wz

Nové pojetí historie

Tento článek mi přišel elektronickou poštou na adresu Mostu do Říše snů. Předkládám jej v plném znění, bez jakýchkoliv úprav.     JL


Současný výklad některých částí historie v souvislosti s novými poznatky o statické elektřině se jeví jako nesprávný a vyžaduje přepracování. Jde zejména o nový názor na technickou vyspělost dávných civilizací, kterou současnými poznatky není možné zdůvodnit. Pro nás dosud neznámé vlastnosti statické elektřiny, které lidé v dávné minulosti nutně museli znát, se staly nepřekonatelnou bariérou pro poznání megalitické kultury. Její učebnicové zdůvodnění postrádá logiku a je až neuvěřitelné, že obstálo po celé generace. Abych vše vysvětlil, předkládám argumenty, které nelze zpochybnit.

Kulturní a technický vývoj dávných civilizací se ubíral směrem, který dosud nejsme schopni vyhodnotit. Současné poznatky vědy musí být doplněny o vlastnosti přírodní síly - statické elektřiny a možná i o poznatky další. Respektuji skutečnost, že lidé v minulosti využívali energii přímo z přírodních zdrojů, bez nutnosti budovat elektrárny a rozvody elektřiny. Vždy při podobné úvaze si vzpomenu na výrok nejmenovaného archeologa, který prohlásil, že uvěří, až při vykopávkách najde tranzistorové rádio. Nesporně by to byl přesvědčivý artefakt, ale mnohem přesvědčivější jsou miliony menhirů, dolmenů, kromlechů, hliněných valů, mounds, viklanů, hadích pahorků, a dalších megalitických monumentů vybudovaných na americkém kontinentu, ve všech státech Evropy, v Africe, po celé Asii, přes Austrálii až po Nový Zéland.

Snadněji budeme chápat, dáme-li vše do souvislosti a pak hodnotit jako celek. Nelze pochybovat o tom, že bez vzájemné komunikace by nebylo možné budovat stejné stavby ve stejné době na všech kontinentech. Nepochopitelným faktem je také způsob, jakým byly transportovány statunové masy hornin na velké vzdálenosti a nezřídka i přes obrovské přírodní překážky. Tažná lana a lidská síla se nutně musí jevit každému soudnému člověku jako vysvětlení nesmyslné; přesto - až dosud - je tento názor respektován. Proto se nebudeme snažit zahrnout způsob transportu hornin do nám známých možností, pouze se tím kompromitujeme. Výzkumu pouze prospěje, když přiznáme, že technologické postupy transportu pro nedostatek informací nejsme schopni vysvětlit.

Jiným důkazem komunikace mezi lidmi je "archa úmluvy", kterou Židé používali na cestě z egyptského otroctví. Podobná archa byla nalezena v Tutanchamonově hrobce. Tato archa byla zhotovena prokazatelně v dřívější době než Mojžíš vystoupil na horu Sinaj. Archa úmluvy bylo důmyslné elektronické zařízení založené na  vlastnostech statické elektřiny. Lze si ji představit jako čtvercové oplocení o rozměru strany necelých deseti metrů a výšce asi čtyři a půl metru. Aby bylo možné konstrukci stánku snadno demontovat a přemístit, byla sestavena z dřevěných desek, oboustranně potažených zlatým plechem, čtyři a půl metru dlouhých a sedmdesát centimetrů širokých. Desky byly propojeny čepy a zasunovaly se do páru stříbrných podstavců. Nad tímto stánkem byl vybudován stan z kůží a látek z kozí srsti. Okolo stanu bylo nádvoří o rozměrech asi 46 x 23 m a výšce 2,30 m. Ohraničeno bylo závěsy z jemné lněné látky zavěšené na stříbrném nosiči.  Konstrukčními prvky nádvoří bylo 30 nosných sloupů zasunutých do měděných podstavců spojených stříbrem.

