak, jak je miluje nebeský Otec a Matka země. A pak vám dá nebeský Otec své posvátné tělo. Pak se budou synové člověka milovat jako praví bratři láskou, kterou dostali od nebeského Otce a Matky země a budou se utěšovat vzájemně. A pak zmizí ze země všechno zlo a smutek a místo nich nastoupí láska a radost. Pak bude země jako nebe a nastane Království Boží. A pak bude Syn člověka v celé své nádheře, aby zdědil Boží říši. A synové člověka si rozdělí božské dědictví, Království Boží. Neboť synové člověka žijí v Otci nebeském a Matce zemi a nebeský Otec a Matka země žijí v nich. A s Boží říší přijde konec věků; neboť láska nebeského Otce se v říši Boží dává neustále všemu živému. Neboť láska je věčná. Láska je silnější než smrt. Kdybych mluvil jazyky lidí i andělů, ale byl bez lásky, zněl bych jako plech nebo rozladěná citera; i kdybych uměl předpovídat budoucnost a znal všechna tajemství i všechnu moudrost, a měl víru tak silnou jako bouře a dokázal přesazovat hory, ale neměl bych lásku, nebudu ničím. A kdybych se vzdal všech statků abych nasytil chudé a všechen lesk, který jsem obdržel od svého Otce, ale neměl lásku, nebude mi to nic platné. Láska je trpělivá, láska je dobrotivá, láska nezná závist, neplodí nic zlého, nezná pýchu; není hrubá ani sobecká, vůči zlobě zůstává mírnou, nepředstavuje si neštěstí, neupadá do nespravedlnosti, ale naopak, těší se ze spravedlnosti. Láska brání vše, láska doufá ve vše, láska unese vše; nikdy se nevyčerpá.

Slova sama ale zaniknou a vědění se ztratí. Neboť máme jen částečnou pravdu a částečnou nepravdu, ale když přijde dokonalost, všechno nedokonalé se rozplyne. V dětském věku člověk mluví jako dítě, chápe jako dítě, myslí jako dítě; dospělý sice odkládá dětské věci; ale přesto se přece ještě díváme přes kalná skla a matoucí slova. Dosud máme jen částečné vědomosti, ale až staneme před tváří boží, nebudeme již mít částečná vědění, ale taková, která nás On učí. Nyní nám zůstávají tři: víra a naděje a láska. Nyní k vám mluvím živou řečí živého Boha, skrze Ducha svatého našeho nebeského Otce. Není mezi vámi ještě ani jediný, který by mohl porozumět všemu, co říkám. Ten, který vykládá písma, k vám skrze své nemocné a smrtelné tělo mluví mrtvou řečí mrtvých lidí. Jemu proto lidé mohou rozumět, neboť všichni lidé jsou nemocní a všichni náležejí smrti. Nikdo nevidí světla Života. Slepí vedou slepé po temných stezkách hříchů, nemocí a utrpení. A na konci všichni spadnou do hrobu.

Byl jsem vyslán Otcem, abych před vámi rozžal světlo Života. Světlo se rozžíhá samo a osvětluje temnotu, ale temnota světlo nezná, zná jen sama sebe. Mám vám ještě mnoho co říci, ale zatím byste to ještě neunesli. Neboť vaše oči jsou uvyklé tmě a plné světlo nebeského Otce by vás oslepilo. Proto ještě nemůžete rozumět, co vám říkám o nebeském Otci, který mě k vám poslal. Následujte proto nejprve zákony Matky země, o nichž jsem mluvil. Až vám její andělé očistí a obnoví tělo a posílí vaše oči, unesete i světlo našeho nebeského Otce. Až se dokážete upřeně dívat do světla poledního slunce, budete moci snést i oslňující světlo svého nebeského Otce, tisíckrát jasnější než zář tisíce sluncí. Jak byste se mohli podívat do oslňujícího světla svého nebeského Otce, když nesnesete ani jas svítícího slunce? Věřte, že slunce je vedle slunce Pravdy nebeského Otce jako plamen svíčky. Proto zatím nemáte nic, než víru, naději a lásku. Vpravdě, pravím vám, že odměna vás nemine. Věříte-li mým slovům, věříte i v toho, který mne poslal, který je Pánem všeho a jemuž je všechno možné. Když uvěříte v anděly Matky země a budete dodržovat její zákony, podpoří vaši víru a nikdy nepoznáte nemoc. Mějte také naději v lásku našeho nebeského Otce, neboť kdo mu důvěřuje, nebude nikdy oklamán a neuvidí smrt. Milujte se navzájem, neboť Bůh je láska, a pak jeho andělé poznají, že putujete jeho cestami, připojí se k vám a budou vám sloužit. A Satan se všemi svými hříchy, nemocemi a zlořádem se z vašeho těla odstěhuje. Jděte, vyhýbejte se svým hříchům, čiňte pokání; pokřtěte se, abyste se znovu zrodili a už více nehřešili.“

Pak se Ježíš zvedl. Ale všichni ostatní zůstali sedět, neboť každý cítil sílu jeho slov. A pak se mezi rozestouplými mraky objevil měsíc v úplňku a zahalil Ježíše světlem. A jiskry mu sršely z vlasů a stál mezi nimi v měsíčním svitu jakoby se vznášel ve vzduchu. A nikdo se ani nepohnul, nebyl slyšet nejmenší zvuk. A nikdo nevěděl, kolik času uplynulo, neboť čas se zastavil. Pak Ježíš nad nimi vztáhl ruce a řekl: „Mír s vámi“, a odešel jako vánek, který prochvívá koruny stromů.

Shromáždění po nějakou dobu tiše sedělo, a pak se probouzeli z mlčení, jeden po druhém, jako po dlouhém snu. Nikdo ale neodcházel, neboť slova toho, který je opustil jim ještě stále zněla v uších. Seděli jakoby naslouchali podivuhodné hudbě. Konečně, když už to bylo poněkud tísnivé, jeden řekl: „Jak je dobré být tady“. A druhý: „Kéž by tato noc trvala navždy!“ A jiný: „Kdyby tak s námi zůstal stále.“ „Je pravdou, že je vyslancem božím, protože vložil naději do našich srdcí.“ A nikdo nechtěl domů s odůvodněním: „Nepůjdu domů, protože tam je všechno temné a neradostné. Proč bychom měli chodit někam, kde nás nikdo nemá rád?“

A tak to pokračovalo dále, neboť téměř všichni to byli chudí, chromí, slepí, zanedbaní, žebráci, bezdomovci, ve své bídě opovrhovaní a jen ze soucitu trpění v domech, v nichž na pár dnů nalezli útulek. Dokonce i zajištění, kteří měli domov a rodinu, říkali: „My tu s vámi zůstaneme.“ Neboť každý cítil, že slova toho, který odešel, spojila to malé shromáždění neviditelnými pouty. A všichni se cítili jako znovuzrození. Přestože se měsíc zase skryl za mraky, viděli před sebou prozářený svět. A v jejich srdcích rozkvetl podivuhodný květ podivuhodné krásy, květ radosti.

