wz

Betlemy všude kolem nás

První a druhou adventní nedělí jsme se přesunuli do svátečního času očekávání. Tak jako každoročně v době Vánoc se Marii a Josefovi narodí Boží dítě – chlapec jménem Ježíš. Stane se tak v městě Betlémě, v daleké zemi Judské.

Během staletí vystřídal Betlém (v hebrejštině Bet Lechem) mnoho dalších pojmenování a byl znám jako Beit Lahm, Beit Sahur, Betar, Bét-Lehem-Efratina, Betléma, Bit-Lahmi, Efratina, Efraty, Efrata či jako Město Davidovo. Betlem v hebrejštině znamená dům chleba a byl to společný název pro osady s mlýny na bílou mouku, kterou používali Izraelité ve svých kuchyních.

Pro křesťany je Betlém městem posvátným. Každoročně se věřící v době vánočních svátků ubírají do Betléma v Judsku (dnešní Palestině), aby se zde v chrámu Zrození Páně poklonili místu, kde Ježíš přišel na svět. Domnělé místo Ježíšova zrození od roku 1770 označují stříbrné hvězdičky a nápis: Hic de Virgine Maria Jesus Christus Natus Est. Chrám Zrození Páně je jedním z nejstarších kostelů v křesťanském světě.

 

 

Ale město Betlém není slavné jen díky narození Spasitele. Už dávno před výstavbou prvního křesťanského kostelíka sem židovští i muslimští poutníci přicházeli k hrobu Ráchel, oblíbené manželky Jákoba (jednoho z biblických praotců židovského národa), která zde zemřela při porodu syna Benjamina. K Betlému se váže i narození biblického židovského krále králů Davida, od něhož se odvíjí původ Josefův a tím i Ježíšův. Svaté město Betlém je zasvěceno všem třem náboženstvím: judaismu, křesťanství a islámu. Proto zde najdete katolické, ortodoxní a evangelické kostely. Ve městě se nachází islámská modlitebna Omarova mešita, pojmenovaná po chalífovi Umar ibn al-Khattāb (Omar Velký 581/3 – 644), který byl přítelem proroka Muhameda, duchovní hlavou islámu a vládcem islámské říše té doby.

A ačkoli by měl být Betlém místem klidu a míru, neustále zde probíhají boje a násilnosti. Po střídajících se vládách křesťanů, Egypťanů, muslimů a Britů je současný Betlém jedním z míst ozbrojených střetů mezi Izraelci a Palestinci. V květnu roku 2002 se při vpádu izraelských sil zabarikádovalo v chrámu Narození Páně přibližně 180 Palestinců. Po několikatýdenním obléhání, kdy bylo i několik mrtvých, byli povstalci propuštěni. Izraelská armáda pak v chrámu při prohlídce nalezla čtyřicet výbušných zařízení. V současné době je Betlém pod kontrolou izraelské armády a pohyb osob je omezen bezpečnostní bariérou a propustkami. Přesto se sem poutníci a věřící navrací a to především v době vánočních oslav.

 

 

Pro nás je však slovo betlém spojeno s krásným dílkem, pocházejícím především od lidových umělců. Vánoční procházka po náměstích a kostelích nabízí nejrůznější zpodobnění betlémské jeskyně (či chlíva) s jesličkami. Pokud se vydáme na vánoční jarmarky k našim německým nebo rakouským sousedům, skoro všude se tam můžeme setkat s betlémským živým obrazem - nad jesličkami se sklání Marie s Josefem ve společnosti ovce, kozy, oslíka...

 

 

Svatý František - Francesco Bernadote (1181 – 1226) se snažil žít v nápodobě Krista, a přiblížil se mu natolik, že se mu na rukou a nohou objevovaly stopy po Kristových ranách (stigmata). Tento svatý František dostal nápad a o Vánocích roku 1223 shromáždil v Grecchiu své přátele spolu s jejich zvířaty, kteří pak obklopili jesličky, které vytvořil ponořen do pokory a chudoby Jediného, z něhož vzešlo veškeré bohatství stvoření. Vypráví se, že lesy zvučely motlitbami radosti a díkůvzdání a skály jim odpovídaly velebením, když v tomto improvizovaném betlému sloužil kněz první půlnoční mši.

Z této oslavy narození Páně se pomalu stal milý vánoční zvyk, který se rychle rozšířil po celém světě.