Archa úmluvy byla dřevěná truhla našimi měřítky 120 cm dlouhá, 70 cm široká a 70 cm vysoká, vně i uvnitř obložená zlatými plechy. Víko schránky tvořil zlatý odlitek se dvěma cherubíny, s křídly rozprostřenými tak, aby stínila celý vršek schránky. Do každého rohu horní části schránky byly zapuštěny čtyři zlaté kruhy, jimiž byly trvale protaženy pozlacené sochory. Kondenzátorová konstrukce stánku umožnila vytvořit mohutný náboj za předpokladu, že byla postavena v energetické složce statické elektřiny. Archu úmluvy přenášelo osm mužů, z toho lze odvodit, že hmotnost archy mohla být asi 150 kg. Energetickou hodnotu zlata umocňovala kondenzátorová konstrukce archy. Archa tedy vytvářela velký samostatný náboj, který byl umístěn v mnohem větším náboji stánku.  ...Velký náboj umístěný v mnohem větším náboji - s tím jsme se už setkali...

Velká pyramida byla postavena z vápencových kvádrů a její jádro bylo vybudováno z červené žuly v kombinaci s pískem s obsahem těžkých kovů. Písek s velkou energetickou hodnotou zabudovaný do hmoty jádra nasvědčuje tomu, že šlo o přesné vyvážení energetické hodnoty jádra pyramidy. Masiv červené žuly byl uložen v mnohem větším množství vápence. Velký náboj Královy komory byl tak umístěn v mnohem větším náboji ostatní hmoty pyramidy. Pravděpodobně zde nejde pouze o různá množství energie, ale také o strukturu aury, která má vazbu na specifickou váhu hmoty a na další nám zatím neznámé faktory.

Mojžíšovo komunikační zařízení se jeví jako energetický model pyramidy. Z toho lze odvodit, že pyramidy mimo jiné mohly být využity i ke komunikaci.  Ve svém jádru tak měly zabudováno v podstatě totéž jako archa úmluvy.

Podobné kombinace hmoty lze nalézt také u jiných staveb na místech od sebe značně vzdálených. Rozsáhlé vrstvy plátové slídy byly nalezeny mezi dvěma horními stupni teotihuacanské Sluneční pyramidy. V chrámu nedaleko od Sluneční pyramidy přímo pod podlahou, dlážděnou těžkými kamennými deskami, našli archeologové dva masivní pláty slídy. Pláty jsou čtvercové o straně 27 metrů a tvoří dvě vrstvy položené přímo na sobě.  Je pozoruhodné, že slída byla dovážena ze značné vzdálenosti, přestože slídy  j i n é h o  chemického složení bylo v okolí dostatek. Olmékové kombinovali desetitisíce tun kamenných kvádrů s tisíci tunami nazelenalého polodrahokamu se současným názvem serpentin. Ve všech případech byl menší náboj umístěn ve větším náboji a vytvářel tím pro stavbu stejnou energetickou situaci jako u Velké pyramidy. Rovněž vyvozovat závěr, že pyramidy sloužily jako hrobky faraonů, nemůže být přesvědčivý, když vlastní hroby byly umístěny v meandru řeky Nilu, v místě energetické koncentrace - v Údolí králů. Stejně zavádějící je hodnotit pyramidy jednotlivě. Pyramidové komplexy byly z energetického hlediska budovány jako c e l e k,  a tak musí být tedy hodnoceny. Skutečnost, že během života každého panovníka se stavěla jeho pyramida (jeden stihl dokonce tři) vždy o jiných rozměrech, napovídá, že kněží něco hledali, tápali. Co asi mohli hledat, když rozdílné množství hmoty v sobě akumuluje jiné množství energie. Snad se pokoušeli nalézt optimální množství energie pro lidské zdraví, nebo něco podobného...

Společným jmenovatelem pro všechny energetické stavby dávnověku i dob následujících se jeví statická elektřina. Domnívám se, že bude velmi přínosné vést další výzkumy tímto směrem.

Miroslav Provod 

P.S. Webové stránky jsou pouze v angličtině. Články v českém jazyce naleznete v časopisech na internetu po zadání hesla www.miroslavprovod.com , (GOOGLE).  

 


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

Miroslav Provod