Když se pak nad horizontem objevily zářivé paprsky slunce, cítili všichni, že je to slunce přicházející říše Boží. S radostným vzezřením povstali, aby pozdravili Boží anděly. A mnozí nečistí a nemocní následovali Ježíšova slova a vyhledali břehy zurčícího proudu. Svlékli boty i šaty, postili se a vystavili svá těla andělům vzduchu, vody a slunečního světla.

A andělé Matky země je objali a zmocnili se jejich těl zvenku i zevnitř. A všichni viděli jak od nich rychle odcházejí veškeré neduhy, hříchy a nečistoty. A dech některých byl tak páchnoucí jako to, co jim vycházelo z vnitřností, a někteří zvraceli a páchnoucí výkaly vycházely z jejich útrob. Všechny nečistoty vytékaly; ústy, některým z nosu, jiným z očí a uší. A mnohým vycházel ze všech pórů těla protivný a odporný pot. A některým na mnohých místech vyrážely velké hnisavé boule, ze kterých vycházely nečistoty s hrozným zápachem a moč jim zhoustla jako včelí med; u jiných byla téměř červená nebo černá a téměř tak tvrdá jako říční písek. A z mnohých vycházely větry páchnoucí jako dech ďábla. A zápach byl tak veliký, že to nikdo nemohl snést.

A když se počišťovali tykví, vstoupil anděl vody do jejich těl a všechny odpornosti a nečistoty jejich minulých hříchů se vyplavovaly a jako valící se horská řeka vytékalo z jejich těl množství tvrdých a měkkých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla znečištěná a zápach tak veliký, že tam nikdo nemohl zůstat a ďáblové opustili jejich útroby v podobě nesčetných červů, kteří se hemžili v jejich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, že je anděl vody vyhnal z vnitřností lidských synů. Ale pak se na ně snesla moc anděla slunečního svitu a pošli za zoufalého kroucení, rozšlapáni andělem slunečního světla.

Všichni kolem se třásli hrůzou, když se dívali na všechny Satanovy odpornosti, před nimiž je andělé zachraňovali. A děkovali Bohu, který poslal své anděly k jejich osvobození. A byli někteří, které mučily velké bolesti, které nechtěly povolit; a protože nevěděli, co dělat, rozhodli se poslat pro Ježíše, neboť si velmi přáli, aby byl s nimi. A když jej dva šli hledat viděli jak Ježíš sám přichází podél břehu. A jejich srdce naplnila naděje a radost, když uslyšeli jeho pozdrav: „Mír s vámi.“ A bylo mnoho otázek, které mu chtěli položit, ale k svému podivení nemohli se ptát, neboť je nic nenapadalo. Potom jim Ježíš řekl: „Přicházím protože mě potřebujete.“ A jeden zvolal: „Mistře, my tě opravdu potřebujeme, pojď, osvoboď nás od bolestí!“

A Ježíš k nim mluvil v podobenství: „Jste jako ztracený syn, který dlouhá léta jedl, pil a trávil své dny v nedbalosti a rozmařilosti s přáteli. A každý týden dělal bez vědomí otce nové dluhy a všechno v několika dnech promarnil. A věřitelé mu vždy znovu půjčili, protože jeho velmi bohatý otec trpělivě platil dluhy za syna. Marně jej napomínal dobrými slovy; nechtěl slyšet napomenutí, ani otcovy úpěnlivé prosby, aby se vzdal nekonečných prostopášností a vrátil se dohlédnout na práci služebníků na polích. Syn otci vždy všechno slíbil, jen když zaplatí jeho staré dluhy, ale už druhý den bylo všechno při starém. A syn ve svém hýřivém životě pokračoval více než sedm let. Až otec nakonec ztratil trpělivost a dluhy svého syna věřitelům neplatil. „Když pokaždé zaplatím,“ řekl, „nebude synovým hříchům nikdy konec.“ A tak vzali oklamaní věřitelé v hněvu syna do otroctví, aby každodenní prací splatil, co mu půjčili. A přestalo jídlo a pití a denní prostopášnosti. Od rána do noci vlastním potem svlažoval pole a všechny údy jej bolely od nezvyklé práce. Žil ze suchého chleba a neměl nic než slzy, kterými ho mohl zvlhčit. Po třech dnech už tolik trpěl vedrem a únavou, že řekl svému pánovi: „Nemohu pracovat, neboť mě bolí všechny údy. Jak dlouho mě chcete takto trápit?“ „Až do dne, kdy prací svých rukou splatíš své dluhy. Až uplyne sedm let, budeš volný!“ Zoufalý syn však s pláčem odpověděl: „Ale já nemohu unést ani sedm dní! Měj se mnou soucit, neboť mě všechny mé údy pálí a bolí.“ Ale lichvář na něj jen zlomyslně křičel: „Hleď konat svou práci; když jsi mohl sedm dlouhých let trávit dny a noci v prostopášnostech, musíš teď až do posledního haléře splatit všechny své dluhy.“ A tak se zoufalý syn s trýznivými bolestmi vrátil zpět na pole, aby pokračoval v práci. Únavou a bolestí sotva stál na nohou, když přišel sedmý den sváteční, kdy se na poli nepracuje. Tu sebral své poslední síly a klopýtal k otcovu domu. Vrhl se mu k nohám a řekl: „Otče, uvěř mi naposledy a odpusť mi urážky, jichž jsem se vůči tobě dopustil. Přísahám, že už nikdy nebudu žít rozmařile a budu ve všem poslušný syn. Osvoboď mě z rukou utlačovatelů. Otče, podívej se na mne a na mé nemocné tělo a nezatvrzuj své srdce.“

