wz

Kozlov - nepříliš známý hrad v Českém ráji

Jezdíváte do Českého ráje? Navštívili jste tam někdy pozůstatky hradu Kozlov? Pravděpodobně nikoliv. Následující mapka hned vysvětlí proč. Návštěvníci Českého ráje se obvykle pohybují po červeně značené Zlaté stezce; v této oblasti s největší pravděpodobností po trase Turnov - Valdštejn - Hrubá Skála a podle zdatnosti i dále směrem na Trosky, případně procházejí skalní města na východ od této páteřní trasy. Jak ale vidíte, zřícenina hradu Kozlov je od této trasy poměrně vzdálená západním směrem. Rozcestník na žlutě značenou cestu odbočující mezi Hlavaticí a Valdštejnem udává vzdálenost 4,5 km. A to je poměrně dost - pokud se chcete zase k Valdštejnu vrátit a pokračovat po Zlaté stezce.

 

 

Pokud byste chtěli navštívit Kozlov cíleně, lze se tam dostat také z druhé strany - od Příšovic. Cyklisté mohou použít část žlutě značené cesty od hotelu Králíček v Kacanovech a tamtéž mohou zaparkovat i motoristé a jít dále pěšky.

 

 

Já jsem šel od Valdštejna, takže v tom pořadí jsou i fotografie. Od osady Pohoří cesta chvíli poměrně strmě stoupá, pak se dostanete na zalesněnou "náhorní rovinu" a kolem Raisovy vyhlídky se blížíte do míst, kde kdysi hrad stával. Cestou míjíte spoustu zářezů v terénu, které vzbuzují asociace, že se jedná o příkopy opevnění nebo částečně sesuté cesty. Blízkost zříceniny ovšem nemylně určuje hradní brána. Tedy spíše to, co bránou zřejmě kdysi bývalo - je to ten zbytek kamenné zdi na obrázku vpravo. Zde si lze opravdu představit, jak přístupová cesta procházela opevněním a vstupovala do prostoru hradu.

 

 

Hrad býval znám pod názvem Kozlov nebo také Chlum, podle názvu návrší, na kterém stál. Proto se někde na ukazatelích setkáte s oběma jmény: Chlum-Kozlov. Přestože hrad je zhruba šest století opuštěn, nějak se mi moc nechce psát o tom, že je to zřícenina. Jedná se totiž o klasický skalní hrad, přirozeně začleněný do skalních stěn a přizpůsobený jejich reliéfu. Když se tak procházíte po místech, kde hrad stával, zjistíte, že to býval hrad poměrně rozsáhlý a díky svému situování na skalách i odolný. Dodnes je třeba k cestě z předhradí na hrad (směrem od západu) strmé schodiště a dokonce i železný žebřík.

Skály tvořily základ hradu a jejich úpravy, včetně vykutaných prostor se zachovaly v podstatě dodnes. Skála posloužila jako spodní patro hradu a byly do ní vytesány obytné prostory i sklepy, a také cisterny na vodu. Na tyto přirozené základy byly vystavěny dřevěné obytné stavby, ze kterých se samozřejmě nic nezachovalo. Zděných kamenných částí bylo minimum - proto jsem v rozpacích nad tím označením zřícenina.

Pískovec je hornina tvárná a přitom odolná. Pokud má poutník čas, může nechat pracovat fantazii. Opracované skalní útvary rozezná i necvičené oko a mezi skalami se co chvíli objevují různá svědectví osídlení - schůdky, zádlaby pro trámy, drážky pro dveřní veřeje a další. Právě podle otvorů pro trámy, tesaných ve skále, lze odhadovat rozsah a velikost dřevěných staveb. O hradu se však nedochovalo příliš mnoho zpráv, takže dnes jen těžko určit výšku a účel jednotlivých staveb.

 

 

První písemná zmínka o hradu se datuje do roku 1362. Tehdy se jako majitel hradu uvádí Hynek z Lomnice z rodu Valdštejnů. Odhadnout, kdy hrad vznikl, je obtížné. Jeho zakladatelem byl zřejmě někdo z rodu Valdštejnů, ale konkrétní údaj chybí. Lze se jen dohadovat podle různých náznaků. Tak třeba u Zdeňka z Valdštejna (v letech 1318-1335) je uváděn přídomek „v Turnově a na Kopci“ (latinsky in monte). Myslel se tím "kopcem" právě Chlum? Toť otázka. Pravděpodobnější však je, že se jednalo spíše o Hrádek u Hostinného, který Zdeňku z Valdštejna také patřil. V dochovaných listinách pak lze další majitele hradu z rodu Valdštejnů – byli jimi Jarek z Valdštejna(1353) a Jan z Valdštejna (1362).

Rokem 1362 skromné záznamy o hradu končí. Lze předpokládat, že hrad zpustl v době kdy bylo okolní panství připojeno k nedalekému hradu Valdštejn. Bližší informace o spojení panství či zkáze hradu se nedochovaly. Dá se spekulovat třeba o tom, že hrad vyhořel po loupeživém nájezdu, což by v té době nebylo nic neobvyklého. Dokonce se ani neví od jaké doby a proč se hradu říkalo Kozlov.