 


Kdo první postavil betlém v Čechách se můžeme dohadovat, zda to byli v 16. století dominikáni v kostele sv. Klimenta nebo jezuité v Týnském chrámu v Praze. Vánoční vystavení jesliček se pak rychle rozšířilo do východních Čech, na Moravu a do Slezska. V osvícenecké době však betlémy z kostelů musely zmizet, avšak našly své místo pod střechami prostých lidí. Vznikla tak tradice lidových jesliček, lidových betlémů a s ní i tajuplné kouzlo Vánoc s nenapodobitelnou pohádkovou atmosféru proniklo do všech domácností. Výroba a stavění jesliček a celých betlémů, betlemářství, se pak stalo zálibou a bohumilou činností pro řadu lidových umělců, až později se tohoto tématu chopili i mistři malíři, řezbáři a sochaři. Obliba jesliček v druhé polovině minulého století je nevídaná, z půd se snášejí staré betlémy po předcích a kdo je nemá, tak si může koupit již sériově vyráběné betlémy papírové.

 

 

Možností, kam se dnes vypravit za krásnými betlémy je mnoho, tak jen několik tipů pro inspiraci:

Karlštejnský královský betlém je muzeum betlémů přímo pod slavným hradem.

V prostorách Muzea Šumavy na náměstí v Sušici se nachází u nás největší pohyblivý betlém. Unikátní je už svými úctyhodnými rozměry 5 x 3,5 x 2,8 metru a rozlohou přes 16 metrů čtverečních. Sestava obsahuje třicet postav ve velikosti 30 centimetrů, 35 objektů, 150 pevných a 150 pohyblivých figur na elektrický pohon. Pohybuje se také několik objektů - mlýnská kola, vory, zvony a další. Nádrže s vodou a čerpadly roztáčí vodní kola u mlýnu, hamru a katr. Velká část budov je osvětlena a miniaturní sušická radnice se pyšní jdoucími hodinami. Sušický pohyblivý betlém představuje zašlé staré časy s klasickými dřevěnými roubenkami, šumavskými statky, kamennými stavbami jako jsou rozhledna Svatobor, hrady Rábí a Kašperk, židovská synagoga v Sušici či prášilská papírna. Betlém je stálou expozicí a můžete jej navštívit od května do října a během adventu a vánoc.

V Zábrdí (8 km z Prachatic i 8 km z Husince) je v muzeu Zábrdské betlémy vystaveno více jak 500 betlémů českých i zahraničních autorů, např. z Pákistánu, Řecka, Německa nebo Itálie, betlémy letní i zimní, městské i venkovské, s kulisami Orientu i typicky české, s pouští i divokou přírodou. Největší měří 3,70 metru, nejmenší je v krabičce od sirek. Otevřeno je po celý den, sedm dní v týdnu, vstup je volný.

V Nejvyšším purkrabství Pražského hradu se od 20.11. do 4.1.2009 můžete těšit už na třetí ročník výstavy Betlémy. K vidění je padesát betlémů převážně dřevěných, jesličkové archy, papírové betlémy i podmalby na skle. Letos můžeme navíc obdivovat i repliku staré jesličkové loutkové hry, která publikum bavila před více než sto lety, krásné ukázky betlemářské tvorby v perníkářství, model keramického betlému z 30. let minulého století navržený původně pro chrám Sv. Víta i půvabné řezbářské práce.

Jeden z nejznámějších betlémů je ten, který můžete spatřit v Třebechovickém muzeu betlémů (Třebechovice pod Orebem, Masarykovo náměstí 24). Nejcennější a nejobdivovanější doma i ve světě je unikátní mechanický betlém - Národní kulturní památka - Třebechovický Proboštův betlém o rozměrech 7 x 3x 2 metry, který vznikl před více jak sto lety. Skládá se z více než 2000 vyřezávaných dílů. Na výstavě budou představeny mechanické betlémy například z Rtyně v Podkrkonoší, z Hostinného, z Vysokého nad Jizerou či z Třebíče.

V Kryštofově údolí na Liberecku je po rekonstrukci znovuotevřeno Muzeum betlémů a slavnostně byl již otevřen venkovní betlém Josefa Jíry. Jírův betlém je šestnáct metrů široký a jeho figury jsou 2 - 2,4 metru vysoké a najdete ho do Tří králů v centru obce naproti hostinci U Svatého Kryštofa. V hostinci samém je vystaveno více jak dvacet originálních betlémů dřevěných, keramických, papírových, včetně rarity - betlému z cikorky.

Do sváteční atmosféry zve i zámecké nádvoří v Telči komponovaným pořadem Vánoce na zámku. Živý betlém je zde k vidění ve dnech 20. a 21.prosince. Jedná se o hrané motivy biblického příběhu o narození Ježíška s tradičními lidovými koledami.

V Táboře můžete navštívit výstavu Andělské Vánoce. V sobotu 13.12. se zde koná tradiční vánoční trh s ukázkami vánočních zvyků, živým betlémem a prodejem zabijačkových specialit.