Tu otci vstoupily slzy do očí, objal syna a řekl: „Oslavme to, neboť dnes mi byla poskytnuta veliká radost. Vždyť jsem nalezl milovaného syna, který se ztratil.“ A oblékl jej do nejvybranějších šatů a oslavovali celý den. Druhý den ráno dal synovi stříbro, aby vyplatil dluhy u věřitelů. Když se vrátil, řekl: „Můj synu, vidíš, jak je snadné sedm let dělat dluhy hýřením, ale splatit je sedmi lety tvrdé práce je těžké.“ „Otče, je skutečně kruté platit byť jen sedmi dny.“ A otec jej napomínal a řekl: „Tentokrát ti bylo dovoleno splatit své dluhy v sedmi dnech, místo za sedm let, zbytek ti byl odpuštěn. Ale měj se na pozoru, abys v budoucnosti nenadělal nové. Neboť ti říkám, nikdo kromě tvého otce ti nepromine dluhy, neboť jsi jeho syn. U každého jiného bys musel těžce pracovat sedm dlouhých let, jak kážou zákony.“
„Můj otče, chci být již stále tvůj milující poslušný syn a nechci už dělat žádné dluhy, protože už vím, jak je kruté je platit.“ A šel na otcova pole a každý den pak dohlížel na práci jeho dělníků. Ale nikdy je nenutil k tvrdé práci, neboť vzpomínal na vlastní těžkou dřinu. Jak roky ubíhaly, otcův majetek pod jeho rukama rostl, neboť otec jeho práci požehnal. Postupně tak vrátil desetkrát více, než v těch sedmi letech promarnil. A když otec viděl, že syn jeho služebníky i majetek dobře spravuje, řekl mu: „Můj synu, vidím, že můj majetek je v dobrých rukou. Dám ti všechen svůj dobytek, svůj dům, své polnosti a své poklady. Vezmi si své dědictví a pokračuj v jeho velebení, abych z tebe mohl mít radost.“ A když syn od otce převzal dědictví, odpustil všem dlužníkům, kteří nemohli zaplatit, neboť nikdy nezapomněl, že i jemu byly odpuštěny dluhy, které by nikdy nemohl zaplatit. A Bůh mu dal dlouhý život, mnoho dětí a velké bohatství, neboť byl vždy laskavý ke všem služebníkům i dobytku.“

Ježíš pohlédl na nemocné a pravil: „Mluvím k vám v podobenstvích, abyste lépe pochopili Boží slovo. Sedm let jídla a pití a hýřivého života jsou hříchy minulosti. Zlomyslným věřitelem je Satan. Dluhy jsou nemoci. Tvrdá práce jsou bolesti. Ztracený syn jsme my, lidé. Zaplacení dluhů je vyhnání ďáblů a nemocí a uzdravení vašeho těla. Stříbro, které syn od otce obdržel, je osvobozující moc andělů. Otec je Bůh. Otcovým vlastnictvím jsou země a nebe, služebníky Otce jsou andělé. Polem Otce je svět, který se promění v Království nebeské, jestliže na tom budou synové člověka s anděly nebeského Otce spolupracovat.

Neboť říkám, že je lepší, když je syn poslušen otci a dohlíží na služebníky na poli, než aby se stal dlužníkem zlomyslných lichvářů a plahočil se a dřel jako otrok, aby splatil nesplatitelné dluhy. Stejně tak je lepší, aby synové člověka dbalí zákonů nebeského Otce společně s jeho anděly pracovali na Královské říši, než aby se stali dlužníky Satana, pána smrti, všech hříšníků a nemocí, a museli v potu a bolestech trpět, dokud všechny jejich hříchy nebudou splaceny. Vpravdě, pravím vám, velké a hojné jsou vaše hříchy. Mnohá léta jste povolovali svodům Satana. Přejídali se, opíjeli a vaše dluhy rostly. Nyní je musíte splatit, a to je těžké a kruté. Nebuďte proto netrpěliví už třetí den, jako ten ztracený syn, ale trpělivě vydržte do sedmého, Bohem posvěceného dne, a pak s pokorným a poslušným srdcem předstupte před nebeského Otce, aby vám prominul všechny vaše staré dluhy. Vpravdě vám říkám, že vás nebeský Otec nekonečně miluje, neboť dovolí, abyste své sedmileté dluhy splatili v sedmi dnech. Těm, kteří sice dluží za sedm let hříchů a nemocí, ale poctivě zaplatí a vydrží do sedmého dne, promine náš nebeský Otec dluhy za celých sedm let.“

„A jestliže jsem hřešil sedm krát sedm let?“ ptal se nemocný muž, který hrozně trpěl. „V tomto případě nebeský Otec odpustí všechny tvé dluhy v sedm krát sedmi dnech.“ „Šťastní jsou ti, kteří vydrží až do konce, neboť ďáblové Satana píší všechny zlé skutky do knih vašeho těla a ducha. Pravím vám, není žádného hříšného činu, který by už od počátku světa nebyl zapsán u vašeho nebeského Otce. Neboť zákonům, které dávají králové, se můžete vyhnout, ale božím zákonům žádný člověk ujít nemůže. Když stojíte před tváří Boží, ukáží ďáblové Satana vaše činy a Bůh vidí hříchy zapsané v knize vašich těl a ducha a jeho srdce je zarmoucené. Ale když zalitujete svých hříchů a pomocí půstu a modliteb vyhledáte boží anděly, pak za každý další den půstu a modlení vymažou boží andělé z knihy vašeho těla a vašeho ducha jeden rok vašich špatných činů. A když je vymazána a očištěna od všech vašich hříchů i poslední stránka, stojíte před tváří boží a Bůh se ze srdce raduje a zapomene na všechny vaše hříchy.

Osvobodí vás z drápů Satana a utrpení; vezme vás do svého domu a přikáže všem služebníkům, všem svým andělům, aby vám sloužili, dá vám dlouhý život a už nikdy nepoznáte nemoc. A jestli od nynějška místo hřešení naplníte své dny dobrými skutky, potom boží andělé zapíší všechny dobré skutky do vašeho těla a ducha. Říkám vám pravdivě, každý dobrý čin je zapsán u Boha již od počátku světa. Neboť zatímco od svých králů a vlád marně očekáváte odměnu, před Bohem vaše dobré skutky nikdy nezůstanou neodměněny.

A když přijdete před tvář boží, dosvědčí jeho andělé vaše dobré činy. A Bůh je uvidí zapsány ve vašem těle i duchu a ze srdce se zaraduje. Požehná vašemu tělu a duchu i všem vašim činům a dá vám jako dědictví svou pozemskou i nebeskou říši, abyste v nich žili věčným životem. Šťastný je ten, kdo může vstoupit do boží říše, neboť nikdy neuvidí smrt.“

A po jeho slovech následovalo veliké mlčení. Ale ti, kteří už byli zbaveni odvahy, načerpali z jeho slov novou sílu a pokračovali v půstu a modlitbách. A ten, který mluvil předtím, mu řekl: „Chci vydržet až do sedmého dne.“ A druhý rovněž: „Chci také vydržet sedm krát sedm dnů.“

Ježíš odpověděl: „Šťastní jsou ti, kteří vydrží až do konce, neboť oni zdědí zemi.“ A bylo mezi nimi mnoho nemocných, mučených krutými bolestmi, kteří se nemohli dostat až k Ježíši, neboť nemohli jít po vlastních nohou. Řekli: „Mistře, budeme velmi mnoho trpět, řekni nám, co máme dělat.“ A ukazovali Ježíši své zkroucené a uzlinaté nohy a říkali: „Ani anděl vody, ani anděl vzduchu, ani anděl slunečního světla nemohli zmírnit naše bolesti, ačkoli jsme se ponořovali, postili, modlili a ve všem následovali tvých slov.“

