 |
Skotsko je země s přepestrou historií, kterou obzvláštňují báje a pověsti. V krásné krajině pak do dnešních časů přetrvaly pozůstatky dob dávno minulých, svědkové událostí a hrdinů slavných i neslavných. Jedním z takových míst je opatství Melrose - Melrose Abbey - na jihu Skotska.
|
|
Holy Island - Svatý ostrov - leží těsně u pobřeží malého království
Northumbrian na severovýchodě Anglie, kudy probíhá hranice se Skotskem. Je s
pevninou spojen silnicí, která je průjezdná pouze za odlivu.
Na ostrově kdysi bývalo anglosaské sídliště. První známou osobností o níž víme
že zde žila, byl svatý Aidan, který však na ostrově nebyl první - už asi v roce
8 tisíc před naším letopočtem zde žil člověk střední doby kamenné a v době okolo
roku 3 tisíce př.n.l. člověk pozdní doby kamenné. Za Říše římské zde měli osadu
Britové.
Anglosaský král Northumbrie Aethelfrith padl roku 616 v bitvě u řeky
Iddle. Vlády se zmocnil příbuzný Edwin a královské děti byly poslány do
vyhnanství v Ioně ve Skotsku, kde se vzdělávaly u křesťanských mnichů. Jedním z
těchto dětí byl i princ Oswald (604 - 642) a výsledkem jeho tamějšího pobytu
bylo přijmutí křestu a později snaha o obrácení se větší části Anglie ke
křesťanské víře.
V roce 633 samozvanec Edwin padl v boji proti pohanským vládcům Pendovi a
Cadwallonovi. Cadwallon ap Cadfan se zmocnil vlády v Northumbrii a nechal
zavraždit dva královské syny následníky trůnu - Oswaldovy bratry. Oswald se však
vrátil ze Skotska domů do Northumbrie, a když s menším vojskem v bitvě u
Heavenfieldu roku 634 zvítězil a Cadwallon byl zabit, ujal se vlády. Traduje se,
že Oswald věřil, že za toto vítězství vděčí symbolu křesťanské víry - dřevěnému
kříži, který nechal před bojem udělat a pod kterým jeho muži bojovali.
Když se stal Oswald králem, zajel k mnichům do opatství Iona, aby mezi nimi
našel misionáře, jenž by jeho lid konvertoval. Ti v roce 635 vyslali Aidana,
irského mnicha a učedníka svatého Columba. Za odměnu si směl vybrat jakoukoli
půdu, kde by založil klášter. Vybral si Lindisfarne, což byl místní název pro
Svatý ostrov (Holy Island).
 |
 |
Roku 636 n.l. Aidan založil klášter, menší kostel, příbytky a přídavné
budovy. Lindisfarne se stalo na příští desetiletí misijním a administrativním
střediskem severovýchodní Anglie. Mniši odtamtud obcházeli okolí, hovořili s
lidmi a snažili se v nich vzbudit zájem o víru kontaktní metodou, kterou Aidan
zavedl.
Klášter na ostrově byl výhradně pro muže a chlapce. I když to nebylo zdaleka
běžné, v případě Aidanových mnichů to byla nutnost, jelikož chodit po cestách a
rozmlouvat s lidmi by pro mladé ženy nebylo bezpečné a ani společensky
přijatelné. Po šestnácti letech ve funkci biskupa Aidan 31. srpna 651 zemřel na
královském hradě v nedalekém Bamburghu. Bylo to pouhých dvanáct dní po tom, co
byl zavražděn jeho přítel a příznivec, anglosaský král Oswine of Deira.
(Králem byl v letech 642 až 651).
 |
 |
 |
Králové Oswald a Oswine i biskup Aidan byli později prohlášeni za svaté.
Jeho panování netrvalo dlouho. Za pouhých osm let se 5. října 642 znova jeho vojsko utkalo v boji s již zmíněným králem střední Anglie Pendem. V něm osmatřicetiletý Oswald padnul a jeho posledními slovy měla být křesťanská motlitba za muže, kteří s ním v boji umírali. Vítězný pohan Pendu nechal jeho tělo rozsekat na části, hlavu a ruce dal narazit na kůly. Někteří stateční křesťané však rozházené části jeho těla sebrali a s úctou je přechovávali. Jeho hlavu prý kdosi donesl do kláštera v Lindisfarne, kde zůstala uschována spolu se svatými ostatky převora Cuthberta.
