wz

Pozvánka do kvetoucího Keukenhofu

Skoro každá cestovka v současné době nabízí atraktivní zájezd do holandské Zahrady Evropy, jejíž brány se pro veřejnost otevřely již 19. března. Komu se nechce čekat až jaro přijde od Česka, tak mu může vyrazit naproti do Holandska, do Keukenhofu, kde všechny záhony s květinami jsou připraveny tak, aby kvetly po celé dva měsíce co je zahrada otevřena. Kompozice květů a barev se mění podle toho, jak postupně vyrůstají a vykvétají jednotlivé druhy rostlin.

 

 

Kaukenhof je největší květinový park v Evropě, nacházející se asi třicet kilometrů od Amsterdamu. Historie tohoto místa je bohatá. Před tím, než zde vznikl veřejnosti přístupný květinový park, prošlo území mnoha přeměnami.
V 15. století pozemky vlastnila Jakobäa von Bayern, hraběnka von Hainaut-Holland. Pocházela z velmi starého rodu hrabat von Straubing-Holland, jehož linie počíná císařským párem Ludvíkem IV. a jeho druhou ženou Margaretou von Avesnes. Jejich syn Wilhelm I. se stal prvým knížetem von Straubing-Holland. Protože však zůstal bezdětný, nástupcem se stal jeho bratr Albert I., který kromě více jak sedmi levobočků měl z manželství tři legitimní syny: Wilhelma II., Albrechta II. a Johanna III. K tomu ještě navíc čtyři legitimní dcery: Katharina se vdala za Wilhelma von Jülich, Johanna se vdala za Václava Českého, Margaretha se provdala za Johanna Burgundského a Johanna-Sophie byla manželkou Alberta Rakouského.
I přes toto velké množství dětí, přežívají do dalších let jen dvě generace. Wilhelm II. má jen jednu legitimní dceru Jakobu a nejméně devět nemanželských synů, kteří však nepřipadají jako dědici v úvahu. Manželství jeho bratra Albrechta II. zůstává bezdětné.
S Johannem III. vymírá v roce 1425 poslední mužský potomek rodu a v roce 1436 smrtí dcery Wilhelma II. hraběnky Jacoby von Straubing-Holland i ženská linie.

 

 

Jacobäa, vévodkyně von Bayern, hraběnka von Holland - Seeland - Hennegau

Jacobäa (Jacoba van Beieren, Jacqueline de Bavière, Jacqueline of Wittelsbach, Jacqueline de Hainaut) se narodila 15. července 1401 jako jediná legitimní dcera Wilhelma II. hraběte von Straubing-Holland a Margarety Burgundské. V roce 1406 ji otec zasnoubil s tehdy tříletým Jeanem de Tourraine de Valois, synem francouzského krále Karla VI. a Isabeau z bavorského rodu Wittelsbachů. Svatba se konala 6. srpna 1415. Za pár měsíců zemřel Jeanův starší bratr Louis, který se měl stát francouzským králem. Budoucím králem a královnou Francie byl určen Jean z Valois a Jacobäa.
Do boje o holandské území se roku 1416 vkládá císař Zikmund Lucemburský, který neuznává nástupnická práva po ženské linii. Avšak Wilhelm II. se nevzdává. Je mu padesát let a tak s dědictvím pro dceru nespěchá.
Avšak na počátku dubna roku 1417 následník francouzského trůnu Jean z Valois nečekaně umírá. Příčinou je hlíza v krku, avšak proslýchá se, že byl otráven...
Šestnáctiletá vdova Jakobäa opouští Francii a je ráda, že se může vrátit na panství svého otce. Tím ale nešťastné události nekončí. O několik týdnů později, 31. května umírá její otec hrabě Wilhelm II., pravděpodobně na otravu krve po psím pokousání. Jacobäa zůstává sama a stává se jedinou právoplatnou dědičkou.
Přestože v Holandsku bylo ženské nástupnictví v rodové linii dávným zvykem, politicky nezkušená Jacobäa od této chvíle až do konce života musí za svá dědická práva neustále bojovat .
Na radu strýce se Jacobäa, nyní už hraběnka von Straubing-Holland, pro posílení své pozice znovu vdává (1418) a to za svého bratrance Johanna IV. vévodu Brabantského a Limburského a stává se vévodkyní von Bayern, hraběnkou von Holland - Seeland - Hennegau. V roce 1422 je bezdětné manželství rozvedeno.
Jacobäa opouští bruselský dvůr a odjíždí do Anglie, kde se roku 1422 vdává za králova mladšího bratra vévodu Humphreye z Gloucesteru (1390 - 1447).
S vojenskou pomocí se oba v říjnu 1424 plaví přes kanál do Calais, později pobývají v Mons. Jacobäa se snaží získat zpět své panství Hennegau, kde se zdržuje až do dubna 1425. Toho roku umírá na následky otravy jedem její strýc biskup Jan III. Bavorský, který byl jejím rádcem a ochráncem. Papež v témže roce anuluje její manželství s vévodou z Gloucesteru, patrně pro bezdětnost.
Jacobäa je přinucena vzdát se svých nároků na dědictví a zavázat se Filipu III. Burgundskému, že neuzavře další manželství bez jeho souhlasu. V roce 1427 obsazuje Filip III. Burgundský panství Hennegau.