„Vpravdě, pravím vám, i vaše kosti budou uzdraveny! Neztrácejte odvahu, ale vyhledejte léčitele kostí, anděla země. Neboť odtud pocházejí vaše kosti a tam se také vrátí.“ A ukázal rukou tam, kde tekoucí voda a sluneční žár změkčily zemi u kraje řeky na bahnitou usazeninu. „Ponořte tam nohy do bahna, aby objetí anděla země vytáhlo z vašich kostí nečistotu a nemoc. A uvidíte, jak Satan a vaše bolesti z objetí anděla země uprchnou. A uzliny z vašich kostí zmizí a budete se moci opět protáhnout a všechny bolesti objetím anděla země uprchnou.“

A nemocní učinili jak řekl, neboť věděli, že budou uzdraveni. A byli ještě jiní nemocní, kteří trpěli strašnými bolestmi, ale i přesto se dále postili. Avšak jejich síla byla u konce a polévalo je velké horko. Když vstali z lože aby šli za Ježíšem, začala se jejich těla kroutit, jako by se do nich opíral prudký vichr, a kdykoli se pokusili postavit na nohy padali opět k zemi. Tu šel Ježíš k nim a řekl: „Trpíte, protože Satan a jeho nemoci mučí vaše tělo. Ale nebojte se, neboť jejich moc nad vámi rychle skončí. Neboť Satan je jako pokrytecký soused, který vstoupil do domu souseda, když nebyl doma, s úmyslem odnést si domů jeho majetek. Ale lidé vyprávěli majiteli, že v jeho domě řádí nepřítel, a rychle se tedy vracel domů. A když špatný soused pobral všechno, co se mu líbilo, uviděl z dálky jak se spěšně vrací pán domu; a pln zlosti, že nemůže všechno odnést, chtěl rozbít a zpustošit vše, co zbylo, všechno zničit, aby alespoň to, co nemůže mít, neměl ani ten druhý. Ale zlomyslný soused, krátce nato, co pán domu vstoupil a ještě než mohl provést svůj úmysl, byl z domu vyhozen. Pravím vám, právě tak vstoupil Satan do vašeho těla, které je příbytkem božím. A pobral všechno, co chtěl ukrást: váš dech, krev, kosti, maso, vnitřnosti, oči a uši. Ale půstem a modlením jste přivolali pána svých těl a jeho anděly. A nyní Satan vidí konec své moci. Proto ve vzteku ještě jednou sbírá sílu, aby tělo zničil dříve, než přijde jeho pán. Satan vás tak strastiplně mučí protože cítí, že přišel jeho konec. Ale vaše srdce se nemusí chvět úzkostí, neboť brzy se objeví boží andělé, aby obsadili své obydlí a vysvětili je jako chrám boží. A popadnou Satana a vyhodí ho z vašich těl i se všemi jeho nemocemi a nečistotami. A budete šťastní, neboť se dočkáte odměny za svou statečnost a už žádné nemoci neuvidíte.“

A byl jeden mezi nemocnými, jehož Satan mučil více než všechny ostatní. Jeho tělo bylo vysušeno jako kostra a kůži měl žlutou jako padající list. Byl už tak slabý, že se nemohl doplazit k Ježíšovi ani po rukou a volal na z dálky: „Mistře, měj se mnou soucit, neboť nikdy netrpěl člověk tolik, co já, co svět existuje. Vím, že jsi byl skutečně poslán od Boha, a vím, že můžeš Satana ihned vyhnat z mého těla, jestliže chceš. Což boží andělé neposlouchají božího vyslance? Přijď, Mistře, a vyžeň ze mne Satana, neboť ve mně zlostně řádí a zle mě mučí.“

A Ježíš mu odpověděl: „Satan tě týrá tak silně, protože se už několik dní postíš a neplatíš mu žádný poplatek. Nekrmíš ho všemi těmi odpornostmi, kterými jsi dosud špinil chrám svého ducha. Týráš Satana hladem, a proto tě ve své zlobě týrá také. Neboj se, neboť ti říkám, že Satan bude zničen dříve, než zničí tvé tělo, neboť zatímco se postíš a modlíš je chrání boží andělé, takže tě Satanova moc nemůže zničit. A jeho hněv je vůči božím andělům bezmocný.“

Pak přišli všichni k Ježíši a hlasitým voláním jej snažně prosili: „Mistře, slituj se nad ním, neboť on trpí více než my všichni, a jestliže z něj Satana hned nevyženeš, bojíme se, že nedožije rána.“

A Ježíš jim odpověděl: „Velká je vaše víra. Když se stane podle vaší víry, brzy spatříte strašné zjevení Satana na vlastní oči a zažijete moc Syna člověka. Neboť chci vyhnat mocného Satana silou nevinné ovce, nejslabšího stvoření Pána. Neboť Svatý Duch boží činí nejslabšího tím nejsilnějším.“ A Ježíš podojil jednu ovci, která se pásla v trávě. Vylil mléko na sluncem prohřátý písek a řekl: „Pohleďte, do tohoto mléka je vtisknuta síla anděla vody. A nyní do něj proniká i síla anděla slunečního světla. A mléko bude díky jejich síle vřelé. A nyní se spojí anděl vody a anděl slunce s andělem vzduchu. Hleďte, pára horkého mléka stoupá pomalu do vzduchu. Pojď a dýchej ústy sílu andělů vody, slunečního světla a vzduchu, aby přešla do tvého těla a vyhnala z něj Satana.“

A nemocný muž mučený Satanem zhluboka vdechoval stoupající páru do sebe. „Satan hned opustí tvé tělo, neboť už tři dny hladoví a v tobě žádnou potravu nenalézá. Vyjde z tebe, aby utišil hlad teplým mlékem, neboť tato strava mu vyhovuje. Ucítí jeho vůni a nebude moci odolat hladu, který jej již tři dny sužuje. Ale Syn člověka zničí jeho tělo, aby už nemohl nikoho jiného trápit.“ Potom se začal nemocný třást zimnicí a jeho tělo se napjalo, jako by chtěl zvracet, ale nemohl. Lapal po vzduchu, ale nemohl se nadechnout a zůstal ležet v klíně Ježíše v bezvědomí. „Nyní opouští Satan jeho tělo, pohleďte!“ A Ježíš ukázal na otevřená ústa nemocného muže. A pak všichni s úžasem a hrůzou sledovali jak z jeho úst vychází Satan v podobě odporného červa, rovnou ke kouřícímu mléku. Ježíš vzal do rukou dva špičaté kameny a rozmačkal mu hlavu a vytáhl z nemocného muže celé tělo obludy, téměř tak dlouhé jako výška člověka. Když byl odporný červ z hrdla venku mohl nemocný opět dýchat a všechny jeho bolesti byly pryč. A všichni zděšeně hleděli na odporné Satanovo tělo.