Další významnou osobností v Lindisfarne byl svatý Cuthbert (cca 634 až 20.
března 687) - největší svatý muž Northumbrie. V letech 664 až 676 byl převorem
lindisfarnského kláštera a v roce 685 byl vysvěcen na zdejšího biskupa.
Legenda říká, že když byl chlapcem, pásl na kopcích nedaleko Lauderdale po celé
dny i noce ovce. Jednou spatřil, jak na Zemi padá světlo a pak se zase vrací
vzhůru s čímsi, co Cuthbert považoval za lidskou duši odnášenou anděly do nebe.
Bylo to zrovna 31. srpna 651, kdy zemřel biskup Aidan.
Cuthbert byl přesvědčen, že spatřil duši svatého Aidana na její slavné cestě do
nebes, což byl v jeho životě klíčový okamžik. Vydal se do kláštera v Melrose a
požádal tam o přijetí jako novic. Třináct let tam žil a studoval s mnichy. Jako
mnich se pak podílel na založení nového kláštera v Riponu a když se roku 661
vrátil zpět do Melrose, byl jmenován převorem opatství. Od roku 676 žil s
několika bratry mnichy eremity na odlehlém ostrůvku Inner Farne v
souostroví Farnes, kde se věnoval (kromě motliteb) především ochraně zde
hnízdících a žijících kolonií
Kajky
mořské (Somateria mollissima). Dá se říci, že se jedná o první
zaznamenaný počin vědomé ochrany přírody člověkem.
V roce 685 se vrátil z ostrova do opatství Lindisfarne, kde se stal biskupem.
 |
 |
Cuthbert byl aktivním misionářem. Rozvinul své nadání duchovně léčit a kvůli
tomu za ním chodili lidé i poté, co se znova (roku 686) uchýlil do poustevny na
ostrůvku Inner Farne. Tam také mezi mnichy 20. března 687 zemřel a byl pochován
v opatství Lindisfarne. Ti, kdo navštívili jeho hrob tvrdili, že byli zázračně
vyléčeni. Mniši z Lindisfarnu v tom viděli důkaz, že Cuthbert je svatý a přišel
do nebe. Ochraňovali a požehnali proto jeho ostatky a po jedenácti letech jeho
tělo z hrobu v den výročí úmrtí vyzvedli. Když rakev otevřeli, zjistili, že se
vůbec nerozložilo - což byl další důkaz o jeho svatosti. Tak vznikl kult svatého
Cuthberta, jenž na ostrov přivezl proud poutníků.
Vděční benediktini na Inner Farne nechali roku 1255 postavit House of Farne
a roku 1300 při něm vznikla kaple sv.Cutberta (St. Cuthbert's Chapel),
jež slouží svému účelu dodnes.
V roce 793 Svatý ostrov přepadli Vikingové a vše na něm zničili. Mniši ostrov
opustili, ale v roce 1081 převorství obnovují bratři benediktini. Ti také mají
úmysl vybudovat katedrálu v Durhamu, kde chtějí uchovat Cuthbertovo tělo, do té
doby ukryté před nájezdníky. Při této příležitosti bratři zjistili, že tělo se
stále ještě nerozložilo, což dalo základ středověkým legendám a ty sem po
rozšíření mezi lid přiváděly velká procesí poutníků.
V době reformace, kdy byl klášter zrušen, bylo tělo svatého Cuthberta - jednoho
z patronů Anglie - pohřbeno do prostého hrobu za hlavním oltářem v katedrále v
Durhamu. Ta je cílem poutníků dodnes.
Původní sídlo opatství bylo asi o šest kilometrů dál, než je dnes - přímo pod
Scott's View. Založil je svatý Aidan asi v roce 660 a jedním z prvních
převorů byl svatý Cuthbert.
V roce 1131 vybídl skotský král David I. cisterciácké mnichy, aby na
dnešním místě pod pohořím Eildon založili nové opatství. V neděli 28.
července1146 je zasvětili Panně Marii - St. Mary, a tak vznikl první
cisterciácký klášter ve Skotsku.
Za anglických panovníků utrpěl značné škody - vojska Edwarda II. znesvětila,
vyloupila a spálila kostel a Richard II. pak vypálil celé opatství.
Díky velkorysosti Roberta Bruce byl v roce 1326 založen nový kostel.
Nesčetní dobrodinci, šlechtici i prostí občané věnovali mnichům v Melrose půdu i
majetek, takže se z něj časem stalo bohaté a významné opatství, které se těšilo
značné úctě. Jeho bohatství lze například odhadnout podle záznamů z dvanáctého
století z nichž vyplývá, že v době hladomoru klášter po tři měsíce sytil čtyři
tisíce hladových.