Pražané mohou 17. prosince načerpat vánoční atmosféru i v Hobby centru 4 (pavilon D, Bartákova 1200/37, Praha 4). Proběhne zde od 13.30 do 18 hodin vánoční odpoledne, jehož součástí je již tradiční Živý betlém (produkce ve 13.30, 14.30, 15.30, 16.30 a 17.30 hodin), ale také zpívání u betlému, vernisáž výstavy fotografií z minulých ročníků betlémů a betlémů, které vyrobily děti na výtvarných kroužcích.

V překrásném Máchově kraji bude dne 17.12. (od 18:00 do 20:00 hodin) ve farní zahradě v městě Mšeně k vidění figurální betlém s živými domácími zvířaty. Návštěvníci mohou poslouchat koledy, ohřát se u slavnostního ohně či okusit svařené víno. V adventním programu vystoupí mšenský farář Bohumil Bártek a budou se předávat dárky ze “Stromu splněných přání”.

O adventních nedělích můžete strávit odpoledne ve skanzenu Stará Ves v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově, kde bude otevřen oblíbený zvířecí živý betlém. Návštěvníci si také mohou vyzkoušet výrobu adventních věnců, děti povozí poníci a dospělí se při poslechu vánočních koled mohou zahřát čajem, kávou nebo svařeným vínem.

Výstavu lidových betlémů najdete od 11.12.08 do 6. 1. 09 i v kostele Svaté Rodiny v Luhačovicích. Na druhý svátek vánoční 26. 12. zde živý betlém nabídne pro zpříjemnění svátků starodávný vánoční příběh...

Živé jesličky v Jirkově nabídnou živý betlém se skutečným miminkem jako Ježíškem, chybět nebudou ani herci představující Josefa a Marii a zvířátka. Akce se koná na Štědrý den v 11 hodin v romantickém areálu zámku Červený Hrádek.

Živý betlém a koledy budou k vidění a slyšení před kulturním domem v Třešti od 13 hodin spolu se světlem přivezeným skauty přímo z Betléma. Program se bude opakovat ve 13.45 hodin a kdo nebude mít sváteční nálady dost, může vyrazit ve 22 hodin pod věž kostela sv. Martina, odkud budou do světa vytrubovány vánoční koledy.

Výstava Oslavy konce roku v dobách dávných aneb od bujarého veselí Slunovratu k poklidným svátkům začíná v neděli v Regionálním muzeu v Litomyšli. Ukazuje nejen pohanské oslavy slunovratu v pravěku a raném středověku, ale i tehdejší náboženské představy a projevy člověka vlivem křesťanství. Netradičně bude pojata i výzdoba interiéru muzea, vytvořená Střední školou zahradnickou v Litomyšli. Dekorace vzniknou z rostlin a plodů, rostoucích v daných obdobích. Jako kontrast k pohanskému obsahu výstavy bude polychromovaný vyřezávaný betlém autorky Hany Vítové, zapůjčený z Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem.

Předposlední prosincovou neděli (21. prosince) ozdobí Velké náměstí Živý betlém a atmosféra v centru města Písku se ponese ve znamení Adventního koncertu. Přesně do posledního dne tohoto roku, tedy do 31. prosince, lze rovněž navštívit Prácheňské muzeum a Památník Adolfa Heyduka, kde je k vidění (kromě stálých expozic) i výstava tvorby současných jihočeských betlemářů.

 

 

 

V adventním období se sousední Německo představuje ze své nejpůsobivější a velice příjemné stránky. Na vaši návštěvu čeká v nádherné kulise Christkindlmarkt a je že jich je po Německu požehnaně - podle údajů přes 2500 vánočních trhů. Oproti našim vánočním trhům zde najdete výhradně vánoční sortiment dárkového charakteru a tradiční vánoční pochutiny, klobásy všech velikostí a chutí a proslulé svařené víno glühwein. Tomu v poslední době začíná silně konkurovat punč a to v několika chuťových variantách. To ale nelze popsat, to se musí ochutnat!

Velké vánoční trhy v Norimberku, Drážďanech nebo Mnichově jsou dobře známé, ale jeďte se podívat na ty menší, komorněji laděné, například do Pasova nebo do Deggendorfu. V Pasově se je Christkindlmarkt na náměstí Domplatz přímo před průčelím dómu sv. Štěpána. Sedmdesát vánočních stánků nabízí pouze vánoční pochoutky a dárky a pro děti je sem navezena hromada sněhu (6m2), na kterém si mohou dennodenně hrát a skotačit. Příjemnou atmosféru dotváří vánoční výzdoba ve všech ulicích města a vánoční troubení tu můžete slyšet na každém rohu.

 

 

Užijte si adventní čas v pohodě a příjemném prostředí; můžete si vybrat - stačí jen chtít...


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

VEZA