„Podívej, co hrozného jsi mnoho let nosil a živil ve svém těle. Vyhnal jsem to a zabil, aby tě to už nikdy nemučilo. Děkuj Bohu, že tě osvobodili jeho andělé, a už nehřeš, aby se Satan do tebe nevrátil. Ať je tvé tělo od této chvíle chrámem, zasvěceným Bohu.“

A všichni byli jeho slovy i mocí ohromeni. A říkali: „Mistře, ty jsi skutečně Boží vyslanec a znáš všechna tajemství.“ „A vy,“ odvětil Ježíš, „máte být pravými syny božími, abyste se mohli podílet na jeho moci, na jeho vědění a všech tajemstvích. Neboť moudrost a moc může přijít jen z lásky boží. Milujte proto svého nebeského Otce a svou Matku zemi z celého svého srdce a celým duchem. A služte jim, aby vám jejich andělé také sloužili. Obětujte všechno své konání Bohu. A neživte Satana, neboť odměnou za hřích je smrt. Ale u Boha je odměnou dobrého jeho láska, vědění a moc věčného života.“ A všichni poklekli a děkovali Bohu za jeho lásku.

A Ježíš je opustil se slovy: „Přijdu opět ke všem, kteří vydrží v modlitbě a půstu do sedmého dne. Mír s vámi.“ A nemocný muž, z nějž Ježíš vyhnal Satana, vstal, neboť se mu vrátila životní síla. Dýchal zhluboka a jeho oči se vyjasnily, když všechny jeho bolesti pominuly. A vrhl se na zem, kde předtím stál Ježíš, a líbal stopy jeho nohou a plakal. A bylo to u řečiště jednoho proudu, kde se mnoho nemocných sedm dní a sedm nocí postilo a modlilo s božími anděly. A velká byla jejich odměna, že následovali slova Ježíše. Když uplynul i sedmý den, všechny bolesti je opustily.

A když slunce vyšlo nad horizontem, viděli Ježíše přicházet s hory k nim, s jasem vycházejícího slunce nad hlavou. „Mír s vámi.“ A neřekli ani slovo, jen se vrhli před ním na kolena a dotkli se lemu jeho šatu na znamení uzdravení. „Neděkujte mi, ale Matce zemi, která vám poslala své mocné anděly. Jděte a už nehřešte, abyste už žádnou nemoc nepotkali. A dovolte uzdravujícím andělům, aby se stali vašimi strážci.“

Ale oni mu odpověděli: „Kam máme jít, když slova věčného života jsou při tobě? Řekni nám, které jsou to hříchy, kterým se musíme vyhýbat, abychom již nikdy neonemocněli?“

Ježíš odvětil: „Stane se podle vaší víry.“ Sedl si mezi ně a pokračoval: „Bylo vám již dříve řečeno: „Cti svého nebeského Otce i svou Matku zemi a dodržuj jejich přikázání, abys žil dlouho na zemi.“

A jako další bylo tímto přikázáním dáno: „Nezabiješ, neboť život byl dán všem Bohem a to, co dal Bůh, nesmí člověk vzít. Neboť vám pravím, že vše, co na zemi žije, pochází z jedné Matky. Proto každý kdo zabíjí, zabíjí svého bratra. A od něj se Matka země odvrátí; odejme mu svá životodárná ňadra. A její andělé ho opustí a do těla se mu nastěhuje Satan. A maso zabitých zvířat se v jeho těle stane jeho vlastním hrobem. Vpravdě, pravím vám, ten který zabíjí, zabíjí sám sebe, a kdo jí maso zabitých zvířat, jí z těla smrti. Neboť v jeho krvi se každá kapka krve zabitého tvora stává jedem, jejich dech se stává zápachem jeho dechu, jejich maso se proměňuje v hlízy, jejich kosti v jeho kostech ve vápno, jejich vnitřnosti v jeho vnitřnostech v úpadek, jejich oči v jeho očích v šupiny, jejich uši v jeho uších ve voskovou zátku. A jejich smrt se stane jeho smrtí. Neboť jen ve službě nebeskému Otci budou vaše dluhy sedmi let prominuty v sedmi dnech. Ale Satan nic neodpouští a jemu budete muset všechno zaplatit. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, pálení za pálení, ránu za ránu, život za život, smrt za smrt.

Neboť mzdou za hřích je smrt. Jestliže se nechcete stát otroky Satana, nezabíjejte a nejezte maso nevinných obětí. Neboť to je stezka utrpení vedoucí k smrti. Naopak vykonávejte vůli Boží, aby vám na vaší cestě životem sloužili andělé. Poslechněte proto slova Boží: „Hleďte, dal jsem vám k obživě všechny rostliny celé země i s jejich semeny a všechny stromy s jejich plody a jádry a veškeré zvěři na zemi a ptákům ve vzduchu a vší havěti, co se po zemi plazí, jsem dal k obživě všechny zelené natě. Také mléko od všeho, co se pohybuje a na zemi žije, má být pro vás potravou; tak jako jim jsem dal zelené byliny, dávám vám jejich mléko. Ale maso a krev, která je oživuje nejezte. Jinak po vás budu požadovat vaši krev, v níž je vaše duše: budu po vás žádat všechna zabitá zvířata i duše všech zabitých lidí.

Neboť já, Pán a Bůh tvůj, jsem přísný a horlivý Bůh, který přenáší chyby otců až do třetího a čtvrtého pokolení na děti těch, kteří mě nenávidí, ale těm mnoha zástupům, kteří mě milují a má přikázání dodržují, prokazuji milosrdenství. „Miluj Boha svého z celého svého srdce a z celé duše své a veškerou svou silou,“, a to je první a největší přikázání.

A druhé je mu podobné: „Miluj svého bližního jako sebe sama.“ Není větších přikázání než tato.