V roce 1544 opatství Melrose vypálila vojska Jindřicha VIII. Trosky pak ještě víc poničil fanatický dav v roce 1569, když zdevastoval i sochy svatých a mistrovské řezby. Posledním ponížením byla krádež tamějších posvátných balvanů, jež posloužily jako stavební materiál.
 |
 |
Částečná obnova opatství nastala pod vedením sira Waltera Scotta v roce 1822. Dnes je komplex v péči vládní instituce Historic Scotland a je otevřen pro veřejnost. Nová poutní cesta vedoucí z Melrose do Lindisfarne byla nedávno pojmenována St. Cuthbert Way.
Doporučuji vaší pozornosti pěkný fotografický materiál a informace v češtině na stránce Levanta.
Robert Bruce (1274 – 1329 ) devátý lord z Annandale, hrabě z Carricku
se v jednatřiceti letech (27. března 1306) stal prvním skotským králem. Oženil
se s hraběnkou Isabellou z Maru, a po její smrti si vzal za manželku hraběnku
Elizabeth de Burgh, se kterou měl syna, budoucího skotského krále Davida II.
Anglický král Edward I. považoval Roberta Bruce za zrádce; jmenoval jej
svým velitelem ve Skotsku, ale Bruce přísahal, že Skotsko osvobodí od anglické
nadvlády. V řadě bitev pak s pomocí věrných, jako byli sir Neil Campbell, sir
Henry Sinclair a sir James Douglas, dobyl skotské země a hrady a Skotsko
postupně osvobodil. V roce 1314 porazil anglické vojsko Edwarda II. v bitvě u
Bannockburnu a stal se prvním skotským králem. Traduje se, že mu v boji pro
Angličanům pomohli přestrojení vojáci z řad rytířů - templářů.
Robert Bruce zemřel - zřejmě na lepru (malomocenství) 7. června 1329 v
Cardross Castles. Jeho tělo pohřbili v benediktinském opatství
Dunfermline, ale srdce bylo z těla vyjmuto a uloženo do ozdobné schránky.
Robert Bruce byl ve své době uznáván jako největší rytíř křesťanství a jeho snem
bylo zúčastnit se některé křížové výpravy. Jeho přání se vyplnilo až po jeho
smrti, kdy jeho nabalzamované srdce uložené v olověné schránce vzal na křížové
tažení jeho nejlepší přítel sir James Douglas řečený Černý Douglas.
Ten byl roku 1330 v maurském Španělsku v boji o Tebu zabit a legenda říká, že
těsně před tím mrštil schránkou se srdcem po nepříteli s výkřikem: Kde Bruce
vede, Douglas následuje (Where Bruce leads, Douglas follows).
Schránku se srdcem pak zase sebrali a odvezli do opatství v Melrose, kde bylo na
žádost Bruceho syna krále Davida II. uloženo.
V roce 1996 prozkoumal tým instituce Historic Scotland v rámci
archeologických vykopávek v opatství jednu olověnou schránku, v níž mělo být
srdce Roberta Bruce uloženo. K prohlídce vnitřku byla použita vláknová optika.
Pak byla schránka otevřena a v ní vědci našli další menší schránku. Byla u ní
měděná destička s vyrytým nápisem: Přiložená olověná schránka se srdcem byla
nalezena pod podlahou kapituly v březnu 1921 ministerstvem Jejího Veličenstva.
Srdce ve schránce skutečně je, ale podle jednoho z členů vědeckého týmu nelze
určit, zda patřilo zrovna Robertu Bruceovi. Nicméně lze předpokládat, že to tak
je, protože neexistují žádné záznamy o jakémkoliv jiném srdci pohřbeném v
Melrose.
Schránka byla uložena v Edinburghu až do 22. června 1998 a 24. června 1998 -
časově shodně s výročím slavného Bruceho vítězství nad Angličany roku 1314 v
bitvě u Bannockburnu - během obřadu v Melrose Abbey znova pohřbena. Skotský
státní tajemník Donald Dewar odhalil v areálu opatství nad novým místem
posledního spočinutí Bruceova srdce památník.
Na loňský rok (2008) připadlo 700. výročí úmrtí krále Roberta Bruce a Skotové je slavili 14. června v opatství Dunfermline, kde se konala velkolepá oslava. Fotografie ze slavnostního zahájení, z průběhu turnajů a příjemné atmosféry oslav si můžete prohlédnout na webové stránce Dunfermline.info.
 |
 |
Zpět na Milníky v řece času
VEZA