wz

Výročí, které v kalendáři kupodivu nenajdete

Objevení Ameriky je připsáno Kryštofu Kolumbovi – i přesto, že tento kontinent dávno před ním objevili jiní (například Vikingové vedeni Leifem Erichsonem synem Ericha Rudovouse nebo Templáři). Jejich objevy však - díky době, kdy byly uskutečněny - upadly v zapomnění a neměly žádný velký dopad na historii - narozdíl od Kolumba, který vyplul objevit konkrétní cíl.

Kolumbus objevená území pojmenoval, prozkoumal, popsal a nechal zmapovat – v tom je jeho nesporné prvenství.

Proč ?

Skončil středověk a na počátku 15. století nastala v mnoha evropských zemích, především u panovnických dvorů, velká poptávka po luxusním zboží, nejvíce žádáno bylo hedvábí, sklo, porcelán, drahokamy a koření z Orientu. Spojení Evropy s Orientem monopolně ovládali italští a arabští obchodníci. Avšak v polovině 15. století Turci obsadili Malou Asii a Cařihrad. Cesta po souši do Indie, Persie a Číny směrem na Konstantinopol, Krym a do Střední Asie se stala riskantní, neboť byla střežena Turky, kteří za její použití vybírali vysoký poplatek.

Kolumbovy lodě

Řešení

Bylo třeba najít jinou cestu jak se Turkům vyhnout, nebot kromě dovozu zboží bylo třeba nacházet nová odbytiště trhů a také nové zdroje surovin. Řešením byla plavba přes Atlantik.

V té době již byl znám teoretický předpoklad o kulatosti země florentského hvězdáře Paola dal Poza Toscanelliho a jeho (dosti nepřesná) mapa Atlantiku a Japonska. Ze světadílů byla známa jen Evropa, Asie a Afrika - obrysy těchto pevnin byly však stále neznámé. Kolovaly jen zkreslené a fantastické zprávy o cizích krajích, různé pověsti o dracích a ohnivých horách a svědectví cestovatele/ kupce Marca Pola.

Také mořeplavba udělala velký krok kupředu – byl zdokonalen kompas (čínský vynález) magnetickou střelkou, začal se používat astroláb (astronomický přístroj k určování zeměpisné šířky) a astronomické tabulky k určování polohy hvězd. Pravděpodobně v roce 1492 sestavil Němec Martin Beheim první zemský globus. Také lodě byly vylepšeny o hluboký kýl, zdokonalené kormidlo a o nový systém plachet.

Kolumbus měl ke své zamýšlené plavbě navíc ještě mapy, které vytvořil John Drummond, jehož děd již v roce 1398 u břehů neznámého kontinentu (Ameriky) byl a poskytl pro vytvoření map podklady. Drummond žil na ostrově Madeira, kde jistý čas žil i Kolumbus.

Od roku 1485 usiloval Kryštof Kolumbus u španělského dvora o poskytnutí materielní i finanční podpory plavby do Indie. Tvrdil, že cestu dokáže najít – měl své mapy. Trvalo mu sedm let, než u královny Isabelly Aragonské prosadil svůj plán a ona hoj v jeho úmyslu podpořila přízní i finančně.

3. srpna roku 1492 vyplula z přístavu Palos malá flotila, kterou tvořily tři karavely Pinta, Nina a Santa Maria. Posádka čítala méně než sto mužů.

karavela - z řeckého karabos znamená “malá loď “ - je to rychlá trojstěžňová plachetnice s velkým nákladním prostorem; má dobroou stabilitu na moři i za nepříznivého větru.

Ačkoli bylo příznivé počasí, posádka byla znepokojena dlouhou plavbou a nekonečným mořem. Když hrozila vzpoura byl Kolumbus nucen 9. října nechat změnit kurz na jih a doufat, že co nejdříve dorazí k nějakému pobřeží.

Kolumbus snad jako jediný pevně věří, že někde za horizontem na západě leží východní země plné zlata a koření...

V pátek 12. října 1492 opravdu přistáli na pobřeží neznámé pevniny. Přišli je přivítat přátelští avšak nazí obyvatelé. Bylo jasné, že nevystoupili na pevninu bohatého dálného východu, nicméně Kolumbus doufal, že jsou na jednom z mnoha ostrovů blízko Číny. Místo bylo pojmenováno San Salvador (Guanahani).

Kolumbus ve svém zápisníku popsal domorodce, s nimiž se setkal, jako přátelské, dobromyslné a vyrovnané, kteří měli pěkná těla, jemné rysy tváře, oči velké a velmi hezké a vyzdvihoval jejich učenlivost. Byl potěšen, že objevil lidskou skupinu, která potřebuje spásu, a napsal: "Myslím, že se z nich mohou snadno stát křesťané, protože se zdá, že nevyznávají žádné náboženství."