A po těchto slovech mlčeli všichni, až na jednoho, který zvolal: „Co mám dělat, Mistře, když uvidím, jak mého bratra napadlo divoké zvíře? Mám ho nechat zahynout, nebo to divoké zvíře zabít? Nepřestoupím pak zákon?“

A Ježíš odpověděl: „Již dříve bylo řečeno: „Všechna zvířata, která chodí po zemi, všechny ryby v mořích a všichni ptáci ve vzduchu jsou dáni do vaší moci.“ Vpravdě, pravím vám, ze všech stvoření žijících na zemi, stvořil Bůh podle svého obrazu jen člověka. Proto jsou zvířata podřízena člověku a ne naopak. Nepřekročíte proto zákon, když zabijete divoké zvíře, abyste zachránili život svého bratra. Neboť vskutku, člověk je víc než zvíře. Ale když člověk zabije zvíře bezdůvodně, i když ho nenapadlo, jen pro požitek ze zabíjení nebo pro maso, kůží či kly, je to zločin, kterého se dopustil, neboť se sám proměnil v divoké zvíře. Proto bude jeho konec takový, jako konec divokého zvířete.“

Pak řekl jiný: „Mojžíš, největší v Izraeli, dovolil našim praotcům jíst maso čistých zvířat a zakazoval jen maso zvířat nečistých. Proč nám zapovídáš maso všech zvířat? Který zákon je od Boha? Mojžíšův nebo tvůj?“

A Ježíš odpověděl: „Bůh dal vašim praotcům prostřednictvím Mojžíše deset přikázání. Dodržet těchto deset přikázání je příliš těžké,“ řekli vaši praotcové a nedokázali je dodržovat. Když to Mojžíš viděl, měl se svým lidem soucit a nechtěl jej vidět zahynout. A proto jim dal desetkrát deset méně těžkých přikázání, aby je mohli plnit. Vpravdě, pravím vám, kdyby vaši praotcové dokázali dodržet oněch deset božích přikázání, nemusel by jich Mojžíš nikdy dávat desetkrát deset. Neboť ten, jehož nohy jsou pevné jako hora Sión, nepotřebuje žádné berle. Ale ten, jehož údy se chvějí, dojde s berlemi dál, než bez nich. A Mojžíš řekl Pánu: „Moje srdce je plné starostí, neboť mí lidé jsou ztraceni. Chybí jim vědění a nejsou schopni pochopit Tvé zákony. Jsou jako malé děti, které ještě nemohou porozumět slovům svého otce. Dovol mi, Pane, abych jim dal jiné zákony, aby nezahynuli. Když nemohou jít s Tebou, ať alespoň nejsou proti Tobě, aby zůstali naživu, a až přijde čas a budou zralí pro Tvá slova, zjev jim své zákony.“ Proto Mojžíš rozbil dvě kamenné desky, na nichž bylo napsáno deset přikázání, a místo nich jim dal desetkrát deset. A z těchto desetkrát deseti přikázání udělali písaři a učenci stokrát deset přikázání. A vložili vám na bedra nesnesitelné břímě, které však sami nenesou. Čím bližší jsou přikázání Bohu, tím jich potřebujeme méně, a čím jsou Bohu vzdálenější, tím jich potřebujeme více. Proto je nespočetně zákonů písařů a učenců, ale jen sedm Syna člověka, tři andělů a Bůh má jen jeden zákon. Proto vás učím jen zákonům, jimž můžete rozumět, abyste se stali lidmi a dodržovali sedm zákonů Syna člověka. Pak vám zjeví své tři zákony také andělé, aby se na vás snesl Svatý boží duch a přivedl vás k jeho jedinému zákonu.“

A všichni se podivili nad jeho moudrostí a prosili: „Pokračuj Mistře a uč nás všem zákonům, které můžeme přijmout.“

A Ježíš pokračoval: „Bůh přikázal vašim praotcům: ´Nezabiješ!´ Ale jejich srdce byla zatvrzelá a zabíjeli. Tak na nich Mojžíš požadoval, že nesmějí zabít nikoho z lidí, a strpěl zabíjení zvířat. A pak se srdce vašich praotců zatvrdila ještě víc a zabíjeli lidi a zvířata ve stejné míře. Ale já vám říkám: nezabíjejte lidi ani zvířata, ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť když jíte živou potravu, i vy budete živí, ale když svou potravu zabijete, ona právě tak zabije vás. Neboť život plodí jen život a smrt plodí zase jen smrt. Neboť vše, co zabíjí vaši potravu, zabíjí i vaše tělo. A vše, co zabíjí vaše těla, zabíjí také vaše duše. Vaše těla jsou tím, čím je vaše strava, stejně jako váš duch je tím, čím jsou vaše myšlenky. Nejezte proto, co narušil oheň, mráz nebo voda. Neboť vařená, přemrzlá nebo nahnilá strava nechá stejně tak propálit, zmrazit nebo shnít i vaše těla. Nebuďte jako ten hloupý hospodář, který na svém poli zasel vařená, zmrazená a shnilá zrna. A přišel podzim a jeho pole nic nenesla. A jeho bída byla veliká. Ale buďte jako sedlák, který osívá pole živou setbou a ta pak nesou živé pšeničné klasy, které ho stonásobně odmění za zasetá zrna. Neboť vpravdě vám říkám, žijte jen ohněm života a nepřipravujte si stravu pomocí ohně smrti, který zabíjí vaši potravu a vaše těla a vaše duše též.“

„Pane, kde je oheň života?“ ptali se někteří.

„Ve vás, ve vaší krvi a vašich tělech.“

„A oheň smrti?“ ptali se jiní.

„To je oheň, který hoří mimo vaše těla, který je víc horký než vaše krev. Tímto ohněm smrti si vaříte obživu doma i na poli. Vpravdě, pravím vám, tentýž oheň, který ničí vaši stravu i vaše těla, je takový jako oheň zlomyslnosti pustošící vaše myšlenky a ducha. Neboť vaše tělo je to, co jíte, a váš duch to, co myslíte. Nejezte proto nic, co zabil oheň silnější než oheň života. Proto si připravujte a jezte všechny plody stromů a všechny traviny polí, které jsou poživatelné, a všechno mléko zvířat. Neboť tyto byly živeny a zrály ohněm života, všechny jsou darem andělů naší Matky země. Ale nejezte nic, co ochutil oheň smrti, neboť je od Satana.“

„Jak si máme bez ohně upéci náš chléb, Mistře?“ ptali se někteří s velkým podivením.

„Dovolte připravit váš chléb božím andělům. Navlhčete pšenici, aby do ní mohl proniknout anděl vody. Pak ji vystavte tak, aby ji mohl obejmout i anděl vzduchu. A nechte ji od rána až do večera na slunci, aby k ní mohl přijít anděl slunečního světla. A požehnání těch tří andělů dá brzy vzklíčit zárodku života. Pak zrní rozmačkejte a utvořte tenké placky, jako vaši praotcové, když opustili dům otroctví v Egyptě. Vystavte ráno placky opět slunci, a když bude stát nejvýše, otočte je na druhou stranu, ať i tu obejme anděl slunečního světla, a nechte je ležet až do západu slunce. Neboť stejně jako andělé vody, vzduchu a slunečního světla způsobili vzrůst a zrání pšenice na poli, musí připravit také váš chléb. A totéž slunce, které ohněm života dalo vyrůst a dozrát pšenici, musí stejným ohněm upéct i váš chléb. Neboť oheň slunce dá pšenici, chlebu a tělu život. Ale oheň smrti zabíjí pšenici, chléb i tělo. A živí andělé živého Boha slouží jen živým lidem. Neboť Bůh je Bohem živých a ne Bohem mrtvých. Jezte vždy přímo z božího stolu: ovoce stromů, zrno a traviny polí, mléko od dobytka a včelí med. Neboť všechno ostatní je Satanovo a vede na cestu hříchu a nemocí až ke smrti, ale strava, kterou jíte z hojnosti božího stolu, dá vašemu tělu sílu a mládí a nepoznáte žádné nemoci. Stůl boží živil Metuzaléma až do vysokého stáří a říkám vám popravdě, když budete žít tak jako on, dá vám Bůh živých také tak dlouhý život na zemi. Vpravdě, pravím vám, Bůh živých je bohatší než všichni boháči na zemi a jeho plný stůl pestřejší, než nejbohatší hodovní tabule všech boháčů na zemi. Jezte proto po celý život se stolu Matky země a nikdy nepoznáte nedostatek. A jezte všechno tak, jak se na stole Matky země nachází. Nevařte a nemíchejte všechno dohromady, aby se vaše vnitřnosti nestaly dýmající bažinou. Neboť vám říkám popravdě, toto je v očích Pána odporné.