 

 

V červenci 1432 uzavírá Jacobäa v Haagu tajně svůj čtvrtý sňatek se sobě nerovným partnerem, svým vazalem, burgundským místodržícím Frankem II. van Borselenem (1396 - 1470). Oba spojí své síly ve vzpouře proti Filipu III., ale Frank je zajat a uvězněn. Rozsudek si může Jacobäa vybrat: bud mu bude sťata hlava nebo se ona vzdá svého dědického práva na Holandsko ve prospěch Filipa II. Burgundského. Jacobaä si vybírá druhou možnost a 12. dubna 1433 se vzdává všech svých dědických práv a územních nároků. Její bývalé panství je připojeno k Burgundsku.
Zatímco Frank se dostává na svobodu a je volný, ona je vykázána do domácího vězení na zámku Teylingen v jižním Holandsku.

 

 

Když její život pomalu končí, Frank van Borselen se s ní 1. března 1434 na svém zámku Sint Maartensdijk - nyní již s povolením Filipa Burgundského - znova ožení. Za dva roky na to, 9. října 1436 bezdětná, třiceti pětiletá Jacobäa umírá na tuberkulózu. Lidová pověst ale vypráví, že byla otrávena...
Frank přežije svoji ženu o 34 let.

Životní příběhy Jacoby byly a jsou oblíbeným tématem holandských dramatiků, malířů, sochařů a dalších umělců. Malíř Franz von Löher maluje Jacobu jako holandskou Janu z Arcu, obdiv k jejímu boji proto nadvládě Burgunďanů dokládají i její sochy na veřejných místech. Jejím jménem jsou pojmenovány ulice, nové stavby i odpočinková území ve městech. Historikové o ní píší své studie a biografie, hrají se divadelní představení, města si připomínají její osobu a statečnost slavnostními průvody...

 

 

Keukenhof - zahrada nejkrásnějších jarních květin

V době, kdy sem jezdila hraběnka Jacobäa, nacházela se zde rozsáhlá honitba a při loveckém dvorci byla velká bylinkářská zahrada, jež zásobovala panskou kuchyni. Hraběnka prý byla velkou milovnicí jak lovu, tak pěstování bylinek a květin. Od toho vzniklo i pojmenování dvorce: keuken - kuchyně.

 

 

Po smrti hraběnky panství střídalo majitele. Během té doby bylo zjištěno, že zdejší písčitá půda je vhodná nejen pro bylinky, ale i pro pěstování cibulových květin. V 17. století, kdy cibuloviny přišly do módy a platili se za ně neuvěřitelné částky, se v Keukenhofu začalo s pěstěním a prodejem cibulovin ve velkém.

 

 

Základ zámeckého parku vznikl v roce 1830; ale až baron Van Pallandt pozval do Keukenhofu holandského architekta - krajináře Johanna Davida Zochera Jr. (1791 - 1870), který navrhl vytvořit zahradu v anglickém stylu a zámek upravit jako Královský dům - Royal House.
Ve 20. století pak byla v parku založena stromová alej a rybník. První jarní výstava květin se zde konala po druhé světové válce v roce 1949 a od roku 1950 se v jarních měsících otvírá pro veřejnost již každoročně.

 

 

Letošní rok zahrada slaví 60. výročí konání první jarní výstavy květin. Dnešní park má rozlohu 36 ha a stará se o něj 24 zahradníků. V parku z jara vykvétají tulipány, narcisy, hyacinty, krokusy, modřence, ...
V průvodci se uvádí, že zde každé jaro vykvétá šest až sedm milionů cibulovitých květinek! Ty spolu s dalšími trvalkami, vodními plochami, kvetoucími keři, starými stromy i 150 skulpturami utváří úchvatnou podívanou. Pod korunami statných stromů tak vznikají potoky z modřenců, rozmanité obrazce z pestrobarevných tulipánů a působivá seskupení z narcisů.

 

 

V areálu se nacházejí čtyři výstavní pavilony, kde se konají květinové soutěže. Každoročně je park tématicky zaměřen na nějakou významnou událost. Loni to byly olympijské hry v Číně, letos je tématem 400. výročí objevitelské cesty anglického mořeplavce Henryho Hudsona. Ten v roce 1609 doplul pod vlajkou holandské  Východoindické společnosti k americkému kontinentu. V místě přistání pak byla založena osada nazvaná Nový Amsterdam, předchůdkyně dnešního New Yorku. Tuto událost v parku připomíná velkolepá květinová mozaika zobrazující sochu Svobody.

 

 

Dá se říci s určitostí, že Keukenhof je jedním z nejvíce navštěvovaných míst Holandska. Rozhodnete-li se jej navštívit, počítejte s tím, že prohlídka zabere nejméně jeden den. Vzít si sem sebou můžete i svého psího miláčka, ovšem musíte ho vést na vodítku. Park je bezbariérový a tudíž dostupný pro vozíčkáře. V areálu si můžete odpočinout nebo se posilnit v některé z četných restaurací.
Z dalších informací vás může zajímat, že otevřeno je od 19. března do 21. května každý den od 8 do 19.30 hodin, poslední vstup je v 18 hodin. Vstupné za dospělou osobu je 13.50 Euro, za dítě od 4 do 11 let se platí 6 Euro.

 

 


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

VEZA