wz

Znáte naši nejvyšší horu?

Pokud jste dávali ve škole pozor, odpovíte jednoznačně - Sněžka. Ty starší napadne možná  ještě ze setrvačnosti Gerlachovský štít čili Gerlachovka nebo dokonce, jak se jeden čas muselo říkat, Stalinův štít. Ale o těch řeč kupodivu nebude. Ani ta Sněžka nebyla vždy nejvyšší horou Čech a Moravy. Naše malá země prodělala ne tak úplně dávno období, kdy se ještě o dost zmenšila. Ano, po mnichovské zradě byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava - a milá Sněžka již do našeho území nepatřila. Slovensko vytvořilo samostatný štát, takže ani Tatry jsme již neměli. Z hraničních pohoří nám zůstaly oči pro pláč a kousek Šumavy. Však se podívejte na mapu ...

 

 

Jak je vidno, hranice byly pár kilometrů od Klatov (Klattau) a kousíček od Plzně (Pilsen) a Českých Budějovic (Budweis). A tam, co je na mapě kurzorová šipka, nám zůstala hora Javorník, která se se svými 1 089 metry nadmořské výšky stala - naštěstí dočasně - naší nejvyšší horou.

 

 

Když se na Javorník díváte od Churáňova, ani příliš jako "hora" nevypadá. Ale patří mezi naše "tisícovky" a nad okolní krajinu vyčnívá natolik, že jeho vrchol je místem dalekého rozhledu.  Respektive mohl by - kdyby nebyl kompletně zalesněn.

Velkým obdivovatelem Javorníku byl snad nejznámější spisovatel Šumavy, Karel Klostermann. Ten se zdejšími lesy rád procházel a vychutnával si tu klid a samotu. Rád vystupoval na vrchol Javorníku, odkud měl svou milovanou Šumavu jako na dlani. Zajímavé je, že i podle historických fotografií býval v dobách minulých z šumavských (a nejen šumavských) vrcholů hor dost dobrý rozhled - byly odlesněné. Ale i tak Klostermann zatoužil, aby na vrcholu Javorníku byla postavena rozhledna.

 

 

A protože měl dobré přátele na správných místech, získal pro svůj záměr profesora V. Zeithamera a J. Šafhausera, kteří se ochotně a s elánem ujali realizace nápadu. A k realizaci nechybělo mnoho - již 26.7.1914 měly být projednány podrobnosti k započetí stavby dřevěné rozhledny. Jenže ... téhož dne začala mobilizace a vypukla I. světová válka. Klostermann se po jejím konci ze vzniku samostatného Československého státu příliš dlouho netěšil a v roce 1923 zemřel. Nezanikla však jeho myšlenka a chopila se jí Kašperskohorská skupina Národní jednoty pošumavské, která založila výbor pro zbudování rozhledny na Javorníku. To již byl opuštěn původní projekt dřevěné rozhledny a bylo rozhodnuto postavit věž kamennou.

A tak mohl sušický stavitel K. Houra. 21. června 1938 začít s výkopem základů ve skále. Celá věž byla stavěna osmi zedníky a osmi pomocnými dělníky. A teď by se dnešní "developeři" měli stydět, až by se propadli do Západního Německa ... Pouhých šedesát osm dní od zahájení stavby (!!!) byla rozhledna slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Výška rozhledny, mající symbolický tvar strážní věže, byla v té době 24 m, příčemž vyhlídková plošina byla ve výšce 18,5 m.

 

 

Ale jako by se smolná historie opakovala - rozhledna byla otevřena 28. srpna 1938 a pouhý měsíc poté - 29. září - došlo na základě mnichovské zrady k odtržení Sudet. Hraniční pásmo Šumavy se stalo součástí Říše a Javorník se stal nejvyšší horou Čech a rozhledna v letech německé okupace sloužila jako protiletadlová pozorovatelna.

Po válce se Javorník stal oblíbeným turistický centrem a rozhledna by se stala vděčným cílem výletů, kdyby ji koncem sedmdesátých let nepřerostla okolní smrčina. Rozhledna tak zcela ztratila svou funkci. Místo o vykácení stromů se začalo uvažovat o zvýšení věže. Tuto myšlenku se však dlouhá léta nedařilo realizovat, až teprve v roce 2001 byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, jehož posláním bylo získat prostředky pro rekonstrukci stávající věže a její zvýšení nad koruny stromů. Po mnoha potížích byly prostředky získány a rekonstrukce byla v září roku 2002 zahájena. Slavnostní znovuotevření rozhledny proběhlo 5. července 2003. Vrchol nové věže je nyní ve výšce 39 m a vy musíte na vyhlídkovou plošinu vystoupat do výše 30 m.

 

 

Rozhledna bývá přístupná od května do listopadu  a pokud byste ji chtěli navštívit, není to ze stejnojmenné obce po žluté značce příliš daleko - asi tak 1,5 km. Krásný panoramatický pohled na Šumavu z hory, která bývala naší nejvyšší, jistě stojí za to. Rozhledna umožňuje kruhový rozhled nejen po Šumavě, ale i části jejího podhůří.  Z vyhlídkové plošiny při slušném počasí uvidíte hraniční hřeben od severozápadního Ostrého, Polomy, Ždánidla, Poledník, bavorský Javor (Grosser Arber), Falkenstein, Roklan, naši Černou horu až po jihovýchodní Třístoličník, Knížecí stolec a Kleť v Blanském lese.

 

 

Při cestě na vrchol Javorníku cestou na rozhlednu vás upoutá kaple ve tvaru rotundy, stojící na kraji lesa v místě, kde dosud poklidně se vinoucí cesta nabere strmý kurs k vrcholu.  Tato novodobá rotunda byla zasvěcena svatému Antonínu Paduánskému a vysvěcena 4.srpna 1940. Motivy na oknech kaple zobrazují patrony Českých zemí a Pannu Marii.

Antonín Paduánský (1195-1231) byl portugalský mnich a teolog, který působil ve Francii a Itálii a byl v roce 1232 svatořečen. Zasvěcení kaple, vystavěné již za okupace, bylo jinotajem. Jméno Antonín bylo zvoleno záměrně, aby bylo připomenuto křestní jméno významného politika a státníka První republiky - Antonína Švehly (1873-1933).

 

 

Od kaple stojící v nadmořské výšce 1009 m je nádherný výhled na obec Javorník a celé Stašsko a Vimpersko.

 

 

Jak je vidět, tak hory by mohly vyprávět. Ale myslím si, že Javorník by se svého postu "první hory země" rád vzdal, protože cena za těch několik let by se zdála i hoře se srdcem z kamene příliš vysoká.


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

JL

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.