A nebuďte jako lačný služebník, který u stolu pána pokaždé snědl porce druhých. Zhltal všechno sám a ve své žravosti vše smíchal. A když to jeho pán uviděl, rozhněval se a odehnal ho od stolu. Když bylo jídlo u konce, smíchal dohromady vše, co zbylo, zavolal lačného služebníka a řekl: „Vezmi a jez to spolu s prasaty, neboť tvoje místo je mezi nimi a ne u mého stolu.“ Buďte proto opatrní a neznečišťujte si těla všemožnými odpornostmi. Spokojte se s dvěma nebo třemi druhy potravy, které na stole naší Matky země najdete vždy. A nedychtěte spotřebovat všechno, co uvidíte. Neboť vpravdě pravím vám, když všechny ty druhy potravy smícháte ve svém těle, končí v něm mír a zpustoší ho nekonečný boj. A bude zahubeno tak, jako rodiny a královské říše přivodí svůj zánik, když se rozdělí. Neboť váš Bůh je bohem míru a nepodporuje žádná rozdělení. Nepřivolávejte na sebe tedy jeho prokletí, aby vás nevyhnal od svého stolu a nebyli jste nuceni jít k stolu Satanovu, kde oheň hříchů, nemocí a smrti zahubí vaše tělo.

Když jíte, nejezte až do plnosti. Prchejte před Satanovým pokušením a poslouchejte hlasy božích andělů. Neboť Satan a jeho moc vás nabádá, abyste jedli víc a víc. Žijte z Ducha a odolejte tělesným žádostem. A váš půst bude pokaždé radostí v očích božích andělů. Proto pozorujte, kolik musíte sníst abyste byli úplně sytí, a pak jezte vždy o třetinu méně. Množství denní potravy by nemělo být menší než třetina, ale hlídejte, abyste nepřekročili dvě třetiny. Pak vám boží andělé vždy pomohou a neupadnete do osidel Satana a jeho chorob. Neztěžujte práci andělům ve svém těle častým jídlem.

Neboť vpravdě pravím vám, kdo jí během dne více než dvakrát koná v sobě satanskou práci. A boží andělé opustí jeho tělo a brzy nato ho převezme Satan do své moci. Jezte jen když je slunce vysoko na obloze a opět, až když zapadne. A neuvidíte žádnou nemoc, neboť to najde zalíbení v očích Pána. A jestli chcete, aby se andělé boží z vašeho těla radovali a Satan se vám zdaleka vyhýbal, sedejte u božího stolu jen jednou denně. Pak budou vaše dny na zemi dlouhé, neboť to má obzvláštní zalíbení v očích Pána. Jezte vždy jen tehdy, když je stůl boží před vámi prostřen, a jezte vždy to, co na něm najdete. Vpravdě, pravím vám, Bůh ví přesně, co vaše tělo potřebuje a kdy.

Se začátkem měsíce Ijar jezte ječmen. Počínaje měsícem Sivan jezte pšenici, nejdokonalejší ze všech rostlin plodících semena; a připravujte si denní chléb z pšenice, aby Pán mohl dohlédnout na vaše tělo. Od měsíce Tammuz jezte kyselé hrozny, aby vaše tělo zeštíhlelo a Satan je opustil. V měsíci Elul sbírejte hrozny, aby vám jejich šťáva posloužila jako nápoj. V měsíci Marchehvan sbírejte sladké hrozny, zesládlé a usušené andělem slunečního světla, aby jimi vaše tělo sílilo, neboť andělé Pána bydlí ve vás. Fíky bohaté na šťávu jezte v měsících Ab a Shebat, a co zbude, dovolte andělu slunečního světla, aby pro vás zachoval. Jezte je s mandlemi ve všech těch měsících, kdy stromy nenesou žádné ovoce. Byliny, které přijdou po deštích, jezte v měsíci Thebet, aby vaše krev byla očištěna ode všech hříchů. A ve stejném měsíci začněte pít mléko vašich zvířat, neboť Pán dal zvířatům zeleň, aby ji přeměňovala na mléko, aby svým mlékem živila člověka. Neboť vpravdě pravím vám, šťastni jsou ti, kteří jedí pouze u božího stolu a odmítají všechny Satanovy odpornosti. Nejezte žádnou nečistou stravu přivezenou z dalekých zemí, ale vždy jen to, co nesou vaše stromy. Neboť váš Bůh ví, co je pro vás správné, i kdy a kde. A dává všem lidem všech království to jídlo, které je pro každého to nejlepší. Nejezte jako nevědomí, kteří se ve spěchu nacpou a zanesou své tělo všemi odpornostmi. Neboť moc božích andělů k vám přichází prostřednictvím živé stravy, kterou vám dává Pán ze své královské tabule. A když jíte, mějte nad sebou anděla vzduchu a pod sebou anděla vody. Dýchejte zhluboka a dlouho při každém jídle, aby anděl vzduchu vaše jídlo požehnal. A žvýkejte potravu dokonale svými zuby, až se stane tekutinou, aby ji anděl vody mohl ve vašem těle proměnit v krev. A jezte pomalu, jako by to byla modlitba, kterou věnujete Pánu. Neboť vám říkám popravdě, moc Boží vás naplní, když budete takto u jeho stolu jíst. Ale Satan promění v dýmající bažinu tělo toho, při kterém nejsou během jídla přítomni andělé vzduchu a vody. A Pán jej nestrpí více u svého stolu. Neboť jeho stůl je jako oltář a ten, kdož jí u božího stolu, je jako v chrámu.