V dalších měsících dorazil k Bahamám a odtud doplul na Kubu. Na další plavbě v Karibském moři ztroskotala Santa Maria na ostrově, který Kolumbus pojmenoval Hispaniola (Španělský ostrov) - dnešní Haity (San Domingo) - a vybudoval zde první evropskou pevnost. Zde také zanechal část posádky, která měla hledat zlato a v lednu 1493 se vydal zpět do Španělska, podat zprávu o svém objevu. Lodě vezly náklad vzorků zlata a skupinku Indiánů. Bouři v Atlantiku přestály obě lodě a Kolumbus tak slavně dorazil ke královskému dvoru, kde byl nadšeně uvítán a oslavován. Přivezené zlato vzbuzovalo velké naděje.

Pradávná mapa

Roku 1493 vyplul na druhou výpravu - té se již účastnilo 17 lodí a více než 1300 mužů. Místo čínské pevniny však přistál postupně na Portoriku, Malých Antilách a Jamajce. Do Španělska se vrátil roku 1496.

Při třetí výpravě roku 1498 zamířil Kolumbus ještě více na jih a dostal se až do Trinidadu a ústí řeky Orinoko. Zde připustil možnost, že našel úplně nový světadíl. Do Španělska se vrátil roku 1500.

V roce 1499 kapitán Vincente Pinzón přistál s jednou z kolumbových lodí u pobřeží dnešní Brazílie a Guyany.
Mapu Nového světa nakreslil na kozí kůži kolem roku 1500 Juan de la Cosa – Kolumbův lodivod. Amerika je zakreslena relativně dobře, správný je i obraz karibských ostrovů, Afrika leží uprostřed. Na mapě je vyznačen červenou barvou rovník a zeleně poledník, odpovídající zřejmě demarkační linii z roku 1494.
Kolumbův “kolega” Ital Amerigo Vespucci objevil Venezuelský záliv a ústí Amazonky. Tomuto muži byl také poměrně dlouho připisován objev Ameriky (odtud i její název).

Objevený Nový svět začal být kolonizován španělskými osadníky. Přinutili zdejší obyvatelstvo pracovat na založených plantážích a v dolech. Ztráty na životech Indiánů byly obrovské. Mezi lety 1520 a 1570 klesl v Americe počet domorodců o 90% (ze 14 milionů na 1,4 milionu). Příčinou však byly hlavně nemoce, které s sebou Evropané přivezli.

Kolonizátoři i španělský dvůr nebyli spokojení s výsledky, protože ani jedno z území nebylo nijak zvlášť bohaté na zlato a bájné zlaté El Dorado nebylo stále k nalezení. Vinili z tohoto neúspěchu Kolumba. Jeho důvěryhodnost u španělské královny poklesla, ale přesto dostal ještě poslední šanci dokázat, že není podvodník a šílenec.

Roku 1502 se vydal na čtvrtou plavbu, kterou sám Kolumbus nazval “plavbou o vše”. Za rekordních 21 dní přeplul Atlantik a dostal se na Martinigue. Pokračoval v plavbě podél pobřeží Hondurasu, Nikaragui, Kostariky a Panamy. Při každém přistání si stále myslel, že je už konečně v Indii a proto Antily názval Západní Indie a domorodce Indiány. Po marném hledání se musel smířit s tím, že žádný průliv neexistuje a se do Indie nedostane. Plavba o vše skončila na Jamajce, kde lodě proděravělé červy už nedokázali plout dál. Zpět do Španělska se Kolumbus dostal 17. listopadu 1504.

Po zbytek života se nikdy nedokázal vypořádat s myšlenkou, že neobjevil cestu do Indie, ale pouze “překážku” v cestě. Neuvědomil si, že pro Evropany objevil nový kontinent. Dosáhl hodnosti admirála a titulu místokrále v objevených územích, nenašel však zlato a proto byly jeho objevitelské výsledky nedoceněny.

Kolumbův rukopis

Kdo byl Kryštof Kolumbus?

Kryštof Kolumbus se narodil 1451 v Janovské republice. Jeho otec byl obchodníkem s vlněnými látkami. Spolu se svými bratry Bartolomeem, Giovannim a Giacomem se sice zaučoval v obchodě svého otce, ale měl jiné představy o své budoucnosti.

Na první plavbu se vypravil ve svých 14 letech a doplul do Tunisu a řecký ostrov Chiros.

Během svých dalších plaveb se vzdělával v umění navigace a pročítal zeměpisná a cestopisná díla Marka Pola.

Podporu pro svou cestu do Indie západním směrem našel Kolumbus v mapě Paola dal Poza Toscanelliho (1397 – 1482). Kolumbus z ní získal dojem o vzdálenosti mezi Evropou a Cipangem (což ovšem tenkrát nevěděl). Snažil se přesvědčit portugalského krále Jana II., že do Japonska (Cipangu) lze doplout přes Atlantik, ale ten jeho žádost o poskytnout lodě odmítl.

Roku 1485 se přestěhoval do Španělska a roku 1492 objevil Ameriku.

Zemřel v zapomenutí 20. května 1506 v Seville - obklopen svými syny jako velmi bohatý muž (král mu přiřkl podíl na objevení Ameriky).

Kryštof Kolumbus Jiný portrét

Věra Zahálková