 

 

Zásoba pitné vody byla pro každé opevněné sídlo otázkou života a smrti. Na hradě Kozlov se dochovaly dvě cisterny na vodu tesané v pískovci. Jsou dnes silně zanesené, takže se nedá pohledem určit, zda to náhodou nebyly opravdové studny, ale spíše to opravdu vzhledem k výšce nad hladinou spodních vod byly cisterny na dešťovou vodu.

 

 

Skalní bloky někde posloužily jako základ pro budovy ze dřeva a někde do nich navíc byly vytesány prostory - zda sloužily jako obytné či jako spižírny a sklepy, to se dnes již nedá určit.

 

 

Při pohledu na detailní záběr vlevo asi člověka napadne, že se jednalo o jakousi lavici, respektive její základ - na holém kameni asi neseděli ani tehdy. Vpravo je dobře vidět drážka, do které byly zřejmě osazeny dřevěné veřeje dveří. A ta mističkovitá prohlubeň na obrázku vpravo - to mi silně připomíná nádobku na svěcenou vodu u vchodu do kostela. Ono když se člověk podívá na půdorys kamenného základu (to je ten obrázek výše nahoře vlevo) ... mohla to být kaple či kostelík? Takové opevněné sídlo, jako byl tento hrad, to vlastně bývalo místo trvalého bydliště majitele panství. A křesťanství v našich zemích již ve 14. století mělo dominantní pozici. Dá se tedy očekávat, že bohoslužba pro hradního pána se odehrávala přímo na hradě; určitě nejezdil na koni někam do kostelíka mezi své poddané. Ale to je jen moje soukromá vize toho místa.

 

 

Zajímavé je navštívit vytesané prostory ve skalních blocích. Také zde byly evidentně osazené dřevěné zárubně pro dveře, ale kdyby to byla obytná prostora, tak ta okna by nejspíš někdo vytvaroval trochu líbivěji, domnívám se. Ale stejně museli mít ti lidé, co tyto prostory tesali, cit pro své řemeslo. Necitelně ubraný materiál už vrátit nejde a také prorazit někde příliš velký otvor v tenké stěně - to by nebylo vůbec dobré. Zajímavý je ten sloup - proč je tak u stěny a ne spíše uprostřed? Že by právě tam potřebovala stavba posílit nosnost stropu?

 

 

Bylo by zajímavé odstranit staleté nánosy jehličí, listí a zeminy a udělat si tak představu, jak a kde byly podlahy tesaných prostor a co bylo mezi jednotlivými částmi hradu. Takhle jsou vidět jen téměř zanesené schůdky na boku objektu, který jsem pracovně nazval kostelíkem - ale co je asi hlouběji? Dělal se tu někdy archeologický průzkum?

Zřejmě tu a tam ano, jak dokládají útržkovité zprávy na webu - třeba o nálezu padělku pražského groše. Bohužel ani této lokalitě se nevyhýbají nájezdy pirátských "hledačů pokladů":

Srpen 2007 ... stopy nepovoleného průzkumu s použitím detektoru kovů zjistili pracovníci ochrany přírody ve světnici středověkého sídla Chlum-Kozlov. Na úpatí jednoho ze skalních bloků zjistila stráž přírody nepovolený výkop u něhož ležela igelitová taška s archeologickými nálezy. (Ochrana přírody)

Jsou dokonce i názory, že vytesané prostory nebyly vůbec součástí hradu - jako tento, ze stránek Geopark:

Podle nových výzkumů je interpretace vyhloubených základů místností jako pozůstatků hradu pochybná – jednalo se patrně o neopevněné sídlo (vesnické refugium?).

No, já bych na to řekl asi tohle  - neberte nám iluze ... už tak jich je nějak čím dál tím méně.

 

 

Další dva tesané prostory - poblíž žebříku a schodiště na západní straně skalní plošiny. Ten prostor vlevo asi býval sklípek. Dutina na obrázku vpravo spíše vypadá jako obytná. Zajímavé je to okno, pokud to okno mělo být - podle tvaru a umístění ale na to vypadá. Hned několik desítek centimetrů za ním je totiž další skála. Proč dělali okno, kterým se lze dívat jen "do zdi"? Nebo ta skála tam spadla dodatečně a otvor překryla?

 

 

Takhle si člověk celkem dovede představit, že ta prostora bývala obyvatelná. No a o nedobytnosti hradu si lze udělat představu z obrázku vpravo - hrad byl na plošině nahoře, nad těmi kolmými stěnami. Bylo by opravdu zajímavé se na pár chvil přenést třeba do toho roku 1362 a vidět, jak to tu vypadalo ...

 

 

Trochu si možná člověk dokáže představit, jak to tu asi mohlo vypadat a co by tu viděl. Co by ale tehdy neviděl zcela určitě, je město Turnov v této podobě při pohledu z Raisovy vyhlídky nedaleko od hradu. Je tu krásný pohled, jen je škoda, že vyhlídka zarůstá náletovými borovicemi a za chvíli nebude z ní vidět vůbec nic.


Vlk Samotář

Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?