Vpravdě pravím vám, když dodržují boží přikázání jsou těla synů člověka proměněna v chrámy a vnitřní orgány v oltáře. Nepokládejte proto nic na boží oltář, když jste mrzutého ducha, ani nesmýšlejte špatně o druhých v chrámu Božím. A přistupujte k tomu nejsvatějšímu jen tehdy, když vás naplní volání andělů, neboť vše, co sníte ve smutku nebo hněvu nebo bez přání, se stane jedem. Neboť dech Satana vše znečistí. Jakmile přijímáte ve svém těle Boží sílu z jeho stolu, pokládejte dary na oltář svého těla s radostí a nechte všechny zlé myšlenky odplynout. A nesedejte nikdy k božímu stolu, dokud anděl chuti nezavolá. Radujte se proto vždy s božími anděly u jejich královského stolu, neboť to potěší srdce Pána. A vaše dny na zemi se prodlouží, neboť vám po všechny dny bude sloužit ten nejvzácnější z božích služebníků: anděl radosti.

A nezapomínejte, že každý sedmý den je svatý a zasvěcený Bohu. Po šest dnů své tělo živte dary Matky země, ale sedmého dne své tělo zasvěťte nebeskému Otci. A sedmý den nejezte žádné pozemské pokrmy, ale žijte jen ze Slova božího. A buďte celý den s anděly Pána v říši nebeského Otce. A sedmého dne budou andělé Boží ve vašem těle stavět království boží, tak jako vy pracujete po šest dnů v království Matky země. A žádná strava ať v tento sedmý den neztíží práci andělům ve vašem těle. A Bůh vám dá dlouhý život na zemi, abyste mohli získat věčný život v říší nebes. Neboť vpravdě pravím vám, jestliže již nespatříte žádnou nemoc na zemi, budete žít navždy v Království nebes. A Bůh vám pošle každé ráno anděla sluneční záře, aby vás probudil ze spánku. Proto poslechněte boží výzvy a nezůstávejte líně ležet v postelích, neboť venku již na vás čekají andělé vzduchu a vody. A pracujte po celý den s anděly Matky země, abyste stále lépe poznávali ji i její díla. Ale když zapadne slunce a nebeský Otec vám sešle svého milovaného anděla spánek, odpočívejte a zůstaňte s ním celou noc. A tehdy vám váš nebeský Otec pošle své neznámé anděly, aby s vámi byli v noci, dlouhé jako život. A ti neznámí andělé nebeského Otce vás budou učit mnohému z říše Boží, stejně jako vás andělé, které znáte od Matky země, poučují ve věcech její říše. Neboť vpravdě pravím vám, když budete zachovávat jeho přikázání, budete každou noc hosty v království svého nebeského Otce. A když se ráno probudíte, pocítíte sílu těch neznámých andělů. A váš nebeský Otec je vyšle každou noc, aby budovali vašeho ducha, právě tak, jako Matka země každý den posílá své anděly, aby stavěli vaše tělo. Neboť vpravdě pravím vám, jestliže vás během dne zahaluje do svého obětí Matka země a v noci vám vdechuje své políbení nebeský Otec, pak se stanou ze synů člověka synové boží. Odolávejte dnem i nocí pokušením Satana. Nebděte v noci a nespěte ve dne, aby vás andělé neopustili.

Nedopouštějte se smilstva ve dne ani v noci, neboť nezřízený pohlavní život je jako strom, z jehož kmene vytéká šťáva. A tento strom předčasně usychá a nenese ovoce. Proto nechoďte za nevěstkami, aby Satan nevysušil vaše těla a Pán neučinil vaši setbu neúrodnou. Vyhýbejte se všemu, co je příliš horké nebo příliš studené. Neboť je vůlí vaší Matky země, že vašemu tělu neprospívá žár ani chlad. A nenechte svá těla zahřát nebo ochladit více než vás zahřívají nebo ochlazují boží andělé. A když budete zachovávat přikázání své Matky země, tak vám vždy, když vaše tělo bude příliš horké, pošle anděla chladu, aby vás chladil, a kdykoli vaše tělo bude prochladlé, pošle anděla tepla, aby vás ohřál.

Následujte příkladu všech andělů nebeského Otce a Matky země, kteří ve dne v noci nepřetržitě pracují ve svých říších na nebi i na zemi. Proto v sobě přijměte také nejsilnějšího božího anděla, anděla činu, a pracujte společně na boží říši. Následujte příkladu tekoucí vody, vanoucího větru, vycházení a zapadání slunce, růstu rostlin a stromů, zvířat, jak běhají a jak si hrají, přibývání a ubývání Měsíce, hvězd, jak přicházejí a zase se vzdalují, všechno se to pohybuje a vykonává práci. Neboť vše v čem je život se pohybuje, a jen mrtvé je strnulé. A Bůh je bohem živých a Satan božstvem mrtvých. Služte proto živému Bohu, abyste získali věčný pohyb života a ušli věčnému tichu smrti.

A všichni se pak modlili společně s Ježíšem k nebeskému Otci a Matce zemi. A potom k nim Ježíš promluvil: „Stejně jako vaše tělo je znovuzrozené pomocí andělů Matky země, právě tak může být znovuzrozen i váš duch pomocí andělů nebeského Otce. Buďte proto pravými syny svého Otce a své matky a pravými bratry synů člověka. Až dosud jste vedli s Otcem, Matkou a svými bratry válku. A sloužili jste Satanovi. Ode dneška žijte v míru se svým nebeským Otcem a Matkou zemí a se svými bratry, syny člověka. A bojujte jen proti Satanovi, aby vás neoloupil o mír. Dávám vašemu tělu mír vaší matky země a vašemu duchu mír vašeho nebeského Otce. Nechť mír obou panuje mezi lidskými syny. Přijďte ke mně všichni, kteří jste znaveni a trpíte sporem a tísní. Neboť můj mír vás posilní a občerství. Neboť můj mír přetéká radostí. Proto vás vždy zdravím „Mír s vámi!“

Zdravte se také tak, aby se na vaše těla snášel mír Matky země a na vašeho ducha mír nebeského Otce. A pak najdete mír i mezi sebou, neboť říše Boží je ve vás. Jděte nyní zpátky k svým bratřím s nimiž jste dosud žili v boji a dejte jim svůj mír. Šťastní jsou ti, kteří usilují o mír, neboť ti najdou mír boží. Jděte a už nehřešte. A dávejte každému svůj mír tak, jako já jsem vám dal ten svůj. Neboť můj mír je od Boha.

„Mír s vámi.“

A opustil je.

A jeho mír do nich vstoupil. A do jejich srdce anděl lásky, do hlavy moudrost zákonů a do rukou síla znovuzrození. Tak šli dál mezi lidské syny a dcery, aby přinášeli světlo míru těm, kteří bojovali v temnotě.

A než se rozešli, přáli si navzájem:

„MÍR S VÁMI.

A Pravda sama sebe dosvědčí.

Výňatek z knihy "Search for the Ageless" svazek I.
z aramejštiny přeložil Dr. E. B. Szekely, 1977


Převzato z WM magazínu 83-84/2008

Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?